Zdravotní pojišťovny se chystají jednat se zástupci odborné společnosti a primární péče o tom, jak začít systémově reagovat na skutečnost, že zhruba polovinu českých žen a pětinu mužů nad 50 let ohrožuje osteoporóza. V Česku přitom zcela chybí jakákoli koncepce prevence, včasného záchytu a léčby nemoci. „80 procent lidí s osteoporózou, o nichž to víme, neléčíme,“ prohlásil na kulatém stole Zdravotnického deníku předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP a ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Palička.
Osteoporóza představuje chronické onemocnění kostry, které se projevuje úbytkem kostní hmoty a následnou zvýšenou křehkostí kostí. Vysokým rizikem s nemocí spojeným jsou pak zlomeniny, a to i bez předchozího úrazu či při jen malé zátěži kosti. Podle předsedy Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP (SMOS) a také ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Paličky trpí v rozvinutých zemích osteoporózou zhruba pět až osm procent obyvatel. „To v ČR představuje půl až tři čtvrtě milionu nemocných,“ upozornil na kulatém stole Zdravotnického deníku k léčbě osteoporózy v ČR.
I proto by se příští týden měli historicky poprvé sejít zástupci zdravotních pojišťoven, SMOS a primární péče, konkrétně praktičtí lékaři a gynekologové, aby se začali bavit o tom, jak efektivně nastavit systém prevence, včasného záchytu i léčby této závažné metabolické choroby.
70 tisíc zlomenin ročně
Osteoporózu nejčastěji způsobuje nedostatek vápníku, vitaminu D, pohlavních hormonů nebo nedostatek fyzické zátěže. Ve vyšším riziku osteoporózy se obecně nachází osoby s nízkou tělesnou hmotností nebo ženy po menopauze, kdy dochází ke snížení produkce ženských pohlavních hormonů. Zatímco zlomeninu v důsledku osteoporózy utrpí během svého života zhruba pětina mužů nad padesát let, ve stejné věkové kategorii u žen je to až polovina. „Riziko fraktury je u nich stejně vysoké jako součet rizik vzniku prsu, ovarií a dělohy,“ uvádí Palička. A nejen že taková zlomenina krčku stehenní kosti je zásadní životní událostí s nemalými zdravotními a sociálními dopady, každá fraktura zároveň zvyšuje riziko úmrtí, dodává profesor.
„Rozsáhlá stude ÚZIS a SMOS provedená v letech 2016 až 2020, která sledovala fraktury ve čtyřech lokalitách, zjistila, že ve věku nad 50 let došlo v průměru k 70 tisícům faktur ročně. Z toho zhruba 20 tisíc fraktur krčku stehenní kosti, “ pokračuje Palička a upozorňuje, že každý den umírá v ČR patnáct až sedmnáct lidí na následky fraktury.
Česká populace v riziku osteoporózy:
| Věk | Ženy | Muži | Celkem |
| 50–59 | 768,000 | 746,000 | 1,514,000 |
| 60–69 | 662,000 | 573,000 | 1,235,000 |
| 70–79 | 406,000 | 276,000 | 682,000 |
| 80–89 | 235,000 | 109,000 | 344,000 |
| 90+ | 21,000 | 6,000 | 27,000 |
| 50+ | 2,092,000 | 1,710,000 | 3,802,000 |
Není pravda, že osteoporóze se ve stáří nelze vyhnout
„Mortalita je u nás vyšší než v EU, prevence mizivá a navíc zanedbáváme i diagnostiku,“ vypočítává Palička. „V ČR nejsou oficiálně žádné preventivní programy pro záchyt osteoporózy. Základní otázky na riziko osteoporózy nejsou ani součástí žádné preventivní prohlídky,“ upozorňuje. V ČR je podle něj v současné době jen kolem stovky denzitomentrů (přístrojů schopných vyšetřit hustotu kostní tkáně a posoudit množství obsažených minerálů v kostech – pozn.red.), z nichž jen asi dvě třetiny mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou. A to je málo. Navíc nejsou ani rovnoměrně po regionech rozmístěny, tvrdí Palička.
