Nejvyšší růst cen za posledních 40 let tvrdě dopadá na německé nemocnice. Jejich rozpočty ruinuje především obrovské zdražení energií, na které tamní zdravotnická zařízení nemají dostatek peněz. Spolková vláda sice zahrnula do balíčku, jímž mají být drahé energie kompenzovány, právě nemocnice, ty ale nevěří, že z něho získají dost. Inflace už německým nemocnicím způsobila schodek ve výši necelých devět miliard eur, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odkazem na odhad Německé nemocniční společnosti.
Celkový deficit, který německé nemocnice kumulují v důsledku nejvyšší inflace za posledních 40 let, se na konci března vyšplhal na 8,95 miliardy eur (necelých 210 miliard korun). Vyplývá to z odhadu Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft), na který odkazuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Vedle toho DKG spočítala, že německé nemocnice každý měsíc tento deficit prohlubují o dalších asi 740 milionů eur (17,3 miliardy korun). Jako hlavní příčinu DKG označuje nárůst cen (zejména energií) způsobený vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině. Výše zmíněný schodek je vyčíslen právě po dobu trvání válečného konfliktu.
Nemocnice: Pochybujeme, že peníze získáme
Podle Německé nemocniční společnosti se situace dostala na samou hranu udržitelnosti. 96 procent nemocnic již prý není schopno financovat své výdaje z běžných příjmů. „Ceny, které prudce vzrostly ve všech oblastech, zasáhly nemocnice obzvláště tvrdě, protože dodatečné náklady nemohou přenést na zákazníky, jako to mohou udělat jiná odvětví,“ uvedl generální ředitel DKG Gerald Gaβ.
Spolková vláda již koncem loňského roku odsouhlasila mimořádný kompenzační balík peněz, který je určený domácím subjektům. Jak firmám, tak veřejným institucím včetně nemocnic. Pro samotné nemocnice je z něho určeno kolem šesti miliard eur (asi 140,5 miliardy korun).
Jenže nemocnice přestávají věřit, že jim přislíbená miliardová pomoc pomůže, respektive že se k ní vůbec dostanou. Podle DKG je totiž kompenzační balíček navržen tak, že mu není schopna vyhovět většina žadatelů z řad nemocnic. „V programu se vyskytují zásadní plánovací chyby. Fond je navržen tak, že většina případů prostě není zohledněna. Slíbených šest miliard eur pomoci pro kliniky zůstane jen na papíře,“ varoval Gerald Gaβ.
Ministerstvo kritiku odmítá
Spolkové ministerstvo zdravotnictví ale kritiku ze strany DKG odmítlo. „Reprezentace DKG není správná,“ řekl mluvčí odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt. Podle zákona o financování nemocnic chce spolková vláda dát nemocnicím na období od října 2022 do dubna 2024 k dispozici až šest miliard eur. Z toho 1,5 miliardy by mělo plynout jako paušální platby v závislosti na počtu lůžek.
Háček ale kliniky vidí v úhradě zbývajících až 4,5 miliardy eur, které se mají pro každou nemocnici rozpočítávat individuálně v závislosti na skutečných nákladech na energie. Hlavní kritikou nemocnic je zvolení března 2022 jako základního srovnávacího měsíce. „Tehdy už trh reagoval na válku, ceny už ve srovnání s rokem 2021 prudce vzrostly,“ poukázal Gaβ na jeden z nedostatků celého balíčku.
Úřad Karla Lauterbacha (SPD) přesto výtky DKG považuje za neopodstatněné. A připomíná, že nemocnice těžily ze zavedení všeobecné brzdy cen energií včetně elektřiny. A na rozdíl od jiných sektorů by navíc nemocnice byly upřednostňovány na úkor jiných sektorů, pokud by nepřímé náklady spojené s rostoucími cenami energií byly kompenzována paušální sazbou. Ministerstvo rovněž uvedlo, že do konce března odeslalo nemocnicím tři tranše plateb v celkové výši 1,5 miliardy eur.
Do konce roku může chybět až 15 miliard eur
Gerald Gaβ však zdůraznil, že dosavadní pomoc nepřinesla nemocnicím téměř žádnou úlevu. Jejich tržby totiž loni meziročně stouply o více než dvě procenta, avšak inflace byla téměř desetiprocentní. A letos se mají tržby nemocnic zvýšit o 4,3 procenta, inflace však stále nad tímto růstem převáží, jelikož je odhadována na osm procent.
„To pro nemocnice představuje dodatečný deficit 740 milionů eur každý měsíc,“ vypočítal Gaβ. Do konce roku by tento schodek mohl činit až 15 miliard eur (asi 351 miliard korun). Nemocnice proto podle Gaβe naléhavě potřebují krátkodobá opatření, která je vysvobodí z „extrémně obtížné ekonomické situace“.
Zdeňka Musilová
