Přestože německá spolková vláda schválila finanční injekci pro nemocnice na pomoc se zvýšenými účty za energie, nemusí to stačit. Je o tom přesvědčen člen zdravotního výboru Spolkového sněmu Armin Grau z vládní strany Zelení. „Situace v nemocnicích je už nyní dramatická,“ řekl německému deníku Spiegel.
Německé nemocnice potřebují v poměrně krátké době větší objem peněz, než na který zatím dostaly příslib. Dokonce nemá stačit ani změna financování v rámci nemocniční reformy, kterou před několika měsíci představil spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). Myslí si to člen zdravotního výboru Spolkového sněmu a poslanec vládní strany Zelených Armin Grau.
Nemocniční reforma totiž zatím nebyla schválena a teprve se řeší její paragrafové znění. Karl Lauterbach ji v kompletní podobě do legislativního procesu předloží až letos v létě. Podle Graua tak její účinky nebudou mít šanci ovlivnit současnou neutěšenou finanční situaci řady německých klinik, které kvůli drahým energiím doslova bojují o přežití.
„Pokud chceme kliniky zachránit, potřebujeme víc než reformu, která se projeví až za pár let,“ řekl deníku Spiegel Armin Grau. Podle řady expertů na ekonomiku zdravotnictví, ale i nemocnic samotných, tkví příčiny špatné finanční situace v rostoucích nákladech na energie, ale i mzdy, a v neposlední řadě také v dopadech pandemie koronaviru. Nemocnice navíc nemohou jednoduše promítnout zvýšené náklady do cen za své výkony.
Nemocnice jsou finančně zatlačeny ke zdi
Armin Grau není jediný politik Zelených, který apeluje, že nemocnice budou potřebovat od státu více peněz na kompenzace rostoucích nákladů a že je budou potřebovat mnohem rychleji, než jak je v současné chvíli plánováno.
Stejného názoru je také jeho stranická kolegyně Ursula Nonnemacherová, která zastává funkci ministryni zdravotnictví v zemské vládě v Braniborsku. „Mnoho nemocnic je finančně zatlačeno až ke zdi, některým hrozí insolvence,“ komentovala před časem v německých médiích.
Podle nemocničního barometru Německého nemocničního institutu (DKI – Deutscher Krankenhausinstitut) až 59 procent klinik odhaduje, že v hospodaření za loňský rok skončí v červených číslech. Přitom v roce 2021 to bylo jen 43 procent.
Podíl nemocnic s kladným ročním výsledkem se sníží o více než polovinu, a to ze 44 na přibližně 20 procent. Zhruba každá pátá nemocnice (21 procent) odhaduje, že v loňském v roce 2022 bude hospodařit s vyrovnaným výsledkem. V roce 2021 to bylo jen 13 procent.
Jenže situace německých nemocnic se má letos zhoršit. Z barometru vyplynulo, že asi 56 procent německých nemocnic očekává, že výsledek jejich hospodaření se v roce 2023 zhorší. Zlepšení očekává pouze 17 procent, 27 procent klinik pak odhaduje, že na tom finančně budou stejně jako v roce 2022.
Finanční injekce v objemu 143 miliard korun
Spolková vláda nemocnicím přiklepla celkem šest miliard eur (asi 143 miliard korun) na kompenzace vysokých cen energií. Z toho v letošním roce se má rozdělit 4,5 miliardy, zbývajících 1,5 miliardy eur pak bude rozdělováno v roce 2024.
Ze strany Německé nemocniční společnosti (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) ale zaznívá kritika. Peníze totiž nejsou automaticky nárokové, nemocnice musí splnit několik podmínek. Tou nejobtížnější je, že nemocnice budou muset prokázat, že provedly opatření pro úsporu energií. A musí je stihnout zrealizovat do 15. ledna 2024. V opačném případě hrozí, že budou muset vrátit pětinu poskytnuté finanční injekce.
Nebude však stačit, že provedená úsporná opatření doloží samy nemocnice. Každá, která se bude o peníze od spolkové vlády ucházet, bude muset projít energetickým auditem, k jehož provedení ale budou moci přistoupit jen registrovaní energetičtí auditoři. A těch je v Německu málo na to, aby všechny kliniky stihly poměrně šibeniční termín.
Není dost auditorů
To pro deník Deutsches Ärzteblatt přiznal i energetický konzultant a místopředseda Energetické rady v Bavorsku Andreas Turloff. „Nemáme dostatečné kapacity. V Německu je asi 1900 nemocnic, avšak registrovaných energetických auditorů asi jen dva až tři tisíce,“ dodal. Jenže většina z těchto dvou až tří tisícovek auditorů se specializuje na energetické audity domácností nebo středně velkých firem, nikoli velkých veřejných institucí.
Ze situace je rozladěna právě Německá nemocniční společnost. „Neexistují žádná jasná prohlášení, co a jak přesně musí být prokázáno,“ uvedl mluvčí berlínské pobočky DKG pro deník Deutsches Ärzteblatt. Ten zároveň pochybuje, že by se v nemocnicích v tak krátké době dalo poradenství poskytovat celostátně.
Zdeňka Musilová
