Lékárny jsou po hemodialýze v úhradách nejpomaleji rostoucím segmentem. Zatímco průměrně rostly náklady na zdravotní péči mezi roky 2017 a 2022 o 57 procent, lékárenská péče stoupla pouze o 16 procent. Výsledkem mimo jiné je jen minimální nárůst mezd v tomto segmentu v nejvytíženějším období let 2020 a 2021. Předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel proto chce, aby se v rámci dohodovacího řízení pro příští rok dojednalo navýšení úhrad alespoň částečně pokrývající inflaci.
V tuto chvíli za sebou segmenty mají první kolo jednání v rámci přípravné fáze dohodovacího řízení. „V rámci tohoto jednání jsem přednesl okruhy, kterých by se mělo vyjednávání v našem segmentu týkat. Jedná se o Signální výkon 09552 za výdej položky na receptu hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, digitalizaci listinných receptů, fond na podporu provozu lékáren v nedostupných oblastech a fond na podporu provozu pohotovostních lékáren v režimu 24/7. Otevřel jsem také otázku cenového předpisu s vědomím, že to sice není předmětem dohodovacího řízení, ale máme signály, že ministerstvo zdravotnictví bude chtít na podzim cenový předpis upravovat. Z toho důvodu jsem informoval zdravotní pojišťovny a také zástupce ministerstva zdravotnictví, že se jedná o vzájemně propojené věci a je potřeba znát všechny okolnosti, které by nám do případné dohody vstoupily až poté, tedy ex-post,“ uvádí předseda Grémia majitelů lékáren a koordinátor segmentu lékárenské péče v dohodovacím řízení Marek Hampel.
V tuto chvíli ovšem lékárníci i ostatní segmenty zůstávají ve velké nejistotě. I když by podle zprávy analytické komise mělo jít příští rok do systému veřejného zdravotního pojištění 490 miliard (více zde), čísla se ještě budou po vydání dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí aktualizovat.
„Míra inflace byla nejdiskutovanějším bodem v jednáních se zdravotními pojišťovnami. Samozřejmě nejsem ten, který bude předkládat návrhy v takové výši, aby byla pokryta celá míra inflace, ale částečné zohlednění by bylo na místě. V otázce úhrad za léčiva by se měly zdravotní pojišťovny zaměřit na některé ATC skupiny, u kterých by bylo naprosto nutné zvýšit úhradu. Jinak skutečně hrozí, že do příštích měsíců nebudou chybět jen antibiotika, ale také další léky,“ poukazuje Hampel na problém, který s sebou nízké ceny zejména starších, generických léků přinášejí.
„Velkou neznámou je také otázka sazby DPH. Ta je dnes na léčiva a bohužel také Signální výkon 09552 za výdej položky léku na receptu ve snížené sazbě 10 procent. Pokud bude platit informace, že léky a také Signální výkon 09552 budou přeřazeny do vyšší snížené sazby DPH 14 procent, znamenalo by to automaticky zvýšení výdajů zdravotních pojišťoven v položce výdajů za léky na recept a také výdajů na tzv. centrová léčiva. Samozřejmě by to znamenalo také zvýšení Signálního výkonu z 10 na 14 procent, kdy tyto peníze pošleme státu každý měsíc v platbě DPH. Jsem přesvědčen, že při jednáních se zdravotními pojišťovnami musíme zohlednit také tyto okolnosti,“ podtrhává Marek Hampel, podle něhož se objevují také požadavky na maximální zastropování společné obchodní přirážky či ze strany distribuce na peníze za distribuci léčiv do lékáren.
Centrové léky prudce rostou, lékárny mají smůlu
Lékárníci si přitom opakovaně v posledních letech stěžují na to, že zatímco segment centrových léčiv roste každý rok dvojciferně, výdaje za léky na recept buď rostly mírně, nebo stagnovaly. Zároveň SÚKL každoročně provádí zkrácené a hloubkové revize, díky nimž se daří šetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění na cenách léčiv, na druhou stranu to má ale negativní dopad na lékárny.
„Náš segment je bohužel stále přehlížen ze strany zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví. Za odbornou lékárenskou péči nejsme odpovídajícím způsobem ohodnoceni. V kumulovaných výdajích za posledních pět let jsme po hemodialýze druhým nejméně rostoucím segmentem z pohledu výdajů zdravotních pojišťoven – je to za posledních pět let pouhých 16 procent (hemodialýza má 13 procent), a přeskočily nás tak i lázně s 23 procentním růstem. To tempo růstu neodpovídá ani běžnému vývoji ve výdajích zdravotních pojišťoven, které byly kumulativně za 5 let ve výši 57 procent,“ shrnuje Hampel.
To všechno pak má dopad i na odměňování v lékárenském segmentu u farmaceutů a farmaceutických asistentů. „Čelíme tlaku za strany zaměstnanců na zvýšení mezd. Těžko se ale odhaduje nastavení odpovídajícího zvýšení mezd, když na straně příjmů lékáren jsou jen minusy. Podle dat ÚZIS mají farmaceuti s vysokoškolským vzděláním v nelůžkové péči mezi roky 2020 až 2021, tedy v letech, kdy jsme byli vystaveni největšímu tlaku na poskytování lékárenské péče ve své historii, nejnižší růst mezd ve výši 102 procent,“ uzavírá Marek Hampel.
-mk-
