Široké datové sady o milionech řádků skrývají neocenitelné informace, současně s tím je ale nutné chránit soukromí pacientů. Nejen o tom na 6. konferenci PREVON Národního screeningového centra hovořil koordinátor Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) Martin Komenda. Věří, že projekt představuje spolehlivý zdroj informací, který může pomoci zvednout zdravotní gramotnost v České republice. Svým příspěvkem navázal na prezentaci ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška, který popsal široké možnosti centralizace zdravotnických dat, která již dnes probíhá v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS).
Pandemie onemocnění covid-19 ukázala, jak zásadní jsou data pro efektivní organizaci zdravotnické péče, řekl Dušek k chystanému otevření dat krajským samosprávám. Je přesvědčen, že jejich správné využívání se kladně projeví v oblasti prevence a veřejného zdraví. Zmínil řadu statistik, ilustrujících neblahý zdravotní stav české populace – roste počet diabetiků, lidí s nádory i pacientů trpících demencí. A tato čísla se mají v budoucnu ještě zvyšovat. Dušek věří, že komplexní data mohou přispět ke zpomalení tohoto trendu.
Sledujeme trajektorii pacienta v systému
„Na základě zákona 372 (Zákon o zdravotních službách, pozn. red.) máme kompletní centralizaci všech dat, která jdou od zdravotních pojišťoven do centrální databáze, a vidíme například každou jednotlivou mamografii, každou jednotlivou kolonoskopii, jsme schopni monitorovat trajektorii pacienta v systému,“ jmenuje Dušek jenom část ze stovek parametrů, které se hromadným sběrem dat dají zjistit. Chválí si také to, že shromažďování dat probíhá takřka automatizovaně. Vždy stačí, aby údaje zadal jakýkoliv člověk do systému pouze jednou – tím, že se data nahlásí zdravotní pojišťovně, automaticky přejdou i k ÚZIS.
Mezi data, která ústav krajům zpřístupní, budou mimo jiné data o preventivních prohlídkách u praktických lékařů, screeninzích, infrastruktuře, síti, kvalitě a dostupnosti poskytovatelů. V této souvislosti zmínil Dušek úbytek 336 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost za posledních pět let. Konkrétní datum otevření dat neupřesnil. Dodal ovšem, že se budou regionům poskytovat v rámci agregovaných datových souhrnů, tedy že budou za účelem anonymizace kategorizovány a naplněny syntetickými daty. „Umožní to znalému uživateli, aby si nad touto databází připravil script, co chce vyhodnotit, a my mu ho následně pustíme pod kontrolou komise, která musí být na ministerstvu ještě zřízená… Posoudíme, zdali ten výstup někde neukazuje na nějakou individuální osobu,“ uvedl dále ředitel ÚZIS. Podrobně o otevírání dat hovořil profesor Dušek v nedávném velkém rozhovoru pro Zdravotnický deník.
Pro začátečníky i experty
Na Duškovu prezentaci navázal koordinátor Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) Martin Komenda, který vyzdvihl význam projektu pro zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel, a to obzvlášť v současnosti, kdy jsou snadno přístupné nepravdivé a zavádějící informace. „Chceme jít cestou opravdu něčeho garantovaného, a to NZIP v dnešní době je,“ konstatoval a avizoval, že již brzy bude zpřístupněna sekce datového zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému. Konkrétní datum ovšem rovněž neřekl.
Komenda uvedl, že projekt NZIP byl vytvořen s ohledem na tři cílové skupiny a pro každou z nich byl vyvinut zvláštní způsob, jak pro ni data zpracovat. Pro tzv. datové začátečníky, kteří nejsou příliš informačně gramotní a chtějí získat jednoduchý údaj, jsou připraveny méně náročné formy jako obrázky, prezentace, sociální sítě, infografiky, vizualizace, interaktivní vzdělávání a audio či video podcasty. Tento typ uživatele obvykle nepotřebuje rozsáhlé množství podkladů a Komenda na rovinu říká, že pro něj otevřená data nejsou.
Pro tzv. datové průzkumníky, kteří jsou pokročilejší, jsou k dispozici složitější nástroje a techniky. Tato skupina lidí má již nějaké zkušenosti s analytickou prací a vyžaduje rozsáhlejší množství informací.
Poslední skupině, tzv. datovým expertům, potom NZIP nabídne nejkomplexnější přístup. Pro tuto skupinu budou k dispozici syntetická data, která mají ilustrovat strukturu datových sad. Tyto sady ovšem nebude možné vzájemně kombinovat, a to z důvodu ochrany soukromí pacientů. Komenda přesto nepochybuje o vysokém potenciálu jejich využitelnosti. „Syntetická data jsou z našeho pohledu budoucnost,“ konstatoval na závěr.
Filip Krumphanzl
