Kárné řízení s jedním soudcem má vždy mrazící efekt na celou profesi. Sdílet různé názory na nezávislost justice s dalšími právními profesionály je klíčové pro profesi soudce. Povinnost sdílet jen pochvalné články je autocenzura a kárné řízení se soudcem před mimosoudním orgánem, který je vyšetřujícím i odvolacím, je svévole. V případu soudce Ibrahima Kozana to uvedl Evropský soud pro lidská práva.
Případ se týkal kázeňského trestu (výtky) uloženého soudci Ibrahimu Kozanovi, který v květnu 2015 sdílel v soukromé facebookové skupině článek z tisku s názvem „Soudní rehabilitace za uzavření vyšetřování ze 17. prosince, propuštění za vedení vyšetřování“. Sám soudce ke sdílenému článku nedodal žádný komentář.
Soudce Kozan sdílel článek ve facebookové skupině založené primárně pro justiční profesionály, vyplývá z odůvodnění rozsudku. „Poté, co byl postován, vygeneroval článek množství komentářů od členů skupiny na Facebooku,“ stojí ve zprávě o rozsudku z letošního března.
Podle stanoviska turecké vlády měla skupina 8 859 členů, a nepocházeli všichni z řad soudců a prokurátorů: „Byla otevřena akademikům, studentům práva, právníkům a absolventům práv,“ uvedla ve stanovisku Evropskému soudu pro lidská práva turecká vláda.
Stěžovatel před Evropským soudem pro lidská práva Ibrahim Kozan se narodil v Turecku v roce 1978 a žije ve městě Sivas. Článek sdílený z veřejného webu grihat.com vyjadřoval kritiku turecké Nejvyšší rady soudců a prokurátorů (HSYK) a obsahoval pochybnosti o nezávislosti tohoto tělesa na moci výkonné.
Úplný rozsudek byl vyhotoven pouze ve francouzštině a je zde.
Tiché sdílení článku je záměr a výraz neloajality ke státu
HSYK spustila z podnětu náměstka nejvyššího prokurátora kárné vyšetřování proti soudci Kozanovi v prosinci 2015.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Irena Válová
