Krajské nemocnice se v rámci svých možností snaží vylepšovat dietní systémy, vyplývá z průzkumu Zdravotnického deníku. Nemocnice se snaží reflektovat nové trendy, používat kvalitní technologie, ale také brát v potaz individuální potřeby pacientů a oblíbenost jednotlivých pokrmů. Velkou roli při sestavování jídelníčků zároveň hraje stále stoupající cena surovin a režijní náklady, shodují se zástupci nemocnic. Změny ve stravovacích režimech se daří zavádět i na základě metodického doporučení, vydaného za tímto účelem ministerstvem zdravotnictví. O tom jsme již informovali v předchozím článku.
Povědomí o Metodickém doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče potvrzují všechny oslovené nemocnice. Ve větší či menší míře zároveň potvrzují zavádění doporučených postupů do svých stravovacích provozů. Jelikož k jejich implementaci nebyly ministerstvem zdravotnictví přímo vyzvány, procesy jsou v jednotlivých zařízeních nastavovány individuálně. Podkladem pro změny jsou tedy jejich vlastní poznatky a zkušenosti.
„O metodickém doporučení samozřejmě víme. Vycházíme hlavně ze zjištěných potřeb pacientů a jednotlivých oddělení, ve spolupráci s nutričním týmem naší nemocnice,“ uvádí za Krajskou nemocnici Liberec tiskový mluvčí Václav Řičář.
Vysoké cíle si v oblasti nutriční péče stanovila společnost sdružující nemocnice Ústeckého kraje. „Krajská zdravotní si klade za cíl během pěti let přetransformovat nutriční péči ve svých jednotlivých odštěpných závodech do funkčního celku sjednocené léčebné výživy s vlastní esenciální metodikou. Ta je konstruována v přímé návaznosti na metodické doporučení, jako jeden z nosných pilířů celé transformace,“ představuje plány společnosti vedoucí Oddělení nutriční péče Tomáš Timofej Turek.
Zájem o menu utěšeně roste
Změna spočívá především v pestrosti jídelníčku, rozšiřování nabídky dietních menu, zařazení většího množství zeleniny, luštěnin, ryb, nebo ovoce. Důraz je dále kladen na využívání kvalitních surovin od prověřených dodavatelů a šetrné postupy výroby za účelem zachování živin, splňovány jsou také přísné hygienické požadavky. Složení diet je přizpůsobováno i potřebám dlouhodobě nemocných nebo pacientům s jinými poruchami příjmu potravy.
Pro pacienty zmíněné liberecké nemocnice byla začátkem roku zavedena možnost výběru nové diety 3 FIT, která respektuje zdravější výběr potravin s preferencí například ryb, luštěnin a zeleniny. Ta je také bez smažených pokrmů a uzenin. „Reakce byly pozitivní a zájem pacientů o nové menu poměrně utěšeně roste. Také nás velice kladně překvapila součinnost kuchařů, nutričních terapeutek i dalšího personálu. A to jak při tvorbě nového jídelníčku, tak i v celé organizaci, včetně ochoty a nadšení pro novou věc,“ konstatuje mluvčí nemocnice Václav Říčař.
V Nemocnici Havlíčkův Brod má každý hospitalizovaný pacient možnost konzultace stravy s nutriční terapeutkou, která po domluvě zhodnotí zdravotní stav a nastaví stravu pacientovi dle jeho potřeb. Na oddělení léčebné výživy a stravování zde pracuje šest nutričních terapeutek, z nichž většina má vysokoškolské vzdělání.
Je složité vyhovět všem
Pacienti často vnímají stravu v nemocnici jako nedostačující nebo málo pestrou. „Mladší ročníky preferují více ovoce a zeleniny, senioři zase nechtějí konzumovat zdravější potraviny, jako jsou například celozrnné pečivo, tofu, kuskus, bulgur a podobně. Proto bývá složité vyhovět všem,“ konstatuje za Nemocnici Havlíčkův Brod mluvčí Petra Černo. Při tvorbě jídelníčku je také zohledňován ekonomický aspekt v podobě stále se zvyšující ceny potravin i režijních nákladů.
„Navýšili jsme tedy cenu za stravovací jednotku, ale obáváme se, že ani to při dnešních cenách nebude dostačující,“ dodává mluvčí. Pokud by zde v budoucnu mělo dojít k dalšímu zlepšení komfortu stravování, například zavedením výběrové stravy, vedlo by to podle Petry Černo k navýšení personálu nejen ve stravovacím provoze, ale i na jednotlivých odděleních. „Bohužel se české nemocnice plošně potýkají s nedostatkem kvalifikovaných sester. Ale nejsou to jen sestry, chybí i kvalifikovaní kuchaři, kteří se do nemocnic nehlásí hlavně z finančních důvodů,“ upozorňuje.
V Nemocnici Znojmo jsou pacienti se zavedeným dietním systémem obecně spokojeni, přesto se ani tato nemocnice nevyhne stížnostem na množství či kvalitu stravy. „Příliš oblíbená není zelenina,“ zmiňuje tisková mluvčí Petra Veselá.
Nemocnice vychází z dietního systému pro nemocnice Doberský, který byl několikrát aktualizovaný. Ve spolupráci s ústavním dietologem zde také proběhla úprava energetické a biologické hodnoty diet. I zde byla při zavádění změn zmíněno navýšení ekonomických nákladů. „Nedostatek personálu ve stravovacím provozu máme chronicky bez souvislosti se zavedenou změnou,“ podotýká mluvčí nemocnice Petra Veselá.
Ohlasy prakticky jen pozitivní
Naopak Nemocnice Příbram, kde podle slov mluvčího Martina Janoty došlo k implementaci doporučení ve velké míře, podobný problém nezmiňuje. „Bylo nutné přenastavit některé postupy v rámci provozu, jiný vliv nepozorujeme. Ohlasy máme prakticky jen pozitivní,“ uvádí.
Vedoucí Oddělení nutriční péče již zmíněné Krajské zdravotní poukazuje na nutnost zohledňování věku pacientů. „Pacienti nesnáší dobře pokrmy, které přitom nejlépe vystihují současnou poptávku po nutriční denzitě a pestrosti na jednom platě, tedy především pokrmy specifické pro dietu 3 FIT a jiné. V tomto kontextu je třeba brát ohled na věkový kmen pacientů společnosti a pro nás to tedy znamená notnou úpravu ve prospěch oblíbenosti pokrmů,“ vysvětluje Tomáš Timofej Turek.
Zástupci jednotlivých nemocnic uvádějí, že dietní systém je přizpůsobován aktuálním požadavkům a současným vědeckým poznatkům průběžně. Z uvedeného tedy vyplývá, že nemocniční strava by se měla, alespoň ve zmíněných nemocnicích, nadále zlepšovat.
Silvie Purmová
