Provoz jednotného informačního systému pro vrtulníky letecké záchranné služby (LZS) asi bude moci hradit ministerstvo zdravotnictví (MZd). Ročně se jedná zhruba o 2,5 milionu korun. Umožní to novela o zdravotnické záchranné službě, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předlohu nyní posoudí poslanci ze zdravotnického výboru.
Leteckou záchrannou službu provozují soukromé firmy, policie a armáda. Náklady na provoz vrtulníků představují zhruba 428 milionů korun ročně. Všichni provozovatelé záchranářských vrtulníků používají jednotný informační systém od roku 2021. „Tyto náklady však nejsou aktuálně v zákoně specifikovány, což ministerstvu zdravotnictví prakticky znemožňuje je provozovatelům hradit,“ stojí v důvodové zprávě.
Ministerstvo musí využívat jiná řešení, například dotační program, což podle zdůvodnění není dlouhodobě udržitelné. Návrh sleduje usnadnění provozu všech složek zdravotnické záchranné služby, uvedl ministr Vlastimil Válek (TOP 09).
Do informačního systému jsou připojeny také všechny krajské zdravotnické záchranné služby, které se dosud dělily s provozovateli vrtulníků i o náklady na jeho provoz. Každý rok je stál zhruba 100.000 korun. Loni pro ně ministerstvo vypsalo dotační program, ve kterém mohly o úhradu nákladů požádat.
Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Základny nejsou ve Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji.
Na jedno stanoviště letecké záchranné služby připadá v Česku podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví 1,055.000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly při epidemii covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.