„80 procent osob, u nichž víme, že jsou nemocní, neléčíme. Přitom při správné léčbě, která je snadno dostupná a není drahá, klesá riziko zlomeniny čtyřikrát,“ vysvětluje profesor. „Je proto nejvyšší čas začít s prevencí, zvyšováním povědomí o rizicích osteoporózy u veřejnosti, včasným záchytem rizikových pacientů, správnou a včasnou diagnostikou, sekundární prevencí a včasnou a odpovídající terapií,“ dodává.
Nepomáhá ani skutečnost, že česká veřejnost vnímá osteoporózu jako nevyhnutelnou součást stárnutí. „Ale to vůbec není pravda,“ říká analytička The Economist Inteligence Unit Mary Bussle. Proto je podle ní nutné pracovat i na bourání mýtů, aby se lidé začali více starat o své vlastní zdraví. „Do řešení je třeba zapojit nejen zdravotníky a politiky, ale také výzkumné pracovníky z akademického prostředí, zdravotní pojišťovny, pacientské organizace nebo média,“ zdůrazňuje Bussle.
Bez primární péče to nepůjde
„Osteoporóza je populační onemocnění a bez zapojení primární péče to nepůjde. Potřebujeme nastavit systém včasného záchytu a vytipovat rizikové skupiny,“ souhlasí předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. Podle něj je také velmi důležité definovat, jak má být který pacient léčen a kdy ho poslat na specializované osteologické pracoviště „Zatím však taková společná pravidla chybí,“ konstatuje.
Podle předsedy České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimíra Dvořáka mají Češi, resp. Češky oproti jiným zemích tu výhodu, že gynekologové jsou v Česku součástí primární péče. „Pokud máme zachytit ty, co se cítí dobře, ale už mají osteoporózu, tak tam to bez gynekologů nelze. Osteocentra jsou zahlcená a nemohou suplovat primární péči,“ potvrzuje Dvořák.
Na společné koncepci osteologů, praktických lékařů a gynekologů se začíná nyní pracovat, pokračuje Šonka. „Tam bychom rádi definovali, jak si to představujeme, a pak bychom s tím chtěli oslovit zdravotní pojišťovny,“ dodal.
Plátci by u toho měli být již na začátku
„To, co zdravotní pojišťovny teď potřebují, je především jasná a konsenzuální koncepce oboru,“ zdůrazňuje náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči Jan Bodnár. Ta současná z roku 2017 již totiž v některých aspektech neodpovídá tomu, co osteologové říkají dnes. „A budu rád, pokud v koncepci bude zahrnuto, co je reálné pro nás jako pro plátce, a nezůstane z toho nereálný wish list,“ konstatuje s tím, že je stále mnoho otázek, na něž mu chybí odpovědi.
S tím souhlasí i zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Jitka Vojtová. „Postup, kdy něco projedná několik odborných společností a až pak to vidí plátci, neprospívá nikomu,“ upozorňuje s tím, že by uvítala přizvání do debaty hned v jejích počátcích. Základním výstupem by podle ní měla být dohoda, jakým způsobem a kdo se bude vyhledávat.
„A nemusíme si to hned nastavit, že každá žena od 45 a muž od 50 let bude chodit jednou za půl roku na vyšetření. Pokud bych měla najednou léčit půl milionu lidí, tak to bude mít vysoký dopad,“ varuje Renata Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven a ředitelky zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny. Podle ní je méně někdy více. „Můžeme si to nejdřív vyzkoušet na užší věkové skupině a jen v několika regionech,“ navrhuje.
„Pojďme tedy hledat kritéria a cesty a domluvit se na tom, co je únosné platebně i medicínsky. A tomu se budeme věnovat primárně,“ uzavírá debatu profesor Palička. První setkání osteologů, praktiků a gynekologů s plátci by se mělo uskutečnit příští týden.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
Tématu osteoporózy se budeme věnovat v dalších článcích.
Děkujeme za generální partnerství společnostem Amgen a OR-CZ a za partnerství kulatého stolu společnostem COMFES, Hologic a Sprinx.
