Největší české zdravotní pojišťovně loni opět vzrostly náklady na centrovou léčbu. Pokračuje tak trend z předchozích let, kdy ovšem vedle nákladů stoupají také počty odléčených pacientů. Těch loni přibylo dokonce o 15 procent, řekli zástupci správní rady VZP po jejím včerejším zasedání. Vedle centrové péče se přitom rada věnovala také péči o ukrajinské uprchlíky. Rok od začátku války se ukazuje, že jejich léčba stojí o dost méně, než se předpokládalo – doposud za ni pojišťovna zaplatila jen něco málo přes dvě miliardy korun.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu VZP zaregistrovala 365 tisíc uprchlíků – 120 tisíc jsou děti do 18 let, 160 tisíc ženy a 69 tisíc muži.
„Lex Ukrajina II dal těmto uprchlíkům povinnost, aby se zaregistrovali, a tato povinnost je nyní u 218 tisíc ukrajinských uprchlíků od 18 do 65 let. Splnilo ji zhruba 60 procent, přičemž 57 procent z nich se aktivně zapojilo do pracovního trhu v České republice,“ uvádí předseda správní rady VZP Tom Philipp s tím, že 53 procent jsou zaměstnanci a čtyři procenta tvoří OSVČ. Osoby bez zdanitelných příjmů, které si pojistné platí samy, tvoří 20 procent a zbytek jsou státní pojištěnci.
Obavy se nenaplnily
Za rok války na Ukrajině přitom vydala největší česká zdravotní pojišťovna za péči o uprchlíky z Ukrajiny 2,15 miliardy (za loňský rok to bylo 1,75 miliardy). Ve výsledku se tak nenaplnily obavy, že budou více nemocní než čeští občané – naopak jsou náklady poloviční ve srovnání se stejnými věkovými kategoriemi v české populaci.
Ze všech ukrajinských uprchlíků zatím žádnou péči nečerpalo 58 procent, naopak péči za více než milion korun potřebovalo 118 lidí z Ukrajiny. Centrovou péči, nejčastěji antivirotika proti chronické hepatitidě C, onkologickou nebo hematoonkologickou léčbu, pak pojišťovna hradila 772 pojištěncům.
Uprchlíci z Ukrajiny se ovšem nyní musí připravit na to, že je čekají nové povinnosti. Podle Lex Ukrajina IV azylantům na konci března skončí dočasná ochrana s tím, že pokud ji chtějí prodloužit, musí tak učinit na webu ministerstva vnitra. Prodloužení by pak mělo trvat do 30. září. Kdo by chtěl dočasnou ochranu prodloužit o rok, musí navštívit odbor migrační a azylové politiky, který nárok posoudí. Ruku v ruce s tím půjde i prodloužení zdravotního pojištění, kde je třeba zažádat o vystavení náhradního průkazu – což lze na pobočce nebo online (k dispozici zde). Potřeba ovšem bude i doposud vydaný průkaz, z něhož bude třeba opsat údaje.
„O průkaz je ovšem třeba zažádat před vypršením stávajícího, tedy nejpozději do 31. března,“ dodává místopředsedkyně správní rady Michaela Matoušková.
Centrová léčba: 66 tisíc pacientů
Vedle bilance roku války na Ukrajině se včera správní rada zabývala také centrovou léčbou v roce 2022. Za tu největší česká zdravotní pojišťovna zaplatila 18 miliard korun, což je proti roku 2021 nárůst zhruba o dvě miliardy čili 12 procent. V centrech se léčilo 66 tisíc lidí, tedy o 15 procent více než v roce předchozím.
„Tempo růstu péče stoupá rychleji než u ostatních segmentů. Důvodem je zlepšující se diagnostika nemocí a můžeme poskytovat péči více pacientům. Přicházejí také nová léčiva a rozšiřují se indikační kritéria u stávajících léčivých přípravků tak, aby pomáhaly co největšímu počtu pacientů. Průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce pak jsou zhruba 50 krát vyšší než u běžných léků na recept,“ vysvětluje místopředsedkyně správní rady VZP Věra Adámková.
Největší nárůst je zaznamenán v diagnostické skupině cystická fibróza, a to o 237 procent. Díky léčbě je ovšem možné u této nemoci oddálit nástup komplikací. Další výrazněji rostoucí segment je hematoonkologie, terapie u nádorů plic, oftalmologie či léčba těžkých forem lupénky. Celkem je u nás centrová péče poskytována v 129 centrech se zvláštní smlouvou, přičemž se zde soustředí terapie 362 léčivými přípravky.
-mk-
