Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně jedno úmrtí v Česku. Řekl to na dnešní tiskové konferenci SÚKL. Šlo podle něj o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny, kterými se letos už téměř neočkuje. Ústav prověřoval více než 170 úmrtí v časové souvislosti po očkování, trombózy se vyskytly i v zahraničí. V souvislosti s onemocněním covid-19 zemřelo podle dat ministerstva přes 40.000 lidí.
Dosud SÚKL přijal více než 12.000 hlášení na nežádoucí účinky očkování proti covidu, do začátku letošního dubna také prověřoval 174 úmrtí. „Řada hlášení byla u lidí, kteří v krátké době po očkování onemocněli covidem-19 nebo měli jiná onemocnění,“ řekl Boráň.
Pravděpodobně přímo v souvislosti s očkováním se vyskytl jeden případ trombózy spojené s trombocytopenií, tedy snížením počtu krevních destiček, u takzvané adenovirové vakcíny. Podle Boráně je to na počet podaných dávek srovnatelné s výskytem v jiných zemích. „Rizika onemocnění covid-19 jsou daleko vyšší,“ dodal. Podle dat ministerstva zemřelo 40.000 lidí od začátku epidemie na jaře 2020 nakažených covidem-19. Český statistický úřad uvedl, že loni v ČR zemřelo nejvíc lidí od konce druhé světové války a snížila se i doba pravděpodobného dožití.
Adenovirové vektorové vakcíny se v ČR podávaly od firem AstraZeneca (AZ) a Johnson & Johnson (JJ). Podle dat o podaných vakcínách jich bylo asi 887.000 dávek dvoudávkové AZ a 413.000 dávek jednodávkové JJ. Kvůli vyššímu výskytu trombóz u očkovaných těmito látkami v zahraničí bylo v ČR očkování omezeno na pacienty starší 60 let, zájem o ně pak výrazně klesl. V letošním roce jich bylo podáno jen 216 dávek. Celkově bylo očkováno proti covidu-19 téměř 6,9 milionu lidí.
Běžně se trombózy vyskytují asi u 160 osob ze 100.000 každý rok. Riziko mohou zvyšovat i jiné léčivé přípravky, například hormonální antikoncepce. Riziko zvyšuje čtyřnásobně, ještě víc u žen s nadváhou nebo kuřaček.
SÚKL do letošního dubna zveřejňoval údaje o nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19 každý měsíc. Nově je bude stejně jako u ostatních vakcíny publikovat souhrnně za celý rok vždy na začátku léta následujícího roku v informačním zpravodaji. Za rok 2021 by měl vyjít koncem června.
Z poslední na webu publikované zprávy ze začátku dubna vyplývá, že SÚKL přijal od začátku očkování v prosinci 2020 více než 12.000 hlášení na nežádoucí účinky covidových vakcín, v roce 2021 jich bylo podle výroční zprávy SÚKL asi 10.600. „Samotné počty nijak nevypovídají o bezpečnostním profilu léků. Smysl má jejich vyhodnocování na velkém souboru, což vykonává Evropská agentura pro léčivé přípravky,“ dodal Boráň.
Mezi hlášeními podle něj dominují reakce v místě aplikace vakcíny, které byly ve více než 6000 hlášeních, poruchy nervového systému, pod které spadají i bolesti hlavy, a poruchy svalové a kosterní soustavy, tedy i bolesti svalů a kloubů. Ty i podle výrobce patří mezi očekávatelné nežádoucí účinky. Hlášení nežádoucích účinků podle něj evropské úřady vyhodnocují každý měsíc a informace o vakcínách o ně doplňují.
Kromě stávajících vakcín upravených na omikron podle ředitelky SÚKL Ireny Storové EMA posuzuje i registraci vakcíny firmy Valneva, která jako první obsahuje inaktivovaný virus, a používání vakcíny od Novavaxu pro děti od 12 let. Na podzim by také podle ní mohly být k dispozici vakcíny upravené přímo na variantu omikron.
Podle Storové také na úrovni EU vznikl seznam léků, které jsou považované v souvislosti s covidem-19 za důležité a bude hlídána jejich dostupnost a dostatečné zásoby. Jde například o monoklonální protilátky, remdesivir nebo léky s dexomethasonem. Do budoucna by podle ní mohly být podobně sledované i jiné skupiny léků, aby se nestávalo, že některé důležité pacientům chybí.
-čtk-
