Nedostatek léků v současné době nechodí po horách, ale po lidech. Ačkoli v případě Švýcarska by platilo obojí. Farmaceutická velmoc čelí problémům se zásobováním léčivými přípravky, jaký dosud nezažila. Z lékáren už s nepořízenou odešla každá čtvrtá domácnost. Nedostatek léků nejvíce dopadá na rodiny s malými dětmi, uvedl například deník Luzerner Zeitung.
Problém se zásobováním švýcarských lékáren potřebnými a často velmi důležitými léky se začal zhoršovat už na podzim loňského roku. Letos v lednu se na seznamu nedostatkových léčivých přípravků ocitla téměř tisícovka položek, což platí dodnes. S odkazem na platformu Drugstorage.ch to uvedl švýcarský zpravodajský portál SRF.
Podle regionálního portálu Luzerner Zeitung se nedostatek léků dotkl již nejméně jedné čtvrtiny švýcarských domácností. Potíže se zásobováním dopadají zejména na rodiny s malými dětmi, protože mezi nedostatkovými léky se často nacházejí přípravky pro tlumení horečky či bolesti.
Chybí léky proti bolesti či horečce nebo antibiotika
Právě léky pro děti patří mezi tři nejčastěji chybějící položky v lékárnách. Další skupinou nedostatkových léků jsou přípravky pro léčbu chronických onemocnění. “V současnosti chybí například léky na epilepsii či revmatismus a četná psychofarmaka. Ačkoli existují teoretické alternativy, zvyknout si na ně vyžaduje čas, a ne vždy fungují stejně dobře. Navíc mohou mít řadu vedlejších účinků,” uvedl portál SRF.
Třetí skupinu léků, které aktuálně nejsou ve Švýcarsku běžně k sehnání, tvoří antibiotika. U nich sice rovněž existují alternativy, avšak jejich užití bývá někdy velmi omezené. Lékaři by totiž museli předepsat antibiotika, která nejsou dostatečně specifická, a tak u některých infekcí hrozí zhoršení problému rozvoje antibiotické rezistence.
Stejné příčiny jako ve zbytku Evropy
Že bude právě Švýcarsko, země s pověstí farmaceutické globální velmoci, trpět podobným problémům v zásobování léky jako ostatní státy Evropy, by napadlo jen málokoho. Švýcarský farmaceutický průmysl tvoří přímo asi 5,5 procenta hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. Při zahrnutí navazujících odvětví se dostáváme až k devíti procentům. Ve farmacii či navazujících oborech pracuje kolem 4,5 procenta pracovní síly. Farmaceutický průmysl zaujímá vice než pětinu na celkovém švýcarském exportu, jen na vývozu zboží tento podíl činí přes 40 procent.
Přitom příčiny nedostatku některých léčivých přípravků jsou de facto stejné jako v České republice, Německu, ale třeba i ve Spojených státech. Na prvním místě lze jmenovat postupný přesun výroby aktivních farmaceutických látek (API – Active Pharmaceutical Ingredients) do Asie. Zejména do Číny a Indie. Obě tyto země už v době těsně před covidem zajišťovaly více než dvě třetiny světové produkce APIs. Problém se závislostí na dodávkách těchto látek z Číny se nevyhnul ani Švýcarsku. Pandemie koronaviru, která vedla k uzávěrám výrobních závodů v Číně, pak tento problém ukázala v celé nahotě.
Další příčinou je nedostatek skleněných ampulí, dóz či skleniček, do kterých se zmíněné léky balí. Zde je podle portálu SRF na vině především válečný konflikt v Ukrajině. Ukrajina totiž byla až do propuknutí války významným dodavatelem (nejen) skleněných obalů pro léčivé přípravky.
Může zakročit Konfederace?
S tím souvisí i nedostatek dalších obalových materiálů, které se pro balení léků používají. Jde zejména o papír, po němž je hlad prakticky ve všech odvětvích, farmaceutický průmysl nevyjímaje.
Zásobovací problém je prohlubován také tlakem na finální cenu léčiv. Zatímco výrobní náklady v posledním roce až dvou razantně rostly, ceny léků tento vývoj nekopírovaly. S tím souvisí také prodlužování lhůt pro zásobování jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Chybí také odborný personál, a to zejména v laboratořích, kde se léčiva kompletují.
K tomu všemu se ještě přidává jedno švýcarské specifikum. Zabezpečení lékařské péče totiž spadá do kompetence jednotlivých kantonů. Jenže kantony často postrádají účinné nástroje, kterými by mohly problémům se zásobováním léky předcházet. Švýcarská konfederace může některé pravomoci převzít v krizových situacích. Otázkou však je, zda problémy se zásobováním léky splňují definici krizové situace.
Zdeňka Musilová
