Ministerstvo zdravotnictví mění statut Rady vlády pro duševní zdraví. Ta už nebude spadat pod Úřad vlády ČR, ale pod ministerstvo. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob uvedl, že s dosavadním fungováním rady nebyl úřad spokojený. Již na jaře její práci kritizoval ministr Vlastimil Válek. Úřad vlády zřizuje zhruba dvě desítky podobných poradních orgánů, například pro konkurenceschopnost, lidská práva nebo výzkum vývoj a inovace. „Za účelem zajištění efektivní činnosti a spolupráce jsme její statut změnili a převádíme radu z úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví ČR,“ uvedl Jakob. Rada vznikla v říjnu 2019, jejími členy jsou ministři, zástupci krajů a obcí, odborní lékaři či pacienti.
Podle místopředsedy České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Tomáše Kašpárka změna statutu představuje pouze upřesnění organizačního začlenění a dál se jedná o vládní poradní orgán. „Stejně tak zůstává zachován její meziresortní charakter i nejvyšší politická reprezentace v podobě členů, ministrů vlády, úřadu vlády a i zapojení zástupců všech dosavadních klíčových odborných společností, regionů, plátců, pečovatelů. Je v ní posílena role uživatelů péče,“ řekl Kašpárek, který je Válkovým poradcem pro reformu.
Fungování rady Válek již na jaře kritizoval. „Výsledek na jakékoliv fungování ministerstev byl nula,“ řekl v dubnu Válek. „Ministr zdravotnictví takovou radu nepotřebuje,“ dodal s tím, že zřizuje potřebné poradní orgány přímo při svém úřadu. Například v roce 2021 vznikla pracovní skupina pro dětské duševní zdraví. Válkovi vadily i dosavadní výdaje státu na reformu duševního zdraví, chtěl jejich revizi. Příliš peněz šlo podle něj na vytváření strategií a další takzvaně měkké projekty bez měřitelných výsledků. Za velké problémy naopak označil nedostatek psychiatrů a financování péče na pomezí zdravotnictví a sociální péče.
Hlavním cílem reformy duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun, je nastavení systému péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně. Péče o pacienta v komunitě je navíc asi o 300 tisíc korun ročně levnější než hospitalizace.
Vznikaly proto strategické materiály, na než bylo i navázáno rozdělování evropských peněz. Takové neinvestiční projekty zaměřené třeba na prevenci nebo vzdělávání, se v terminologii evropských fondů označují jako měkké. Válek je označil za „filozofické stati“ a kritizoval, že stály 600 milionů korun. „Kdyby se radši použily na to, aby se navýšily platy dětských psychiatrů,“ uvedl v dubnu. Na provoz či platy se ale obvykle evropské peníze podle dotačních pravidel využívat nedají.
ČTK
Foto: MZ ČR
