Populace na Slovensku, stejně jako v jiných vyspělých zemích, stárne. Lidé se sice dožívají stále vyššího věku, ale nikoliv v plném zdraví. Zdravotnictví proto potřebuje zásadní systémové změny zejména v podpoře zdravého životního stylu a prevence. Na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze to řekl slovenský exministr zdravotnictví a poslanec Marek Krajčí. Podle jeho slov by měl stát lidi více motivovat k návštěvám preventivních prohlídek a více zdanit alkohol, tabák či zdraví škodlivé potraviny.
Bývalý šéf zdravotnictví připomněl, že světová populace za necelých 30 let zestárne o deset procent, přičemž členské státy Evropské unie (EU) na tom budou nejhůře. Ze současných 447 milionů klesne počet obyvatel na 424 milionů. O deset procent stoupne i počet lidí nad 65 let. Statistiky zároveň ukazují, že populace EU v produktivním věku klesne z 265 milionů na 220 milionů. Poměr pracujících obyvatel na jednoho důchodce se změní ze současných 2,9 na 1,7 osoby.
„Takže je zcela jasné, že klíčovou strategií pro tvorbu zdravotních politik a prevence bude zajištění aktivního a co nejzdravějšího stárnutí obyvatel ve společnosti. Jinak zdravotnickým systémům na celém světě hrozí, že přestanou plnit svůj účel,“ tvrdí bývalý ministr zdravotnictví. Zdravotnické systémy jsou podle jeho slov zranitelné i kvůli výzvám, které vyplývají z měnících se společenských, environmentálních a technologických trendů.
První blok konference na téma Účinné politiky prevence a dlouhodobá finanční udržitelnost zdravotních systémů v kontextu demografických změn, zleva: Karl-Erik Lund, vedoucí výzkumník Norwegian Institute of Public Health, Marek Krajčí, poslanec Národní rady Slovenské republiky, bývalý ministr zdravotnictví, Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku, Roman Kraus, předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR a Andrzej Mariusz Fal, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví.
Klíčová je prevence a změna životního stylu
Na Slovensku se lidé v plném zdraví dožívají jen kolem 56 let. Průměrná žena se s chronickým onemocněním léčí 25 let a muž 18 let. Podle některých studií přitom ovlivňuje zdraví lidí až 40 procenty jejich životní styl, přičemž poskytnutá zdravotní péče se na něm podílí jen deseti procenty. „Měli bychom proto investovat do preventivních opatření a podpory vzdělávání obyvatelstva, aby měnilo svůj životní styl, což je nesmírně důležité a velmi efektivní,“ vysvětlil Marek Krajčí.
Podle jeho slov je přitom třeba vycházet z opatření, která prodlouží lidem život v plném fyzickém, ale i duševním zdraví. „To se pak vrací do systému ve vyšší produktivitě práce, ušetřených zdrojů na zdravotní péči a spokojenosti občanů,“ uvedl.
V současnosti jsou přitom investice například do prevence nedostatečné. V rámci průměru EU putují na preventivní péči přibližně tři procenta ze státních rozpočtů. Na Slovensku jde o jedno procento.
„Intervence přitom dokáží výrazně zlepšit udržitelnost našich zdravotních systémů a převyšují rozměr zdravotních politik, protože zasahují i do jiných resortů ve státě,“ řekl exministr zdravotnictví.
Prevence je efektivní, dokazují i studie
Marek Krajčí na konferenci podložil efektivnost investic do prevence studií, která se podívala na 51 preventivních intervencí. Byly zaměřeny na vzdělávání, zdravotní screening, poradenství či regulace v životním prostředí a veřejném zdraví. Výsledky preventivních opatření pak rozdělily na nákladově efektivní a nákladově úsporné.
„V kategorii nákladově úsporných preventivních opatření se na nejvyšších příčkách umístily regulační opatření jako je daňové zatížení nezdravých potravin, zvýšení daňového zatížení o deset procent u potravin s vysokým obsahem cukru spolu s barevným signalizováním výživové hodnoty potraviny,“ popsal výsledky studie. Patřilo tam například i zvyšování daňového zatížení tabákových výrobků, zákaz reklamy pro tabákové výrobky, zvýšení daňového zatížení o 200 procent na alkohol či regulace obsahu soli v potravinách.
V kategorii nákladově efektivních se na prvních příčkách umístily omezení reklamy na nezdravé potraviny pro děti v hlavním vysílacím čase, nový screening břišnho aneurysmatu u mužů nad 65 let, komunitní program na výživu a cvičení pro seniory, dotace na zvukovou izolaci pro domy v blízkosti silnic individuální poradenství u všeobecného lékaře zaměřené na zvýšení fyzické aktivity.
Vyšší daně či kalendář preventivních prohlídek
Podobným směrem se měla ubírat i zdravotnická politika na Slovenku ještě během působení Krajčího na ministerstvu zdravotnictví. Z ministerstva po roce svého působení ale odešel během krize vládní koalice. „Navrhovali jsme zavést kalendář preventivních prohlídek a vyšetření. Pokud by ho jednotlivec dodržel, v ročním zúčtování zdravotního pojištění by mu byl vyplacen bonus. Tím jsme chtěli každého občana zapojit do zdravotní prevence,“ uvedl.
Měla se také rozšířit síť poskytovatelů, kteří by poskytovali některé typy screeningových vyšetření. Zároveň by se zavedla i povinnost objednávat pacienta na tyto preventivní prohlídky na přesně určený čas. Některé pojišťovny si tento bonusový princip osvojily jako marketingový nástroj k přilákání pojištěnců. Ukázalo se, že to u jedné z nich zvýšilo počet preventivních prohlídek o 23 procent.
„Kromě preventivních opatření je třeba se zaměřit na změnu chování, která bude podpořena vzděláváním či individuálním přístupem. Úřad veřejného zdravotnictví ve spolupráci s pacientskými organizacemi by měl rozjet národní program podpory zdraví a vzdělávání obyvatelstva o zdravém způsobu života. Měly by se realizovat kampaně s doporučeními a opatřeními už od narození dítěte,“ míní.
Marek Krajčí, poslanec Národní rady Slovenské republiky, bývalý ministr zdravotnictví, Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku
Důležité je podle něj také zvyšování některých daní. „Nemusí to mít pozitivní dopad jen na rozpočet státu, ale může to přinést i delší zdraví jeho obyvatelům a přispět k lepší udržitelnosti zdravotního systému v kontextu demografických změn,“ tvrdí.
Ministerstvo za jeho působení navrhovalo i přenesení těžiště z institucionální na komunitní péči. V praxi to znamená otevírání komunitních center, podpůrné skupiny či denní psychiatrické stacionáře. „Samozřejmě, důležité jsou i regulace zaměřené na životní prostředí a veřejné zdraví,“ uzavřel exministr zdravotnictví.
Miroslav Homola
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.
