Evropská unie musí vědcům zajistit dobré podmínky, aby zůstávali v Evropě a neodcházeli jinam. Využít a propojit by kvůli tomu měla financování z více programů a fondů. Novinářům to dnes při neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve výzkumu řekla eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu a vzdělávání Marija Gabrielová. Podle českého ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je třeba usilovat i o to, aby naopak do Evropy směřovali vědci ze zámoří.
Evropská komise dlouhodobě poukazuje na to, že EU v celosvětovém souboji o získání talentů a mozků prohrává. Výzkumní a akademičtí pracovníci se stěhují do USA. Podle Gabrielové je proto potřeba propojit investice do vědy, aby se pro výzkumníky v Evropě zlepšily podmínky a vědci neodcházeli jinam. Zmínila finanční program Horizont Evropa, unijní fondy i plán obnovy. Důležitá je podle ní také spolupráce se soukromým sektorem. Jako příklad toho, jak dobře může výzkum fungovat, zmínila excelentní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.
Podle Balaše by k tomu, aby vědci neměli důvod odcházet do zahraničí, mělo vést právě budování excelentních výzkumných center. „Podmínky, které budou tady vědecké i materiální, tak by měly být na takové úrovni, abychom spíše naopak dokázali přitáhnout vědce odjinud, možná i ze Spojených států. Není to jen otázka peněz, ale i zajímavosti projektů,“ řekl. Dodal, že zároveň je důležité, aby byly projekty udržitelné.
V evropském programu Horizont na podporu vědy a výzkumu je podle Gabrielové 95,5 miliardy eur (zhruba 2,3 bilionu Kč) na období let 2020 až 2027. Jde podle ní o největší program pro investice ve výzkumu na světě. Jeho rozpočet se proti programu z let 2014 až 2020 zvýšil o 30 procent. Gabrielová dnes poukázala na to, že financování a propojení ve výzkumu se ukázalo jako podstatné i při koronavirové epidemii. „Bez investic do výzkumu by nebylo možné mít vakcínu do deseti měsíců,“ podotkla.
Nutné je podle ní pokračovat také v podpoře inovativních řešení. Připomněla novou strategii pro inovace, kterou Evropská komise schválila začátkem července. Dokument označila za „silný signál“ pro start-upy, tedy začínající a rychle se rozvíjející firmy na technologické inovace. V EU je těchto podniků mnohem méně než v USA a v Číně.
Strategie počítá se zjednodušením přístupu na burzu či vznikem regionálních inovačních vallyes, tedy inovačních parků. Snaha je přilákat a udržet talenty v Evropě. Počítá se i s podporou žen jako inovátorek. Do projektů by mělo putovat minimálně deset miliard eur (asi 245 miliard Kč). Využít se má pak také program Horizont. Strategie má podle eurokomisařky přispět k inovativním řešením kvůli změnám klimatu, v energiích, dopravě či s umělou inteligencí.
-čtk-
