Centra, v nichž je poskytována drahá, náročná a medicínsky vybraná péče, v určitou chvíli představovala velký a zásadní pokrok z hlediska kvality, ale i dostupnosti. Že dnes nazrál čas podívat se znovu na centra a racionalitu jejich činnosti, naznačila ve svém vystoupení na summitu Ekonomika zdravotnictví ředitelka EconHealth Jana Skoupá. Své teze rozvedla v online diskusi, která na summit navázala. Ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec vysvětlil, že ač se bylo jednou z podmínek zřizování center sledování indikátorů kvality, v praxi se nic takového nedělo. A začíná se to dít až v poslední době.
„Centralizovaná péče je v řadě oblastí stále racionální. Je určitě naprostý nesmysl říkat, že nebudeme onkologickou péči limitovat na centra a že bude onkologického pacienta moci léčit každý,“ řekla Jana Skoupá s tím, že celkový přístup k centrální péči by se ale měl změnit. K vysvětlení, co se podle ní děje špatně, přidala zajímavé přirovnání: „Zkuste si centrum představit jako postel, ve které leží jeden člověk a postupně se do ní dostává druhý, třetí a čtvrtý člověk. A ta postel začíná být strašně přelidněná. A to je situace, kterou dnes máme v centrové péči. Centra zachováváme i pro intervence, které jsou zgenerifikované a tvoří jen zlomek původní ceny.“
Jaké řešení se podle ní nabízí? „Pokud máme klasickou onkologii v centrech a krom toho i ambulantní onkology, je otázkou, jestli třeba není na čase říct si: Dobře, v centrech budeme mít jen určité produkty a ty generifikované nebudeme nutně držet,“ řekla Skoupá. A přidala i příklad s konkrétními účinnými látkami: „Ukazuje se to zejména v poslední době. Zgenerifikoval everolimus, zgenerifikoval sunitinib a stále zůstávají omezené na centrovou péči. A přitom jsou to obě tabletové formy léčby, které nutně nemusí v centru být.“
Racionálnějšímu nastavení centrové péče brání podle Skoupé časté nepoužívání prostého selského rozumu a obecná nevůle k jakékoli změně ze strany odborníků i zdravotních pojišťoven.
Kvalitu nikdo reálně nevyhodnocoval
Že české zdravotnictví nepatří v dostupnosti a kvalitě v některých oborech ke světové špičce, nastínil v diskusi o kvalitě zdravotnictví ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec. Zmínil přitom, že se to týká i centrové péče – krom center onkologických – ve zhruba dvaceti oblastech, ve kterých existují centra vysoce specializované péče.
Důvod, proč tomu tak je, podle něj souvisí právě s měřením kvality, respektive s jejím neměřením. „Když se podíváte, za jakých podmínek byla centra zřizována, tak vždy bylo podmínkou, že se budou sledovat nějaké indikátory kvality, nikdy ale nebylo řečeno, jakým způsobem budou počítány. Zdrojem těch dat byly samotné MISy (manažerské informační systémyzdravotnických zařízení – pozn. red.) a nikdo je nikdy nevyhodnocoval,“ upozornil Švec.
Podle ředitele Kanceláře zdravotního pojištění se až v poslední době dostáváme do fáze, kdy ověřujeme a zjišťujeme, zda centra skutečně poskytují vysoce kvalifikovanou a mimořádně kvalitní péči. „A jestli tedy naplňují to, kvůli čemu byla zřizována a kvůli čemu jsou i odpovídajícím způsobem odměňována,“ dodal Švec.
Na pořadu dne pak bude podle Skoupé přehodnotit, jestli dává vůbec smysl existence těch center, u nichž měřením kvality zjistíme, že už neposkytují odpovídající péči.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
