Jedním z palčivých problémů tuzemského zdravotnictví jsou dlouhé, často až několikaměsíční čekací doby na vyšetření magnetickou rezonancí nebo CT. Prodlení u takového vyšetření může mít pro pacienty fatální následky, což potvrzují lékaři, a to nejen onkologové. Zda hledají řešení tohoto problému, jsme se zeptali zdravotních pojišťoven. A také nás zajímal postoj krajů k tématu, které se stává součástí politických rozprav.
Průzkum, který provedl MF Dnes, ukázal, že mezi jednotlivými regiony existují propastné rozdíly v délce čekacích dob na vyšetření na magnetických rezonancích a CT. V pořadnících některých nemocnic čekají pacienti i půl roku a více. Ve srovnání krajů dopadly nejhůře kraj Moravskoslezský a Královéhradecký.
Dlouhé čekací doby na radiologická vyšetření nenechávají klidnými ani zdravotní pojišťovny. Největší z nich, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), upozorňuje na to, že se na ni mohou klienti v této věci obracet. „Dojezdové vzdálenosti k lékaři a čekací doby na objednání stanovuje Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Pokud se klientovi nedaří v rámci stanovených termínů sehnat požadované vyšetření, tedy například i magnetickou rezonanci, u níž je čekací doba stanovena na pět týdnů, určitě se může s požadavkem o pomoc při zajištění včasnějšího termínu obrátit na pobočku VZP,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Takové požadavky sice podle ní nejsou příliš časté, zaměstnanci VZP se s nimi ovšem někdy setkávají. VZP upozorňuje i na to, že v dostupnosti jednotlivých vyšetření hrají důležitou roli regionální rozdíly a kapacity jednotlivých poskytovatelů, proto se pojišťovna snaží zajistit konkrétnímu klientovi vyšetření například v jiném zařízení. „Objednací doba na magnetickou rezonanci dlouhá několik měsíců je skutečně extrémní případ, se kterým se běžně nesetkáváme. Pokud klient takový problém řeší, doporučuji se opravdu obrátit na naši pobočku,“ dodává Plívová.
Pojišťovny potřebují vidět žádanky
Problém vnímá i Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje ostatní menší plátce. Jeho prezident Ladislav Friedrich upozornil na to, že by zapojení zdravotních pojišťoven do řešení tohoto problému mohla pomoci elektronizace zdravotnictví. „Pojišťovny skutečně mají zpětnou vazbu jak od poskytovatelů těchto vyšetření, tak i od řady svých pojištěnců. Pro operativnější sledování a rychlejší zásahy bychom však naléhavě potřebovali, aby elektronické forma žádanek směřovala v době vystavení i do zdravotní pojišťovny. Velmi o tuto kompetenci v rámci elektronizace zdravotnictví usilujeme,“ uvedl pro Zdravotnický deník Friedrich.
Obecná informace o čekací době na vyšetření je podle něj lehce zavádějící. „Poskytovatel služby by měl – a věříme, že se tak děje – vzít v úvahu i časovou naléhavost a řadit pacienty podle odkladnosti vyšetření. Všude tam, kde je nižší kapacita těchto přístrojů a jsou k dispozici návazná vyšetření a léčba, podporují zdravotní pojišťovny i nové nákupy v rámci přístrojové komise,“ míní Friedrich. Konkrétní časové využití přístrojové techniky a množství duplicitních nebo ne zcela nutných vyšetření by podle něj bylo třeba analyzovat za celou Českou republiku buď cestou Kanceláře zdravotního pojištění, nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Inspirací pro ostatní pojišťovny by mohla být i služba, kterou nabízí RBP. Ta ve čtyřech zařízeních v Moravskoslezském kraji garantuje svým klientům vyšetření na magnetické rezonanci do dvou týdnů, navíc bez toho, aby lidé museli obvolávat jednotlivá pracoviště. Jak ale upozorňuje prezident SZP, takové řešení není univerzální pro všechny pojišťovny a regiony. „Vždy je třeba hodnotit podle místních podmínek dostupné kapacity a možností, jak je případně lépe využít,“ vysvětlil Friedrich.
Kraje čekají na rozhodnutí přístrojové komise
Krom poskytovatelů a plátců mohou délku čekacích dob nepřímo ovlivnit i krajské samosprávy. Zástupci Moravskoslezského kraje, v němž jsou podle průzkumu MF Dnes čekací doby na radiologická vyšetření v průměru nejdelší, ujistili Zdravotnický deník, že kraj vyvíjí aktivity vedoucí k tomu, aby se čekací lhůty zkrátily.
„Tak, jak se postupně stalo standardem CT, stává se standardem i magnetická rezonance. Aktuálně se například v krajské Nemocnici Karviná-Ráj rekonstruují prostory, kde bude umístěna nová magnetická rezonance. Po dokončení budeme mít v každém okresu Moravskoslezského kraje, respektive v každé krajské nemocnici, magnetickou rezonanci. V Nemocnici Třinec se tato technika obnovuje, koupila se nová, výkonnější a přesnější magnetická rezonance namísto té zastaralé. Dále řešíme posílení pracoviště CT ve Frýdku-Místku o nový přístroj,“ sdělila mluvčí Moravskoslezského kraje Miroslava Chlebounová.
Ta také upozornila na fakt, že rozhodující nejsou peníze, tedy rozpočty kraje na zdravotnictví. „Největší váhu a vliv má v tomto směru Ministerstvo zdravotnictví a jeho přístrojová komise, která rozhoduje o tom, zda dovolí zdravotnickým zařízením takovouto techniku pořídit, či nikoli. Například Nemocnici Karviná-Ráj trvalo pět let, než jejím žádostem ministerstvo vyhovělo. A pak jsou tu zdravotní pojišťovny, na kterých je, zda nové přístroje nasmlouvají, respektive zda budou proplácet provedené výkony, či nikoliv. Není asi představitelné, že by si pacient hradil vyšetření magnetickou rezonancí za zhruba 12 tisíc korun sám z vlastní kapsy,“ uvedla Chlebounová.
Zástupci druhého kraje s nejdelšími čekacími dobami, tedy kraje Královéhradeckého, na otázky zaslané Zdravotnickým deníkem neodpověděli.
Jakub Němec
