Přibližně polovinu uprchlíků z Ukrajiny tvoří děti. Jejich počet se neustále zvyšuje, současná kapacita ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) na ně však není připravena. Problém je zejména v lokalitách, ve kterých je těchto lékařů nedostatek a kde se zároveň koncentruje větší množství ukrajinských dětí. Vítanou pomocí jsou takzvané UA Pointy, zavedené nedávno ve fakultních nemocnicích z nařízení ministerstva zdravotnictví. „Zřízení takovýchto záchytných míst může pomoci situaci zvládnout, ale bude potřeba hledat dlouhodobější řešení,“ míní předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České Republiky (SPLDD) MUDr. Ilona Hülleová.
„Problematiku nedostatku těchto lékařů jsme řešili se zdravotními pojišťovnami, které jsou odpovědné za zajištění dostupnosti péče a také s ministerstvem zdravotnictví již před nástupem pandemie covidu,“ uvádí předsedkyně.
Upozorňuje na existenci lokalit v České republice, kde po odchodu praktických dětských lékařů, nejčastěji do důchodu, zůstávají stovky i tisíce dětí, které složitě hledají nového registrujícího praktického lékaře. „Situaci se snažíme řešit hledáním rezerv, které ale jsou rok od roku menší. Po vypuknutí války na Ukrajině jsme vyzvali všechny PLDD, aby poskytli akutní péči všem dětem, bez ohledu na jejich status či zdravotní pojištění,“ zmiňuje předsedkyně.
Pomoc pediatrů v nemocnicích je nezbytná
Lékaři toto považují za samozřejmost a většina z nich přijala některé děti i do dlouhodobější péče. Vypracovali pokyny jak o děti pečovat a ordinace dostaly informace o epidemiologické situaci na Ukrajině, očkovací kalendář platný pro ukrajinské děti a slovník k odstranění jazykové bariéry. Také byly vyjednány podmínky úhrady za poskytnutou péči. „Nicméně s narůstajícími počty dětí se ukazuje, že v řadě lokalit potřebujeme pomoc, a to zejména od pediatrů v nemocnicích,“ apeluje Hülleová.
Fakultní nemocnice počínaje začátkem minulého týdne již tuto péči suplují, a to přímo na základě metodických pokynů ministerstva zdravotnictví. Například ve Fakultní nemocnici Bulovka byla otevřena tato „záchytná“ místa dvě, jeden z nich právě na Pediatrickém oddělení pro děti. „Jeden z UA Pointů byl otevřen pro ukrajinské děti, které zde nemají svého pediatra a přichází z důvodu preventivní prohlídky, očkování či s nějakým akutním problémem. Jejich anamnéza je zavedena do systému a poté jsou dle specifikace obtíží posílány dále na dětskou ambulanci či na specializované pracoviště,“ přibližuje mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
Ve stejné podobě je poskytována zdravotní péče dětem ve Fakultní nemocnici Motol. „UA Point je rozdělený na část pro děti a na část pro dospělé. Supluje primární péči, tj. praktiky. Jedná se o místo, kam lidé chodí s běžnými zdravotními problémy, se kterými chodí k praktickému lékaři,“ přibližuje zástupkyně odboru komunikace Olga Merxbauerová. UA pointy fungují v obou zařízeních v čase 7 až 15 hodin, mimo otevírací dobu funguje dále v rámci urgentního příjmu pohotovost.
Krátkodobé řešení
V rámci Fakultní nemocnice Bulovka je toto místo obsazeno technicko-hospodářským pracovníkem a sestrou, k dispozici je také tlumočnice. Z krátkodobého hlediska může zřízení UA Pointů podle mluvčí nemocnice odlehčit systému, ve kterém jsou pediatři v terénu nyní nově příchozími dětskými pacienty dost zatíženi, „nicméně z dlouhodobého hlediska bude zapotřebí posílit jejich personální obsazení,“ domnívá se.
V tomto ohledu se shoduje s předsedkyní SPLDD Ilonou Hülleovou. „Vznik UA pointů vítáme, měly by pomoci zejména při poskytování akutní péče v místech, kde není dostatečná kapacita praktických dětských lékařů,“ míní předsedkyně. Ta se podle ní průběžně mění a je závislá na mnoha faktorech. Například pokud stoupne nemocnost dětí, včetně nových případů onemocnění covidu, je kapacita ordinací praktických dětských lékařů často překročena. Potom již nezbývá čas na ošetřování dalších pacientů. Paralelně totiž musí poskytovat dětem také řadu preventivních prohlídek, na které mají děti nárok, včetně očkování. „Proto je pomoc UA pointů z naší strany vítaná. Zřízení takovýchto záchytných míst může pomoc situaci zvládnout, ale bude potřeba hledat dlouhodobější řešení,“ uzavírá Hülleová.
Silvie Purmová
