Proočkovanost české populace postupně klesá. U povinných dětských očkování, jako je hexavakcína nebo zarděnky a spalničky, klesla z 98 procent před patnácti lety na současných zhruba 95 procent. U dobrovolných je výrazně nižší – například proti meningokoku je očkováno asi 30 procent dospívajících, proti papilomavirovým infekcím necelých 60 procent. Nízký je i podíl dospělých očkovaných proti chřipce a klíšťové encefalitidě. Vyplývá to z dat Svazu zdravotních pojišťoven.
Očkování dětí, které má v českých zemích již více než 200letou tradici a jež bylo plošně zavedeno v roce 1959, stále pokrývá u povinných vakcín populaci na úrovni 95 procent. Tu doporučuje jako bezpečnou Světová zdravotnická organizace (WHO). Přesto čísla postupně v čase mírně klesají a nejspíš i nadále klesat budou vlivem rostoucího počtu lidí, kteří odmítají sebe nebo své děti nechat očkovat, a částečně i vlivem migrace ze zemí, kde je proočkovanost obecně nižší, uvádí Svaz zdravotních pojišťoven v tiskové zprávě.
U doporučovaných očkování určených dětem a mladistvým jsou čísla ještě nižší, nicméně standardně se až na výjimky pohybují okolo dvou třetin dětí a více, například u pneumokokových a meningokokových infekcí. Nízká čísla vykazuje proočkovanost u dospělých, a to i u vakcín, které jsou pro rizikové skupiny plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Takovým příkladem je očkování proti chřipce (hrazeno mj. pro lidi nad 65 let), kde je proočkovanost v této skupině jen 21 procent, přičemž vládní akční plán cílil na 75procentní podíl. U klíšťové encefalitidy (hrazena mj. pro lidi nad 50 let) je proočkovanost rizikových skupin na úrovni 38 procent.
„Zejména u očkování určeného dospívajícím, jako je HPV, meningokok a pneumokok, by určitě bylo dobře, kdyby jej rodiče pro své děti využívali ve větší míře. Obdobně to platí i pro starší lidi například u sezónní chřipky, protože u nich může mít tato nemoc mnohdy závažné následky,“ dodává výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
-sed-
