K tomu stát se pilotem je nutné mít dobrý zrak – a stejně tak je potřeba zajistit očím tu nejlepší péči, aby pracovní kariéru po náročném výcviku nebylo třeba předčasně ukončit. To je také důvod, proč je oční lékařství prioritou pro Ústav leteckého zdravotnictví Praha (ÚLZ). A protože pro letecký personál jsou důležité i další smysly, hybnost či psychická odolnost, jsou adekvátně tomu v ÚLZ zastoupeny i lékařské obory. I když je péče poskytovaná v ÚLZ určena především leteckému personálu, léčit se zde může i široká veřejnost. Navštěvovat ambulance či podstoupit zákrok v režimu jednodenní chirurgie za využití nejmodernějších materiálů, jako jsou inovativní nitrooční čočky, tak mohou pojištěnci všech sedmi zdravotních pojišťoven.
Odbornosti, které jsou v Ústavu leteckého zdravotnictví zastoupeny, zpravidla souvisejí s letectvím, posuzováním leteckého personálu a s péčí o něj. „Na druhou stranu je třeba říci, že počty leteckého personálu v České republice nejsou v současnosti tak vysoké, abychom neposkytovali svou péči v rámci všeobecného zdravotního pojištění ve spektru, jaké máme, všem pacientům, kteří k nám docházejí,“ říká ředitel ÚLZ Petr Chmátal s tím, že podstatnou část pacientů ústavu dnes tvoří veřejnost. I když v ústavu letecký personál prochází testováním (více zde), nemusí se tu nezbytně léčit, zejména v případě vzdáleného bydliště.
V ústavu tak je interna, chirurgie, ORL, oční, zubař, radiodiagnostika, magnetická rezonance, hyperbarická oxygenoterapie, neurologie, psychiatrie a psychologie, funkční diagnostika s kardiologií, gastroenterologie, diabetologie, ortopedie a oddělení pracovní preventivní medicíny.
„Máme tu funkční diagnostiku s kardiologií, to souvisí trvalou péčí i s prevencí akutních stavů – kdyby pilot dostal infarkt, byl by to problém. Vojenský letecký personál musí být vyšetřen stomatologicky vzhledem k tlakovým změnám za letu. Nezbytná jsou psychologická, případně psychiatrické vyšetření. Zobrazovací metody – magnetická rezonance, rentgeny a skiaskopie jsou potřebné všechny obory,“ zdůvodňuje ředitel.
„Chirurgie a ortopedie patří do standardního portfolia, jsou nutné vzhledem k vyšetření hybnosti, stejně jako pro včasné řešení omezujících diagnóz, například kýl nebo cholecystolitiázy. Neobejdeme se bez neurologie, včetně EEG a EMG. S létáním souvisí velmi významně ORL, takže ho posilujeme a snažíme se o špičkovou výbavu včetně audiometrií. Máme také rehabilitaci a endokrinologii s diabetologií, protože piloti ve vyšším věku, stejně jako celá naše populace, nezřídka vykazují vyšší hladiny cukru, měli být diabetologicky hlídáni a jejich léčba má specifická pravidla. A pak máme samozřejmě oční, ve kterém jsme, myslím, republiková špička,“ načrtává Petr Chmátal.
Jak se chová operované oko v kokpitu
Co se týče intervenčních zákroků, poskytuje dnes ÚLZ jednodenní chirurgii (dříve zde bývalo lůžkové oddělení, to bylo ale před deseti lety uzavřeno a proběhla restrukturalizace směrem k jednodenní a stacionární péči). K ní slouží mimo jiné multifunkční operační sál, kde se provádí ortopedické, chirurgické, neurochirurgické nebo oční výkony. Dva až tři dny v týdnu tu probíhají právě oftalmologické zákroky.
„Vzhledem k tomu, že oční oddělení je podobě jako další senzorické obory z našeho portfolia letecké medicíny preferováno, je logické, že bylo vždy vybaveno nejnovější technikou a diagnostickými možnostmi, k nim nyní přibyly i možnosti terapeutické. V rámci veřejného zdravotního pojištění máme smlouvy na prakticky všechny oční výkony, tedy na výkony předního i zadního očního segmentu,“ přibližuje Petr Chmátal.
Součástí práce je i výzkum. „Běží několik studií. Jednak je to otázka správné indikace a optimálního výběru nitroočních materiálů, především čoček. Máme unikátní možnosti využít učebny nočního vidění na zkoumání změn vidění za změněných povětrnostních a světelných podmínek. Zde proběhla rozsáhlá studie, která směřovala především k tomu, zda po očních operacích, teď mluvíme především o těch korekčních, nedochází ke změně vidění při změně světelných či povětrnostních podmínek. Problém s letectvím úzce souvisí, protože se dnes objevuje řada lidí, kteří buď usilují, nebo se již zařadili k leteckému personálu a jsou po korekčních očních operacích. Byť tito lidé mají po této operaci dobrý zrak z hlediska standardního vyšetření, nevíme, zda nedochází ke změnám při špatných světelných podmínkách nebo při práci v profesích, jako jsou piloti vrtulníků při nočním létání nebo posádky vysokorychlostních letadel při přetížení, a jak zeslabená rohovka na takové změny reaguje,“ vysvětluje Petr Chmátal s tím, že tato problematika se netýká běžných dopravních letadel, ale speciálních vojenských prostředků, na které jsou kladeny jiné nároky.
Orientace na kvalitu, která je použitelná u letectva
Jedním z nejčastějších zákroků, který ÚLZ provádí, je operace šedého zákalu v refrakční kvalitě. Dnes jsou k dispozici nitrooční čočky, které mají více ohnisek. Když pacient při operaci šedého zákalu takovou čočku dostane, vidí dobře do dálky, na střední vzdálenost i na čtení. „Po výměně čočky opět získá pacient všechny tři vzdálenosti v nějakém poměru. Přechodové zóny u čočky mohou mít však své nežádoucí světelné fenomény, takže nejsou pro letectvo doporučené. V poslední době však existují čočky založené na aberačních principech, kdy pacient získá vidění na dálku a střední vzdálenost (kokpit i noviny), ovšem bez nežádoucích fenoménů,“ popisuje primář očního oddělení Ladislav Nováček. Tyto implantáty by mohly být vhodné pro letce, řídící letového provozu a profesionální řidiče.
Právě v den, kdy byl Zdravotnický deník v Ústavu leteckého zdravotnictví na reportáži, jedna z pacientek takovouto speciální čočku dostala. Doposud implantovali na ústavu takových čoček dvě desítky s vynikajícími výsledky.
„Nové typy nitroočních implantátu mohou představovat výhodu s výhledem pro letectvo, protože nevykazují rušivé fenomény, a umožňují člověku dobré vidění od kokpitu jasně až po dálku. Zároveň vykazují vynikající vidění za nočních podmínek, což se testuje v laboratořích nočního vidění. V naší nabídce máme pouze to nejlepší. Naše strategie je orientována pouze na kvalitu, která je použitelná u letectva,“ dodává Ladislav Nováček.
Foto: Radek Čepelák
Michaela Koubová
