Hospodaření největší české zdravotní pojišťovny je zatím navzdory ekonomické situaci v Česku nad očekávání dobré. Příjmy rostou rychleji, než počítal plán, lze ovšem předpokládat, že tento trend skončí s tím, jak se sníží platby za státní pojištěnce. Už nyní se zároveň VZP začíná chystat na druhé Milostivé léto, které by mělo odstartovat v září. Doufá přitom, že díky lepšímu povědomí o možnosti zaplatit dluhy a nechat si prominout penále využije více lidí než v prvním roce.
„Mám pro pojištěnce VZP jen dobré zprávy. Zůstatek na běžném účtu VZP je 13,8 miliardy a neevidujeme žádné závazky po lhůtě splatnosti. Výsledek hospodaření za první čtyři měsíce očekáváme ve výši 4,4 miliardy. Příjmy rostou o 10,5 procenta rychleji, než předpokládal zdravotně-pojistný plán, a naopak výdaje jsou o dvě procenta pomalejší. Tyto pozitivní výsledky samozřejmě nemůžeme předpokládat celý rok, protože od července očekáváme politické rozhodnutí týkající se změny výše pojištění za státní pojištěnce. Přes tuto změnu, s níž počítáme, neexistuje důvod, proč by se měl klient VZP obávat, že bude omezena dostupnost a kvalita zdravotní péče, a poskytovatelé se nemusí bát, že by jim nebylo zaplaceno. Ani my nemáme důvod se obávat, že by výsledek tohoto roku měl skončit jinak, než bylo naplánováno, tedy hůře než s deficitem 11,4 miliardy,“ uvádí místopředseda správní rady VZP Miloslav Kalousek.
V tuto chvíli to také nevypadá, že by se na ekonomické situaci VZP měla zásadně podepsat péče o ukrajinské uprchlíky. Pojišťovna teď registruje celkem 333 tisíc lidí prchajících před válkou, z nichž 125 tisíc (37%) jsou děti do 18 let, 152 tisíc (46%) tvoří ženy a 57 tisíc (17%) muži. V produktivním věku 18 až 65 let je registrováno celkem 190 413 pojištěnců, z nichž výdělečně činných je nyní 34 494 čili 18 procent.
Předpokládá se přitom, že náklady by měly být zhruba na úrovni 62 procent průměrných ročních nákladů VZP na zdravotní služby za pojištěnce, tedy ve výši 26 400 Kč (průměr za VZP pro rok 2022 je 42,5 tisíce korun). Výpočet zohledňuje věkové rozložení uprchlíků a nákladovost v jednotlivých věkových skupinách. Celkové náklady na zdravotní péči o uprchlíky se pro tento rok odhadují na úrovni 6,9 miliardy Kč, odhadované příjmy zejména v podobě plateb za státní pojištěnce a odvodů ze zdravotního pojištění u zaměstnaných by se měly vyšplhat na 4,5 miliardy.
„Saldo může být negativní zhruba ve výši minus 2,4 miliardy. Dá se ale předpokládat, že jak se lidé zapojí do pracovního trhu a někteří zase naši republiku opustí, budou se čísla měnit a může to dopadnout tak, že saldo bude vyrovnané,“ konstatuje předseda správní rady VZP Tom Philipp.
„2,4 miliardy není objem prostředků, které by VZP nepoznala, nicméně je třeba říci, že disponujeme dostatečnou rezervou, takže mohu klienty uklidnit, že by ony 2,4 miliardy jakkoliv ovlivnily dostupnost nebo kvalitu zdravotních služeb. Zároveň je to číslo, které je na horní hranici a mělo by spíše klesat. Zatím data, která máme za březen a část dubna, neukazují, že by docházelo k masivnímu čerpání. Sledujeme vývoj počtu pacientů se závažnějšími onemocněními, kde již máme několik vysoce nákladných jak s cystickou fibrózou, tak léčené Zolgensmou. Ve vzorku 350 tisíc Ukrajinců je jich procentuálně více než u české populace, ale není to alarmující rozdíl, který by nás vedl k zásadnějším debatám, co s tím dělat,“ říká k tomu ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Centrová péče vzrostla o 17 procent
Ačkoliv se v tomto roce daří držet výdaje na uzdě, výrazně roste segment centrové péče. Celkový objem nákladů na tuto péči v prvním čtvrtletí vzrostl o 17 procent, což je v absolutní částce nárůst 579 milionu korun. Tempo ročního růstu nákladů na centrovou péči tak je výrazně vyšší než u ostatních segmentů a průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce jsou zhruba 50krát vyšší než průměrné roční náklady na jednoho pojištěnce za léky na recept.
