Datum 5.5. již tradičně symbolizuje světový Den hygieny rukou, který je součástí iniciativy Světové zdravotnické organizace. Záměrem každoročního projektu je edukace správného mytí rukou zejména u pracovníků ve zdravotnictví. Spolu se zdravotnickými zařízeními po celém světě se ke světovému Dni hygieny rukou připojil také Institut klinické a experimentální medicíny.
„Nečisté ruce jsou významným přenašečem infekcí jako je hepatitida, salmonela nebo rotavirové a střevní infekce,“ upozornila hygienička Helena Marcinková z IKEM. Právě v nemocnicích je velká koncentrace pacientů, kde každý má svůj mikrobiom. „Je velice důležité, aby si lidé vydezinfikovali ruce ideálně při vstupu na ambulance, při pohybu, po toaletě nebo při výstupu domů,“ uvedla pro Zdravotnický deník a zároveň dodala, že správným aplikováním dezinfekce v délce 30 sekund můžeme zachraňovat životy.
Důkladnější hygienu rukou přinesla pandemie
Ke zlepšení situace a zvýšení povědomí o šíření infekcí pomohla pandemie Covid-19, která lidi naučila používat dezinfekční prostředky i po podání ruky cizímu člověku, po kontaktu s penězi nebo manipulaci s rouškou či respirátorem. I přesto ale správné dezinfikování rukou většina lidí neumí.
„Podle světových statistik neprovádí hygienou rukou správně 95 procent lidí. Bohužel současně platí, že až 70 procent infekcí je přenášeno právě špinavýma rukama,“ upozornil pro Zdravotnický deník Tomáš Kraus, který působí jako lékař na Oddělení klinické mikrobiologie v IKEM. „Obecně můžeme říct, že nejvíce bakterií se nachází na předmětech, které často používáme. Může to být mobil, počítačová klávesnice nebo klíče. Současně se hodně bakterií může nacházet také v lokalitách, které jsou hodně vlhké, jako například kuchyňský dřez. Musíme si ale uvědomit, že nežijeme ve sterilním prostředí a mikroby jsou v podstatě všude kolem nás.“
Rizikovější jsou pacienti s oslabenou imunitou
Fakultativně patogenní mikroby, které existují například v kuchyňském dřezu, mohou podle Tomáše Krause vyvolat zvlášť závažné infekce u pacientů s utlumeným imunitním systémem. „Nejsou to jen pacienti po transplantaci orgánů, ale také po transplantaci kostní dřeně nebo pacienti s onkologickým či autoimunitním onemocněním. K ovlivnění imunitního systému dochází také při různých metabolických onemocněních jako je cukrovka, porucha funkce ledvin, nedostatek vitamínů, ale také dlouhodobý stres. Tyto mikroby mohou vyvolat onemocnění, které může být často závažné až život ohrožující,“ uvedl a dodal, že mikroby jsou navíc vysoce rezistentní.
Vůbec první akce spojená s hygienou rukou byla zorganizována v roce 2005. Projekt v té době podpořilo prostřednictvím svých ministrů zdravotnictví 121 zemí světa. Od té doby se počty zemí zapojených do osvětové akce rok od roku zvyšují.
-ns-
