Slovenské ministerstvo zdravotnictví chce zčásti upravit národní zdravotnický informační systém. Vyplývá to z návrhu novely zákona tamního ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského. Zákon už prošel připomínkovým řízením a po projednání vládou bude směřovat ještě na podzim do parlamentu. Ministerstvo tvrdí, že změny souvisí i se závazkem vládní koalice zlepšit péči o zdraví obyvatelstva a vyřešit některé problémy v oblasti elektronizace, které ukázala dosavadní praxi. Nově by se měly některé zdravotnické úkony digitalizovat, změní se kompetence v ochraně či poskytování informací a kompetentní úřady by měly získat jednodušší přístup k určeným záznamům v případě epidemie.
Ministerstvo chce například zcela digitalizovat laboratorní vyšetření. To v praxi znamená, že žádanky na vyšetření a jejich výsledky budou v elektronické podobě. Ukládat se mají v Národním zdravotnickém informačním systému a zpřístupní se zdravotnickým pracovníkům.
Vznikne také služba elektronického objednávání pacienta na vyšetření k lékaři prostřednictvím jednotného centrálního systému. „Jeho úkolem je propojit objednací systémy a zároveň centrálně spravovat údaje o objednání pacientů na Slovensku. Další službou je elektronické uzavírání dohod o poskytování všeobecné a specializované gynekologické zdravotní péče,“ vysvětluje ministerstvo v návrhu.
Úřad vlády SR také v připomínkách navrhl i doplnění možnosti poskytovat ambulantní péči ve formě konzultací prostřednictvím elektronických komunikací, aniž by musel pacient lékaře navštívit osobně. „Praxe ukazuje, že je běžné poskytování konzultací telefonicky nebo e-mailem, avšak ty nemají dnes oporu v zákoně,“ odůvodňuje připomínku úřad vlády.
Se zavedením centrálního systému na objednávání pacientů ale nesouhlasí Asociace na ochranu práv pacientů (AOPP) SR. Podle ní jde o neefektivní využití peněz, které měly být primárně určeny pro zdravotní péči. Zároveň v připomínkách navrhla definování takzvané telemedicíny, která by mohla snížit rizika samodiagnostiky a samoléčby, kterou si lidé naordinují bez lékaře. Může se v mezích definovaných podmínek hradit ze zdravotního pojištění a lékař ji bude uvádět i ve zdravotních záznamech.
Změny v registrech a elektronickém zdravotnictví
Novela si dala za cíl zavést i nové přístupy zdravotnických pracovníků regionálních úřadů veřejného zdravotnictví k určeným elektronickým zdravotním záznamům za účelem epidemiologického vyšetřování. Součástí návrhu je i vytvoření národního registru očkování.
Úřad vlády ale v připomínkách upozornil na to, že současný systém práce zdravotnických pracovníků v systému elektronického zdravotnictví je komplikovaný. „S cílem jednoznačného zjednodušení a zlepšení poskytované služby navrhuje se doplnění změny způsobu autentifikace a autorizace s prostředky vzdáleného podepisování zdravotních záznamů a mobilní autentifikace. Navrhovaná možnost přináší eliminaci problematických míst současného řešení,“ vysvětlil úřad vlády.
Změnou zákona se budou upravovat i systémy statistiky nebo rušit některé registry. Ministerstvo chce například zrušit národní rejstřík zánětlivých revmatických chorob, dále rejstřík úrazů vyžadujících poskytování ústavní zdravotní péče a také národní rejstřík zanedbávaných, týraných či zneužívaných osob.
Některé úpravy v informačním systému vládě přikazuje i eurosměrnice o ochraně osobních údajů z roku 2016. „Proto se navrhuje komplexní úprava poskytování údajů z datové základny národního zdravotnického informačního systému, které nejsou osobními údaji nebo důvěrnými statistickými údaji a upravuje se zpracování a poskytování osobních údajů,“ píše ministerstvo v návrhu.
Odklad u občanských průkazů bez obličeje
Změna legislativy počítá i s vydáváním takzvaných občanských průkazů bez podoby obličeje pro lidi mladší 15 let a nad 65 let. Podle návrhu by se měly vyrábět a doručit do konce letošního roku. Ministerstvo vnitra ale v připomínkách upozornilo, že to do tohoto termínu z kapacitních důvodů nestihne.
„V aplikační praxi by to znamenalo, že všechny osoby, kterým by do 31. prosince 2022 nebyly doručeny občanské průkazy bez podoby, by po 31. prosinci 2022 nemohly u ošetřujícího lékaře předložit občanský průkaz nebo občanský průkaz bez podoby obličeje a příslušný zdravotnický pracovník by se nedostal ke zdravotním záznamům takové osoby,“ vysvětluje resort vnitra.
Při návrhu zákona proto žádá prodloužit termín, do kterého bude umožněno příslušným zdravotnickým pracovníkům přistupovat k potřebným elektronickým záznamům ještě i prostřednictvím rodného čísla osoby nebo bezvýznamného identifikačního čísla do informačního systému. „Žádáme prodloužit termín o jeden rok, to je do 31. prosince 2023,“ dodal resort.
Vzniknou i nová pracoviště
Lengvarského resort má v plánu vytvořit pracoviště, které bude dohlížet na kybernetickou bezpečnost. Zastřešovat by ho mělo Národní centrum zdravotnických informací. V praxi by měla vzniknout akreditovaná jednotka k řešení kybernetických bezpečnostních incidentů pro sektor zdravotnictví.
Kromě bezpečnostního centra se vytvoří i institut, jehož úkolem bude realizace mimořádných statistických zjišťování. Ve zdravotnickém informačním systému nově budou i údaje související s úmrtími v elektronické podobě. „Současně se ruší hlášení o úmrtí a příčinách smrti,“ dodal resort.
Novela by měla mít pozitivní i negativní vliv na veřejné finance. V letošním roce bude změna zákona stát 2,8 milionu eur. Ministerstvo zdravotnictví ale předpokládá, že v roce 2024 ušetří úpravy v informačním systému státu přes sedm milionů eur.
Ministerstvu hospodářství ale při vyčíslení nákladů chybí například pozitivní a negativní vlivy na podnikatelské prostředí. Resort investic zase žádá v analýze vlivů na informatizaci společnosti doplnit důsledky zavedení objednávání pacientů a elektronických žádanek.
Miroslav Homola