Na druhou stranu nárůst počtu pacientů mírně přesahuje tempo růst nákladů – v prvním čtvrtletí 2022 bylo v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 21 procent pacientů více, což v absolutním čísle znamená navýšení o 7 738 pacientů. Průměrná roční úhrada na jednoho pacienta by tak oproti roku 2021 poklesla o 3,1 procenta.
Nejvíce přispěla k růstu nákladů diagnostická skupina cystická fibróza, u které za sledované období stouply náklady o 188 procent, tedy o 115 milionů Kč. Dalšími skupinami s významným nárůstem nákladů byly hematoonkologie, nádory prsu, nádory plic, melanomy, oftalmologie a těžká psoriáza.
Milostivé léto by mělo být ještě letos, pak už ne
Správní rada VZP se zabývala také vyhodnocením akce Milostivé léto, která běžela od konce loňského října do konce letošního ledna. Za tu dobu pojišťovna vydala 14 801 usnesení, v jejichž rámci klienti uhradili pojistné ve výši 215 milionů korun a bylo jim odpuštěno penále ve výši 666 milionů.
„V tuto chvíli se chystáme na druhé Milostivé léto, které by mělo proběhnout od 1. 9. do 30. 11. tohoto roku. Vláda v tuto chvíli schválila návrh zákona, který je postoupen k projednání v poslanecké sněmovně,“ podotýká Tom Philipp.
Akce bude opět určena klientům, jejichž dluh řeší exekutor. Těch měla VZP v březnu tohoto roku 192 500, přičemž výše dlužného pojistného činí 9,5 miliardy korun. Pokud by všichni možnosti Milostivého léta II. využili, bylo by jim odpuštěno penále v celkové výši 13 miliard korun.
Na rozdíl od prvního ročníku bude platba exekutorovi navýšena na 1500 korun bez DPH. Dlužník by měl exekutorovi písemně oznámit, že se chce dluhů zbavit, a exekutor by měl do 15 dnů sdělit výši dlužné částky.
„VZP velmi podporuje Milostivé léto II., zapojila se i do vyjednávání a procesu tvorby zákona tak, aby na rozdíl od první fáze lépe odpovídal možnostem zdravotních pojišťoven. Milostivé léto budeme propagovat i na našich webových stránkách, kde bude od srpna podrobný návod, jak ve věci postupovat, včetně vzorové žádosti,“ dodává Tom Philipp.
Pro pojišťovnu přináší možnost odpustit penále příležitost k tomu, aby získala pojistné od většího množství dlužníků – účinnosti exekučních řízení totiž bývá v řádu jednotek procent. „Nevymáhat penále, tedy de facto virtuální peníze, od lidí, od kterých ho stejně nikdy nevymůžete, neznamená žádnou ztrátu. Naopak lidem umožníte, aby se mohli vrátit z šedé do reálné ekonomiky a začít platit veřejné zdravotní pojištění. Ve střednědobém výhledu je to tedy pro pojišťovnu výhodné,“ objasňuje Miloslav Kalousek.
VZP zároveň doufá, že díky lepšímu povědomí o akci by jí tentokrát mohlo využít více lidí. „Je ale důležité říci, že vláda, parlament i my jako VZP plédujeme za to, aby to byla poslední vlna a bylo to naposled, co bude možné se tímto způsobem zbavit dluhů. Jinak by to dlouhodobě vedlo k tomu, že by si na to všichni zvykli a nebylo by to účinné,“ dodává Tom Philipp.
Michaela Koubová
