Mezinárodní organizace International Planned Parenthood Federation (IPPF) odeslala na Ukrajinu asi 2.880 balení postkoitální antikoncepce a současně se snaží do země dopravit léky, které způsobí interrupci, aniž by byla nezbytně nutná asistence lékaře. Důvodem jsou zprávy o znásilňování žen ze strany ruské armády. Pomoc v podobě dodávek „pilulek po“ zorganizovali také čeští dobrovolníci.
Znásilňování žen bohužel patří k častým válečným strategiím invazních armád, což platí i o ruské přítomnosti na Ukrajině. Proto se neziskové organizace snaží do země rychle dopravit post-koitální antikoncepci, tedy antikoncepční přípravek, jenž lze užít ve lhůtě až pěti dnů po nechráněném styku. „Máte okno pěti dnů, během nichž je „pilulka po“ účinná. Takže pokud jste se staly obětí genderově podmíněného násilí, je důležité, abyste ji mohly užít co nejdříve, protože být těhotná v důsledku znásilnění je neuvěřitelně traumatizující,“ uvedla pro britský zpravodajský portál BBC News Caroline Hickson, která pracuje pro mezinárodní organizaci International Planned Parenthood Federation (IPPF).
Ta již na Ukrajinu dopravila 2.880 balení post-koitální antikoncepce a současně zasílá také léky způsobující interrupci. Humanitární pomoc v podobě několika set balení „pilulek po“ pak v rámci dobrovolnické iniciativy Operace Kyseláč na Ukrajinu doručil také někdejší český záchranář Vít Samek, který organizuje dobrovolnickou pomoc a spustil ve spolupráci s Liberálním institutem finanční sbírku s cílem zajistit postkoitální antikoncepci a nezbytný zdravotnický materiál pro znásilněné ženy a další oběti válečného konfliktu.. Stovky tablet tak již byly dopraveny do Oděsy nebo Charkova. Tyto léky byly speciálně zajištěny ve spolupráci se zdravotnickou skupinou EUC a dalšími dárci, nedošlo tedy k omezení dostupnosti přípravků na českém trhu.
Přímo na Ukrajině ještě před válkou byla post-koitální antikoncepce běžně dostupná v lékárnách, čímž se země lišila například od sousedního Polska, kam míří největší množství ukrajinských uprchlíků. Válka však narušila dodavatelské řetězce léků, tedy i této nouzové metody antikoncepce, a tak je pro ženy zejména na východě země obtížné se k těmto přípravkům dostat.
Postkoitální antikoncepci pro oběti znásilnění distribuuje i OSN
Podle informací Populačního fondu OSN (UNFPA – United Nations Population Fund) jsou v krizových situacích, včetně válečných konfliktů, nahlášené případy násilných činů, tedy i znásilnění, pravděpodobně „jen špičkou ledovce“. Již dříve OSN zahrnula postkoitální antikoncepci mezi „základní vybavení pro pomoc znásilněným“, které bylo distribuováno obětem znásilnění během válečných konfliktů, včetně válek v bývalé Jugoslávii. Vedle těchto přípravků byly ženám podávány také další léčivé přípravky, které mají zabránit rozvoji pohlavně přenosných chorob, jako jsou hepatitida typu B nebo HIV.
Jak uvádí britský deník The Guardian, OSN již do země dopravila více než 40 tisíc tun zdravotnického materiálu určeného pro poskytování nezbytné gynekologicko-porodnické péče a ochrany reprodukčního zdraví žen. Současně bylo v deseti ukrajinských regionech distribuováno několik desítek sad profesionálního vybavení pro zdravotnická zařízení, která ošetřují znásilněné ženy, a také léky pro post-expoziční profylaxi chránící před přenosem HIV.
Za nezbytnou součást pomoci pro znásilněné ženy považuje postkoitální antikoncepci také Výbor pro rovnost mužů a žen Evropského parlamentu, podle jehož usnesení by měly mít ženy prchající před válkou na Ukrajině k dispozici potřebnou péči zajišťující ochranu jejich reprodukčních práv, a to jak přímo ve své domovské zemi, tak ve státech, kam přicházejí. To znamená zejména zajištění postkoitální antikoncepce, bezpečných interrupcí, a také případně gynekologické i porodnické péče. EU by také měla v rámci humanitární pomoci Ukrajině financovat „základní vybavení pro pomoc znásilněným“, jejichž součástí je také nouzová antikoncepce.
„Navzdory hrdinskému odporu ukrajinského lidu barbarská ruská válka pokračuje. Jako obvykle jsou to dívky a ženy, které v těchto situacích platí nejvyšší cenu. Jsou to ony, kdo je zodpovědný za ochranu svých rodin a hledání práce ve zcela nových podmínkách. Jsou také hlavním cílem genderově podmíněného násilí a terčem pro obchodníky s lidmi. To je také důvod, proč důrazně vyzýváme EU a členské státy, aby zajistily, že ženy hledající útočiště v Evropě, dostanou veškerou možnou potřebnou podporu a pomoc, včetně přístupu ke službám pro ochranu jejich sexuálního a reprodukčního zdraví,“ shrnul Robert Biedroń, polský europoslanec ze sociálně demokratické frakce a předseda výboru.
Ohlášené případy znásilnění jsou jen „špičkou ledovce“
Ukrajinský zmocněnkyně pro lidská práva Lyudmila Denisova už dříve uvedla, že na začátku dubna bylo evidováno devět případů otěhotnění u žen, které byly znásilněny ruskými vojáky. Její úřad také oficiálně zdokumentoval případ 25 ukrajinských žen z města Buča, jež byly drženy ve sklepě a opakovaně znásilňovány ruskou armádou. Skutečný počet obětí je velmi pravděpodobně mnohonásobě vyšší.
„Znásilněných ukrajinských žen ruskými skřety je skutečně mnoho. Ovšem významná část z nich to zatají, protože se bojí reakce lidí,“ popsal na svém facebookovém profilu Vít Samek. Mimo jiné informoval o tom, že „pilulky po“ nejsou automaticky vhodné pro všechny znásilněné ženy, obvykle proto, že se jim pomoci dostává se zpožděním, protože ony samy se obávají o své traumatické zkušenosti mluvit.
Ludmila Hamplová
