Ministerstvo zdravotnictví nebude pro rok 2022 vydávat kompenzační vyhlášku, přestože byl schválený zákon, který to umožňuje. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že propad vykázané péče byl výraznější jen u dlouhodobé a následné péče. Projevil se podle něj hlavně u pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Předseda její správní rady Tom Philipp dnes oznámil, že pojišťovna bude propad poskytovatelům v následné péči kompenzovat individuálně, náklady odhadl na 260 milionů korun.
Do následné péče jsou přijímaní pacienti po operacích či akutních interních onemocněních na rehabilitaci a ošetřovatelskou péči, poskytují ji nemocnice i specializovaná zařízení. Typickým příkladem jsou podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). U pojištěnců menších pojišťoven se podle něj produkce nepropadla, nebude proto kompenzována.
Sněmovna schválila zákon, který by ministerstvu umožnil mu stejně jako pro roky 2020 a 2021 vydat i pro rok 2022 takzvanou úhradovou vyhlášku. V ní by pojišťovnám nařídilo kompenzovat plošně těm segmentům zdravotní péče, které by v ní byly uvedené. „Domníváme se, že je třeba vytvořit řešení pro konkrétní poskytovatele. Navrhli jsme proto ministerstvu, že to budeme řešit v konkrétních případech,“ uvedl Philipp.
Podle Philippa je individuální kompenzace výhodnější i proto, že mezi pojišťovnami jsou v tom, o kolik poklesla následná péče o jejich pojištěnce, rozdíly. Některé by tak kvůli plošné vyhlášce musely zaplatit víc.
„Ministerstvo zdravotnictví zhodnotilo propady péče způsobené epidemií covid-19 v roce 2022 a jediný segment zdravotních služeb, kde byl identifikován významný propad péče, byla následná a dlouhodobá lůžková péče s tím, že propad byl pouze u VZP, u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven k propadu nedošlo,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakob. Pokud bude propad poskytovatelům kompenzovat VZP, ministerstvo podle něj vydání kompenzační vyhlášky nyní neplánuje.
Nemocnice nejsou z veřejného zdravotního pojištění placeny podle aktuálně vykázané péče, ale mají na základě výkonů z předchozích let stanovenou roční částku a každý měsíc z ní dostávají dvanáctinu. Náklady, které měly kvůli covidu-19 navíc, včetně odměň zdravotníků, jim pojišťovny doplácely podle kompenzační vyhlášky vydané ministerstvem.
Zohledňovalo se i to, že některou péči, například plánované operace, nemohly v době epidemie vykonávat. Náklady na personál nebo energie ale měla zdravotnická zařízení stále stejná.
V roce 2020 byly kompenzace podle vyhlášky 12,6 miliardy korun, vyplácely se z ní i mimořádné odměny pro zdravotníky. V roce 2021 zaplatily pojišťovny kompenzace 3,5 miliardy Kč, nejvíc do segmentu následné péče nebo lázní. VZP, která má 5,9 milionu pojištěnců, vyčíslila kompenzace a bonifikace již dříve v roce 2020 na 29 miliard Kč, předloni na 21,7 miliardy Kč. Celkové náklady veřejného zdravotního pojištění loni překročily 420 miliard korun, za čtyři roky vzrostly o polovinu.
VZP v letošním roce plánovala schodek hospodaření téměř 5,5 miliardy korun. Podle místopředsedy správní rady Miroslava Kalouska (TOP 09) vedení pojišťovny očekává podle vývoje hospodaření spíš výsledek na konci roku minus tři miliardy. Podle Kalouska může být i záporná nula, řekl to na tiskové konferenci. Hospodaření pojišťovny zlepšily i platby státu za ukrajinské uprchlíky jako státní pojištěnce. V prvních měsících pobytu se za ně pojistné platí z rozpočtu, pokud sami nepracují. Dál stát platí za děti nebo seniory.
V současné době eviduje VZP asi 273 000 pojištěnců z řad uprchlíků, z nich 81 000 je dětí a přes 75 000 dospělých pracuje. Protože ale uprchlíci čerpají méně péče než stejně staří Češi, VZP část peněz zůstává. Dosud vynaložila necelých 2,7 miliardy korun, letos nějakou zdravotní péči čerpalo 124 000 Ukrajinců.
-čtk-
