Výrobci léků kritizují návrh ministerstva zdravotnictví, aby drželi dvouměsíční zásoby léků na předpis. Výpadky podle nich nevyřeší, naopak je může ještě zhoršit. Kvůli vyšším nákladům výrobců hrozí i zvýšení cen léků či ukončení dodávek do ČR. Na tiskové konferenci to řekli ředitelé České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
„Pokud by mělo navrhované řešení přinést nějaké zlepšení, mělo by být velmi přesně zaměřeno na ty skupiny léčiv, u kterých k výpadkům opakovaně dochází,“ uvedl Kolář. Jsou podle něj i léky, kde splnit tuto povinnost není možné, například sezonní vakcíny, radiofarmaka nebo individuálně připravované přípravky.
Návrh zákona podle něj počítá s tím, že pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv vyhodnotí u léku, že není v běžném distribučním řetězci dostupný, začne výrobce své zásoby na dva měsíce postupně uvolňovat. Zároveň by takových léků nemohly lékárny objednávat víc, než je jejich obvyklá spotřeba.
Podle Vrubela budou muset výrobci vybudovat nebo pronajmout nové sklady. „Odhadem to bude stát stovky milionů korun navíc. V hodnotě zboží, které leží ve skladech a v hodnotě služeb těch skladů,“ řekl. Jako příklad uvedl řešení z Finska, kde si stát držení zásob jako službu platí u distributorů, kteří léky do lékáren dodávají průběžně a jejich náklady jsou tak nižší, než pokud mají stejnou povinnost výrobci.
Výrobci léků podle Vrubela budou muset své zvýšené náklady promítnou do cen. U léků na recept, které platí zdravotní pojišťovny, to ale není možné, protože ceny jsou regulované a velká část léků se už v současné době prodává za tu maximální stanovenou. Největší problém vidí u nejlevnějších léků do 150 korun za balení, kde má výrobce nízkou marži. Tuto cenu má zhruba 1000 z 6500 léků na recept, které v Česku obchodují. Na maximální ceně jich je kolem 60 procent.
Farmaceutické firmy se přitom podle Vrubela stejně jako ostatní oblasti už v současné době potýkají s růstem cen energií i některých materiálů. „Výrobě rostou o stovky procent náklady, ale vy nejste je schopni promítnout do ceny,“ uvedl.
Změna zákona by měla platit podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nejpozději od příštího roku. Podle výrobců to ale není reálné, protože výroba se plánuje zhruba rok dopředu. Za nedodržení povinností by mohla výrobcům hrozit pokuta až 20 milionů korun. Vrubel proto předpokládá, že častěji budou hlásit přerušení výroby, pokud nebudou schopny předvídat dodávky.
Současné situaci, kdy spotřeba antibiotik v lednu stoupla o více než polovinu proti předchozímu roku, by podle zástupců firem nová legislativa stejně nepomohla. V minulých týdnech chyběly kvůli vysoké nemocnosti také například léky na horečku nebo sirupy pro děti, které jsou volně prodejné a nová legislativa by se na ně nevztahovala.
-čtk-
