I v letošním roce čekají zdravotnictví po celém světě mnohé výzvy. Krize, kterými procházelo v roce 2022, ukázaly, jak je zásadní být připravený na výzvy, jež přichází. Ať už se jedná o budoucí epidemie nebo dokonce pandemie, rostoucí antibiotickou rezistenci nebo změny klimatu, žádný z těchto problémů nelze zvládnout bez vzájemné spolupráce a ochoty k ní.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno přinesla ohlédnutí za nejzásadnějšími událostmi, které zasáhly veřejné zdraví v roce 2022, a při té příležitosti také shrnula možný vývoj, který nás čeká v blízké budoucnosti. I přes řadu náročných výzev, kterým svět čelí a čelit bude, je však podle WHO možné vidět naději: „Prožili jsme další rok pandemie covidu-19, globální propuknutí mpox (dříve opičí neštovice). Obyvatelé Etiopie a Ukrajiny byli konfrontováni se smrtí a zkázou způsobenými válkou. Ebola zasáhla Ugandu, několik zemí čelilo propuknutí cholery a sucha a záplavy výrazně zvýšily míru podvýživy v oblasti Afrického rohu a Sahelu. Velké záplavy pak znamenaly enormní tlak na zdravotnictví. Nemluvě o mnoha dalších zdravotních hrozbách, kterým lidé čelí rok co rok, ať již ohrožují životní prostředí, jídlo, jež konzumují, podmínky, v nichž žijí a pracují, nebo znamenají nedostatečný přístup ke zdravotní péči. Ale přesto, jak se rok 2022 blížil ke konci, máme stále mnoho důvodů k naději.“
K pozitivním zprávám patří to, že pandemie covidu-19 v uplynulém roce výrazně ustoupila, celosvětové šíření mpox zeslabuje a v Ugandě nebyly od 27. listopadu 2022 zaznamenány žádné případy Eboly. Navíc navzdory nárůstu počtu případů i úmrtí na malárii WHO předpokládá, že brzy dojde ke zlomu v oblasti prevence díky očkování, testování a léčbě, protože ve srovnání s předchozím rokem byl nárůst počtu případů i úmrtí v roce 2022 již pomalejší.
Pandemie covidu-19: Pokrok na mnoha frontách
„Před rokem jsme byli v rané fázi nástupu varianty omikron s rychle rostoucími počty případů i úmrtí. Avšak od vrcholu na konci ledna počty týdně hlášených úmrtí klesly téměř o 90 %,“ zdůrazňuje WHO s tím, že ACT-akcelerátor (globální nástroj spolupráce vytvořený s cílem umožnit výrobu a spravedlivý přístup k vakcínám, testům i lékům) umožnil dodávky téměř dvou miliard dávek očkovacích látek 200 milionů testů. První perorální antibiotika začala být distribuovaná v druhé polovině roku 2022 a současně se ve více než 100 zemích světa zlepšila dostupnost medicinálního kyslíku, který je důležitou součástí léčby pacientů s covidem-19.
Nicméně WHO uznává, že stále existují mezery v tom, co o covidu-19 a viru, který jej způsobuje, víme. Tedy není možné oznámit, že pandemie je u konce. „Máme mezery v oblasti surveillance, testování a sekvenování, což znamená, že stále dostatečně nerozumíme tomu, jak se virus mění. Mezery v proočkovanosti znamenají, že se miliony lidí nachází ve vysokém riziku vážného průběhu a úmrtí. A mezery v našem pochopení post-covidových stavů znamenají, že nerozumíme tomu, jak nejlépe léčit lidi s dlouhodobými následky infekce.
Zkušenosti získané během pandemie covidu-19 by podle WHO měly vést k lepší připravenosti na další možné epidemie v budoucnu. Krokem vpřed je například vytvoření centra pro přenos mRNA technologií v Jihoafrické republice, což umožní dostupnost takto vytvořených vakcín i pro země se středními a nízkými příjmy.
Rok 2022 byl také rokem, kdy propukla epidemie mpox (dříve označovaných jako opičí neštovice) a toto onemocnění se oficiálně stalo globálním zdravotním ohrožením. Avšak i přes výskyt zhruba 83 tisíc případů ve 110 zemích světa, úmrtnost na toto onemocnění zůstává nízká. Doposud zemřelo pouze 66 infikovaných.
