Sedmadvacetiletá Britka s Downovým syndromem prohrála soudní při ohledně potratového zákona, který podle ní diskriminuje nenarozené děti, u kterých lékaři tuto genetickou poruchu odhalí. Odvolací soud dnes potvrdil dřívější verdikt soudu nižší instance a konstatoval, že zákon nijak neporušuje práva hendikepovaných. Stěžovatelka Heidi Crowterová ale tvrdí, že potratová pravidla jsou nespravedlivá, protože v případě plodu s Downovým syndromem umožňují ukončit těhotenství i v jeho pozdních fázích.
Jádrem sporu je ustanovení, které zahrnuje Downův syndrom mezi závažná fyzická a mentální poškození. To v praxi znamená, že pokud lékaři tuto poruchu diagnostikují u nenarozeného dítěte, smí matka podstoupit potrat i po 24. týdnu těhotenství.
„Znepokojuje mě, že u miminka s Downovým syndromem lze podstoupit potrat v podstatě až do jeho narození. To mi říká, že si mě nikdo necení a že mám mnohem menší hodnotu než člověk, který Downův syndrom nemá. Rozčiluje mě, že soudci dospěli k názoru, že moje pocity nemají žádnou váhu,“ řekla po zveřejnění verdiktu Crowterová, která zvažuje, že se obrátí ještě na nejvyšší soud.
„Soud si uvědomuje, že mnoho lidí s Downovým syndromem a dalšími hendikepy se může cítit uražených a znepokojených tím, že závažné poškození během těhotenství je důvodem k jeho ukončení a že to může nepřímo naznačovat, že jejich život má menší cenu,“ uvedli podle serveru BBC soudci. Podle nich to ale nestačí k tomu, aby mohli konstatovat, že zákon porušuje článek osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který hovoří o právu na respekt k soukromému a rodinnému životu.
Downův syndrom je vrozená genetická porucha, kdy postižený jedinec má místo dvojice chromozomu 21 trojici. Postihuje asi jednoho novorozence ze 700 až 800 a projevuje se mentální retardací, charakteristickými obličejovými rysy a také častějšími srdečními defekty.
-čtk-
