Náhradní mateřství by mělo by mělo podléhat právnímu vymezení a jeho úplný zákaz by nebyl vhodný. S takovým argumentem vláda zřejmě odmítne novelu dvojice poslankyň opozičního hnutí ANO, jejímž cílem je zamezit obchodu s náhradními matkami a s novorozenci. Předkladatelky Zuzana Ožanová a Helena Válková chtějí vyškrtnout z občanského zákoníku zmínku o náhradním mateřství. Objednateli takové služby by hrozil až desetiletý trest vězení. Kabinet by měl poslat zákonodárcům k předloze podle podkladů pro středeční schůzi záporné stanovisko.
Současné právní vakuum ohledně náhradního mateřství není podle vládních legislativců ideální. „Vláda však nepovažuje absolutní zákaz náhradního mateřství za vhodnou cestu. Podle jejího názoru by bylo žádoucí jít spíše cestou regulace náhradního mateřství, které by bylo povoleno pouze za stanovených podmínek a s ohledem na zájem dítěte a matky,“ stojí v předběžném stanovisku kabinetu, které po schválení dostanou zákonodárci. Trestat by se pak mělo podle podkladu jednání, které by směřovalo k přinucení ženy k náhradnímu mateřství a k obchodování s dítětem.
„Podle českých i zahraničních zkušeností je náhradní mateřství výnosným obchodem na mezinárodní úrovni s těly žen a jimi porozenými dětmi,“ napsaly autorky v důvodové zprávě. Nepřijatelnost obchodování s lidmi a komercializace lidského těla patří podle nich ke kulturním pilířům západní civilizace. „Proto mimo jiné i země jako Německo, Rakousko nebo Francie přistupují k surogátnímu mateřství s nulovou tolerancí,“ dodaly.
Na nynější zmínku o náhradním mateřství v občanském zákoníku se podle Ožanové a Válkové nahlíží jako na důvod pro jeho toleranci. Jako lichý se ukázal podle nich původní předpoklad, že se tento institut bude využívat jen jako pomoc mezi příbuznými v přímé linii.
Vláda by ale měla podle předběžného stanoviska upozornit na to, že novela by nemusela vést k plánovanému cíli. „Zamýšlení rodiče budou moci realizovat náhradní mateřství v zahraničí, a to často v těch zemích, které mají velmi benevolentní či žádnou úpravu náhradního mateřství. S takovým reprodukčním turismem pak souvisí další obtíže a právní nejistota nejen zamýšlených rodičů a náhradní matky, ale především dítěte narozeného prostřednictvím náhradního mateřství,“ stojí v předběžném stanovisku vlády.
Úpravu trestního zákoníku zdůvodnily předkladatelky tím, že nyní vzniká v některých případech trestní odpovědnost jen náhradním matkám, což pokládají za „extrémně nevyvážené“. „Je tedy žádoucí doplnit stávající úpravu trestního práva tak, aby v případě náhradního mateřství trestní postih dopadal rovněž a zejména na objednatele služby náhradního mateřství, případně na další osoby, které jsou do tohoto obchodu zapojeny,“ uvedly. Nově by hrozilo vězení tomu, „kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá, aby ho bylo užito k náhradnímu mateřství“.
Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje, není tedy zakázáno. V Česku ročně porodí podle odhadů stovky žen, které odnosí dítě cizího páru.
-čtk-