Ke zvládnutým krizím pak patří propuknutí Eboly v Ugandě, které bylo způsobeno súdánským ebolavirem, jenž nebyl v zemi hlášen deset let. Nicméně místní úřady i komunity reagovaly dobře a podle WHO „začalo odpočítání konce propuknutí epidemi“.
Klimatické změny ohrožují lidské zdraví
Změny klimatu mají výrazné dopady i na lidské zdraví. Mimo jiné přináší podmínky příhodné pro šíření řady infekcí, od žloutenek, přes žlutou zimnici, až třeba po malárii. Také to je důvodem, proč WHO dlouhodobě upozorňuje, že změny klimatu znamenají i vážné zdravotní ohrožení, a je nezbytné je tak také vnímat.
Konkrétním příkladem negativních dopadů klimatických změn je i hladomor, jenž v loňském roce postihl oblasti Afrického rohu a Sahelu a vypukl v důsledku sucha a záplav. Nebyl to však jediný důsledek změn klimatu v těchto oblastech, došlo také k výraznému šíření cholery a žluté zimnice.
„WHO a partneři jsou na místě a pracují na tom, aby byly zajištěny přístupy ke základní zdravotní péči a léčbě vážné podvýživy i podpora jednotlivých zemí při prevenci, detekci a zvládání možných epidemií,“ konstatuje Světová zdravotnická organizace.
Rok 2023 bude ve znamení klesající proočkovanosti
Pandemie covidu-19 přinesla i nezamýšlené důsledky v podobě poklesu proočkovanosti proti závažným infekčním chorobám u dětí. Rutinní očkování podle údajů WHO zažilo největší pokles za posledních třicet let, což znamená reálné riziko opětovného propuknutí epidemií u infekcí, které byly doposud drženy pod kontrolou právě díky vakcinaci. Jednou z nich jsou spalničky představující reálnou hrozbu, protože v roce 2021 došlo k řadě epidemií, jež si vyžádaly 128 tisíc lidských životů v celkem 22 zemích světa. „Klíčovou prioritou pro rok 2023 bude zvýšení míry proočkovanosti s cílem prevence propuknutí dětských infekčních chorob, kterým lze předcházet očkováním,“ shrnuje WHO.
Naopak k pozitivním zprávám v oblasti zvládání infekčních chorob patří zahájení očkování proti malárii v Ghaně, Keni a Malawi skrze pilotní program WHO. „Více než 1,2 milionu dětí ve třech zemích je chráněno život zachraňující očkovací látkou. Širší nasazení vakcíny se očekává na konci roku 2023. Již nejméně 27 zemí, kde dochází ke středně vysokému a vysokému přenosu malárie, projevilo zájem o zavedení tohoto očkování,“ nahlíží WHO do blízké budoucnosti. Navíc nedávno zveřejněné údaje za rok 2021 ukazují, že rychlost šíření malárie oproti předchozímu roku, kdy prudce rostla, zůstává stabilní.
Rok 2022 přinesl také zveřejnění vůbec prvního seznamu „prioritních patogenů“, přesněji katalogu devatenácti hub, které představují největší hrozbu pro veřejné zdraví. WHO tak učinila v rámci boje proti rostoucí antibiotické rezistenci. V rámci tohoto seznamu tak byly určeny houby, jimž je třeba věnovat největší pozornost v rámci výzkumu.
Válka na Ukrajině ničí lidské životy
K pokračujícím zdravotním krizím patří i válka na Ukrajině, která mimo jiné znamená i to, že zde lidé mají vážné problémy s dostupností zdravotní péče a současně se zdravotníci a zdravotnická zařízení stávají terčem útoků Ruska. WHO se od začátku ruské invaze soustředí na dodávky zdravotnického materiálu, koordinaci lékařských týmů a spolupráci s místními úřady tak, aby bylo co nejméně narušeno poskytování nezbytné zdravotní péče, a to jak na Ukrajině, tak v zemích, které přijímají ukrajinské uprchlíky. „Zvláštní důraz byl kladen na podporu služeb duševního zdraví, protože psychologické dopady války narůstají,“ konstatuje WHO.
Ludmila Hamplová
