Všechny nemocnice musely do určité míry vyčlenit své kapacity ke zvládnutí epidemické situace, proto by se kompenzační vyhláška měla týkat plošně všech poskytovatelů. Takový je názor Tomáše Halajčuka, předsedy představenstva Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje a.s. Pokud nebude kompenzační vyhláška vydána, tento výpadek příjmů se v nemocnicích holdingu propíše zejména do oddělení pod závazkem veřejné služby. „Bude to znamenat jednak prohloubení ztráty na těchto odděleních, která jsou již jednou znevýhodněna výší úhrad za péči, a dále také na provoz nemocnic, zejména jejich cashflow,“ konstatuje Halajčuk.
Jak se v letošním roce vyvíjí produkce ve vašem zařízení s ohledem na péči o pacienty s covidem?
Produkce v nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje a.s. za rok 2022 je stále poznamenána omezením provozu ze začátku roku právě kvůli lůžkům vyhrazeným pro covidové pacienty. Mezi našimi nemocnicemi jsou patrné rozdíly podle toho, do jaké míry konzervativní přístup byl volen v podmínkách panující nejistoty.
Mělo by ministerstvo vydat kompenzační vyhlášku? Proč ano či ne? Jaké by měla mít podle Vás parametry?
Kompenzační vyhláška jako mechanismus vyrovnání objektivně vzniklé ztráty způsobené výpadkem produkce by jistě byla dobrým řešením situace. Pokud o ní bude uvažováno, měla by být použita plošně pro všechny nemocnice, a to z toho důvodu, že všichni museli do nějaké míry vyčlenit své kapacity jako nástroj řekněme krizové připravenosti a v takovém případě by za takový krok měly být kompenzovány.
Kterých poskytovatelů by se měla kompenzační vyhláška týkat a proč? Kterých nikoliv?
Jak jsem již naznačil, měla by se týkat všech poskytovatelů, kteří vyčlenili a blokovali své kapacity ke zvládnutí očekávané epidemické situace.
Jaké dopady by to mělo na vaše zařízení, kdyby nebyla kompenzační vyhláška vydána? Jaká byste museli přijmout opatření?
Pokud nebude kompenzační vyhláška vydána, bude to pro naše nemocnice logicky znamenat výpadek na příjmové straně, kvůli výpadku produkce z kraje roku. Protože se tato situace propíše zejména do oddělení pod závazkem veřejné služby, který je poskytován Královéhradeckým krajem. Bude to znamenat jednak prohloubení ztráty na těchto odděleních, která jsou již jednou znevýhodněna výší úhrad za péči, a dále také na provoz nemocnic, zejména jejich cashflow.
Jaké jiné finanční hrozby pro zajištění zdravotní péče by mělo ministerstvo zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, případně vláda) prioritně řešit, případně jakým způsobem?
Pro zdravotnictví, stejně jako pro všechny ostatní segmenty platí, že v případě vysokého růstu cen a tím i nákladů obecně je nutné reagovat na straně výnosové. Naše výnosy jsou závislé na úhradové vyhlášce, a proto by se mělo ministerstvo zdravotnictví zaměřit na rozumný růst úhrad, sbližování základních sazeb a z mého pohledu také na vytvoření automatického modelu valorizace úhrad v klíčových odbornostech jako např. interna. V současné době je většina poskytovatelů zdravotních služeb odkázaná na moment překvapení při tvorbě a schvalování úhradové vyhlášky.
Pokud se takový mechanismus časem prosadí, nebudeme muset nervózně diskutovat o výši růstu cen za energie nebo jiném momentálním tržním výkyvu. Co se týká dalších hrozeb, jednoznačně to je zmíněný růst cen energií, který je zdá se díky vládnímu řešení, založeném na zastropování cen, alespoň dočasně vyřešen. Dále se jedná o poměrně rychlý růst osobních nákladů v posledních letech, který v případě pokračování trendu nad rámec možností daných úhradovou vyhláškou může nemocnice dostat do svízelné situace.
Cítíte nějaké ohrožení objemu a kvality zdravotních služeb, které poskytujete? Jaké?
Obdobně jako u většiny krajských nemocnic také u nás se naplno projevuje fenomén enormního tlaku na personální naplněnost. Ve většině našich nemocnic se potýkáme se situací, kdy řada oddělení funguje na spodní hranici personální naplněnosti a jakýkoli výpadek znamená ohrožení dalšího fungování. Jedná se o nedostatek jak lékařů, tak i sester a dalšího nelékařského personálu. Bohužel se tento fenomén přelil i do terénu, a jsme tak nuceni se aktivně podílet na řešení situace s nedostatkem praktiků pro děti i praktiků pro dospělé v regionech, což již dopadá na nemocnice jak v rámci zvýšené poptávky po ambulantních službách, tak i z pohledu forenzního a odborného, kdy není možné v rámci léčebného procesu pacienta předat do dispenzární péče.
Máte zajištěny dodávky energie (tepla, elektřiny a pod) na dobu po 1. lednu 2023?
Dodávky energií zajišťuje pro naše nemocnice dominantně kraj, nicméně podle lokální situace jsou v některých nemocnicích v provozu také technologie a dodávky zejména tepla pořizované decentrálně. Aktuálně, také s ohledem na již zmíněný cenový strop, mohu konstatovat, že nemáme obavu o to, zda a jak budeme po 1. 1. 2023 zásobeni energiemi.
Máte uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky energií – za jakých podmínek a za jaké ceny?
Jak jsem již naznačil, hlavní část dodávek zajišťuje kraj centrální smlouvou. S cenovým stropem jsme schopni ceny alespoň odhadovat.
Jaký má dopad růst ceny energií na hospodaření vašeho zařízení?
Růst cen energií se rozhodně projeví v závěrečném účtu hospodaření za rok 2022 i 2023. V roce 2022 došlo k výraznému nárůstu vysoutěžené ceny za energie Královéhradeckým krajem, nicméně tento skokový nárůst byl do značné míry kompenzován dodatečným navýšením vyrovnávacích plateb. V letošním roce se jedná o více než 60 milionů korun a podle předběžných jednání by naše nemocnice měly obdržet v nějaké formě kompenzace i v roce příštím.
-pur-
