Ordinace praktických lékařů pro dospělé, které zaměstnají kolegy z Ukrajiny, mohou získat finanční podporu od odborné společnosti. Pracovat by měli jako administrativní síla na část úvazku a pomáhat zejména s komunikací s dalšími ukrajinskými pacienty. Projekt Ukrajina dnes na tiskové konferenci představili zástupci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
„Jejich zapojení do zdravotního systému v ČR je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetížené právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ uvedl předseda SVL Svatopluk Býma.
Ordinace může dostat od odborné společnosti příspěvek 10.000 korun, což pokryje zhruba 0,2 úvazku (jednu až dvě hodiny denně). SVL na dotace vyčlenila milion korun, počítá, že by přispívala zatím od dubna do června. Většinou půjde o práci na dohodu. Do budoucna bude zřejmě možné zaměstnat i ukrajinské zdravotní sestry.
Jejich rolí bude zejména usnadnění komunikace mezi českým praktickým lékařem a ukrajinskými pacienty. „Jsou extrémně nápomocné při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás,“ popsal člen výrobu SVL Cyril Mucha.
Péče o dospělé pacienty není ohrožena
Odborná společnost odhaduje, že s ohledem na počet praktických lékařů připadá v průměru na každou ordinaci péče zhruba 20 pacientů z Ukrajiny. „Péče o ukrajinskou klientelu nezhorší péči o české pacienty,“ ujišťuje Mucha. Většímu náporu čelí podle něj ordinace dětských lékařů, kde byly kapacity často naplněné ještě před začátkem uprchlické vlny. Upozorňuje však, že praktičtí lékaři pro dospělé mohou převzít do své péče již pacienty od 14 let, což může zátěž pro dětské praktiky snížit.
„Cesta k tomu, aby mohli na našem území pracovat jako opravdoví lékaři, je poměrně trnitá,“ dodal Mucha. Pro lékaře, kteří vystudovali mimo EU, zákon stanoví podmínky, které zahrnují uznání diplomu, praxi a odbornou zkoušku v češtině, která téměř odpovídá státnicím. „Nejkratší doba, za kterou se to dá stihnout, je šest měsíců. Spíše to ale trvá výrazně déle,“ dodal.
První ordinace už ukrajinské uprchlíky zaměstnaly, zatím je ale problém propojit ordinace, které by měly zájem, se zájemci z řad Ukrajinců. Obě strany se mohou obracet i na sekretariát odborné společnosti. Zatím se podle Muchy hlásí i lékaři z jiných odborností, kteří se přednostně snaží najít práci v nemocnicích.
Svůj registr zdravotníků uprchlých z Ukrajiny sestavuje i Spolek lékařů se zahraničním vzděláním Doktor Čechov, s nímž odborná společnost na projektu Ukrajina spolupracuje. Jak Zdravotnickému deníku sdělila Olga Žernosek, předsedkyně spolku, aktuálně registrují 408 zájemců o práci zdravotníka v ČR, z toho je 225 lékařů, 76 stomatologů, 70 zdravotních sester nebo 20 farmaceutů.
V Česku je podle odhadů více než 300.000 uprchlíků z Ukrajiny, hlavně ženy a děti. Speciální víza, která opravňují i k získání veřejného zdravotního pojištění, získalo přes 283.000 z nich. Zdravotní péči jim poskytují zejména praktičtí lékaři a takzvané UA pointy, nízkoprahové ordinace v nemocnicích, kde je i ukrajinsky mluvící personál.
V prvních dnech po příchodu do ČR řeší uprchlíci většinou hlavně běžné zdravotní potíže spojené s cestou, jako jsou nachlazení nebo střevní virózy. České nemocnice ale už pečují také o desítky onkologicky nemocných dětí nebo holčičku, která přijela s popáleninami na 60 procentech těla.
-čtk-, -sed-
Aktualizováno 13. dubna 2022, 8:55 hod
