Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, jejich příčiny jsou různé a často postihnou celou Evropu. Nenahraditelných léků chybí jednotky až desítky ročně, ostatní jdou nahradit. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv je v ČR registrováno přes 63 tisíc léků včetně různých variant podání či síly účinné látky, 59 400 z nich je na lékařský předpis. Ve většině případů se dá podle lékárníků nahradit medikament jiným se stejnou účinnou látkou nebo jinou lékovou formou.
Příčiny výpadků jsou podle lékárníků různé, někdy se je ale lékárny ani nedozvědí. Výrobce, který přestane lék dodávat do ČR, má povinnost nahlásit ho Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) i s pravděpodobným termínem obnovení a příčinou výpadku. Podle prezidenta České lékárnické komory (ČLnK) Aleše Krebse jsou nejčastější „výrobní důvody“, které ale mohou znamenat širokou škálu příčin. V minulosti například vyhořela továrna v Asii, která produkovala účinnou látku pro všechny výrobce. Jarní výpadek antibiotických sirupů pro děti pak zapříčinil posun sezóny respiračních infekcí do března a dubna, kdy obvykle tyto sirupy už nejsou tak žádané a firma je v tomto období nevyrábí.
Někdy může být za výpadkem i panika, při nedostupnosti léku se lékárny či pacienti zásobí jeho náhradou. „Pokud výpadek dominantního léku není, začne se zvyšovat spotřeba těch dalších. Často je to celoevropský problém,“ dodal Krebs. Výpadek tak není možné řešit ani mimořádným dovozem z jiné země.
Za problém lékárníci považují také to, že se výroba velké části léků přesunula mimo Evropu. Zejména jde o takzvaná generika, tedy léky se stejnou účinnou látkou, ale jiným názvem než originál. „Většina výroby generik je ve třetích zemích, u originálních a centrových léků je většina na území EU,“ dodal Krebs.
Například u výpadku antibiotika penicilin se sešel podle Krebse výrobní výpadek s vyšší spotřebou v ČR. Shodou okolností v té době probíhala mediální kampaň za racionální předepisování antibiotik, která právě penicilin propagovala jako doporučený lék. V současné době jsou podle Krebse už dodávky v menší míře obnovené a postupně se dostává do lékáren, ve všech ale zatím být nemusí.
Drtivou většinu výpadků pacienti ani nezaznamenají
Podle lékárníků není možné informovat o tom, které léky aktuálně chybí, protože se to mění každý den. Navíc v některých lékárnách mohou být skladem, jinde jsou nedostupné i po objednání. „Musíme se smířit s tím, že výpadky jsou a budou. Drtivou většinu pacienti ani nezaznamenají,“ řekl prezident ČLnK. Ministerstvo plánuje stanovit seznam zásadních léků, které by distributoři museli držet skladem v ČR několik měsíců podle obvyklé spotřeby.
Určitou roli podle lékárníků hraje i striktní stanovování ceny léku a jeho úhrady ze strany zdravotní pojišťovny. „Při výpadku léku ho pak výrobce nejdřív dodá do zemí, kde za něj dostane více peněz,“ doplnil Krebs. Objevily se i jednotky případů, kdy výrobce lék kvůli tomu, že byla cena příliš nízká, přestal do ČR dodávat. Mluvčí komory Michaela Bažantová jako příklad uvedla, že cena některých tablet na vysoký krevní tlak je v řádu desetihaléřů za denní dávku a u dětského sirupu na recept pojišťovna platí třeba 36 korun.
Celkově narostl objem peněz směřujících do zdravotnictví za deset let o 80 procent. U léků na předpis stoupl o zhruba šest procent na současných 38,5 miliardy korun. „Když teď inflace a náklady skokově rostou, systém na to není připravený,“ dodal Krebs. SÚKL ceny léků hodnotí v pravidelných intervalech, kdy znovu stanoví jejich cenu a úhradu, v současné době u některých léků projednává i jejich zvýšení. Teoreticky se mohou rozhodnout více za konkrétní lék platit i zdravotní pojišťovny, shodnout by se ale muselo všech sedm.
ČTK
Foto: Wikimedia
