Poslanecká frakce opoziční CDU a CSU v německém Spolkovém sněmu vyzývají spolkovou vládu, aby co nejrychleji svolala společné jednání k řešení nedostatku důležitých léků v německých lékárnách. Vedle spolkové vlády by se jej měly zúčastnit i vlády spolkových zemí, ale také zdravotní pojišťovny, profesní svazy lékařů, nemocnice nebo distribuční řetězce. S odkazem na výzvu to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Poslanci a poslankyně německého Spolkového sněmu zvoleni za koalici CDU/CSU jsou znepokojeni tím, že Německo na několik let dopředu ztratilo status „lékárny světa“. Nyní čelí, podobně jako další evropské země, dopadům narušení dodavatelských řetězců v kombinaci s vysokou závislosti na dodávkách účinných látek zejména z Číny. Opoziční politici proto chtějí iniciovat jednání za účasti spolkové vlády, zemských vlád, alel i zástupců zdravotních pojišťoven, nemocnic, lékařů, distributorů léků či lékáren a hledat společně řešení lékové krize.
Podle zákonodárců CDU/CSU mají být co nejdříve prozkoumány „alternativní možnosti nákupu léků v zahraničí“ a tyto alternativy případně i realizovány. Zároveň požadují, aby byla provedena analýza fungování distribuce léků na německém trhu a došlo k jednání s farmaceutickými velkoobchodníky, aby se situace zlepšila.
Systém včasného varování
Politici opozičních stran rovněž doporučují, aby byl pro podobné případy v budoucnu používán „národní systém včasného varování“, který by dokázal s dostatečným předstihem upozornit, že některé léčivé přípravky se na německém trhu nenacházejí v dostatečném množství. Tím by bylo zajištěno, že stát dokáže včas reagovat a situacím, jako je ta současná, předejít. Součástí takového systému má podle CDU/CSU být databáze, z níž by bylo patrné, jaká jsou hrozící rizika v zásobování potřebnými léky.
Otázkou však je, nakolik vládní politici volání svých opozičních protějšků vyslyší. Spolkové ministerstvo zdravotnictví totiž už před koncem loňského roku začalo pracovat na konkrétních legislativních opatřeních, která by měla pomoci kritickou situaci s nedostatkem některých léků řešit.
Mezi stěžejní návrhy patří navýšení cen, které za léky hradí zdravotní pojišťovny. Například u dětských léků mají být zakázány slevové dohody mezi pojišťovnami a dodavateli. Podle spolkového ministra Karla Lauterbacha (SPD) by léky nezbytné pro zajištění dětské zdravotní péče neměly být vůbec zařazovány do skupin léků s pevnými cenami.
Lauterbach: Pojišťovny za léky musí zaplatit víc
Doposud totiž v Německu platí, že existují fixní částky pro úhradu léků zdravotními pojišťovnami. Pokud je cena léku vyšší, pacient musí tento rozdíl zaplatit v lékárně. Stávající pevné částky u dětských léků na předpis mají být zrušeny a rovněž má být upraveno cenové moratorium. Jako nový horní cenový limit by měl být stanoven 1,5násobek stávající pevné částky, nebo – pokud pevná částka neexistuje – 1,5násobek ceny cenového moratoria.
Taková změna samozřejmě bude znamenat zvýšené výdajové nároky po systém zákonného zdravotního pojištění. Za pojištěnce do 12 let a pojištěnce s vývojovými vadami do 18 let věku budou zdravotní pojišťovny muset hradit dodatečné náklady na lékařsky předepsané léky do výše 1,5násobku fixní částky.
Podle Karla Lauterbacha by takové opatření mělo začít fungovat co nejdříve. „Napsal jsem zdravotním pojišťovnám a požádal je, aby tato zvýšená cena mohla být hrazena okamžitě. Takže jde o nařízení, u kterého očekávám, že bude mít okamžitý efekt,“ dodal Lauterbach.
Ohrožení dodávek se týká už téměř 400 druhů léků
Nové podmínky se mají vztahovat také na případy, kdy je lék připravován lékárníkem. „Lékárník dostane právní jistotu, že pokud mu lékař přípravu léku dovolí a on to udělá, dostane za to zaplaceno v plné výši,“ vysvětlil Lauterbach koncem prosince loňského roku.
Jenže situace s léky se v Německu za poslední zhruba tři týdny opět o něco zhoršila. Spolkový institut pro léky a medicínské výrobky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) ve své databázi evidoval kolem 300 druhů léků, u kterých existují potíže se zásobováním.
Během necelého měsíce se ale počet problematických položek, které BfArM eviduje, zvýšil na necelé čtyři stovky. Konkrétně na 391, jak uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Zdeňka Musilová
