Poslanci z dolní komory polského parlamentu, Sejmu, dnes odmítli občanský návrh zákona, který by zmírnil téměř úplný zákaz umělého přerušení těhotenství, který v silně katolické zemi v současnosti platí. Navrhovaný zákon počítal s právem na potrat do 12. týdne těhotenství, uvedla na svém webu zpravodajská televize TVN 24.
Pro odmítnutí předlohy hlasovalo 265 poslanců, proti jich bylo 175 a čtyři zákonodárci se zdrželi. S vládní konzervativní pravicí tak hlasovala i krajní pravice a „protisystémové“ hnutí Kukiz.
Dnešnímu hlasování předcházela debata, která se odehrála ještě ve středu pozdě v noci. Návrh předložený občanskou iniciativou nazvanou Legální potrat bez kompromisů počítal s právem na potrat do 12. týdne, později by dovolil potrat v případech, kdy těhotenství ohrožuje život či zdraví – fyzické i psychické – ženy, kdy prenatální vyšetření svědčí o vývojových či genetických vadách plodu, nebo pokud je těhotenství následkem incestu či znásilnění, k čemuž by postačovalo prohlášení těhotné. Sám zákrok měl být hrazen ze zdravotního pojištění, rozhodovat o potratu by mohla osoba starší 13 let; v případě mladší osoby by byl nutný souhlas právního zástupce či soudu. Návrh také rušil tresty pro lékaře a další osoby pomáhající s interrupcí. Upravoval rovněž uplatnění „výhrady svědomí“, kvůli které nyní lékaři mohou legální potrat odmítnout vykonat, aby nebyla tato výhrada zneužívána na úkor práv pacientek.
„Přicházím s návrhem zákona, který změní předpisy tak, aby odpovídaly evropským a světovým normám při ochraně života a zdraví žen. Přizpůsobí polské normy realitě, v jaké všichni žijeme, i vaše dcery, sestry, ženy, matky a kolegyně,“ řekla poslancům předkladatelka návrhu Marta Lempartová, vůdkyně hnutí Stávka žen.
Zdůraznila, že návrh by odstranil důsledky kontroverzního verdiktu ústavního soudu, ovládaného vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), dále omezujícího možnosti legální interrupce.
Nález je dáván do spojitosti s následnými případy úmrtí těhotných žen, kterým lékaři v obavě z postihu odmítli vykonat interrupci, i když plod odumřel.
Důsledkem je podle Lempartové situace, kdy Polsko má v současnosti nejnižší míru porodnosti od druhé světové války, „protože ženy vědí, čím jim (těhotenství) hrozí“. Tuto situaci měl návrh napravit.
Poslankyně PiS Anna Milczanowská v rozpravě ujišťovala, že vládní strana usiluje o bezpečí a dodržování práv „patřících každému člověku“, ale předložený návrh „odporuje právu na život, svobodě svědomí a rodičovským právům“.
„Moje matka hrdinně porodila dítě, i když těhotenství bylo rizikové. Činí tak hodně žen. Nepožadujte ale legální potraty, protože ty jsou v rozporu s lidskými právy, s přirozeným právem na život,“ uvedla Elżbieta Płonková z PiS. „Dítě, které má právo na život, není ani vaším břichem, ani vaší tkání, ale je člověkem,“ vzkázala autorkám návrhu další koaliční poslankyně Teresa Wargocká.
Menšinová liberální opozice se vyslovila pro odeslání předlohy do výborů, levicová opozice pro schválení návrhu jako zákona, lidovci hovořili o potřebě „moudrého kompromisu“.
„Když se narodí postižené dítě v Polsku, rodiny a hlavně ženy zůstanou samy v bídě a nouzi, bez pomoci,“ prohlásila Iwona Hartwichová z liberální Občanské koalice. Uvedla, že sama porodila postiženého syna, a tak ví, že to znamená „být navždy žebračkou, prosit o dary a bojovat o důstojný život postiženého dítěte“.
Na závěr vystoupila další z předkladatelek Natalia Broniarczyková, argumentující, že spolek Aborcja bez granic (Potrat bez hranic) každý den pomáhá nejméně 90 ženám potratovou pilulkou a každý den nejméně čtyři Polky s podporou spolku odjíždějí do ciziny na interrupci. Jen loni tak spolek pomohl 34.094 ženám k potratu. Stávající protipotratový zákon, „jeden z nejkrutějších“, nyní ale hrozí třemi lety vězení její kolegyni, která pomohla ženě týrané vlastním manželem tím, že jí poslala potratové pilulky. Před soudem má stanout příští měsíc.
-čtk-
