Průměrný věk praktických všeobecných lékařů pro dospělé i děti na Slovensku se zvyšuje a nikoho už nepřekvapí, když je jeho lékař už dávno v důchodovém věku. Nemluvě o tom, že se někteří z nich skutečně rozhodnou do důchodu odejít a v ambulanci je nemá kdo nahradit. „Podle analýz slovenského ministerstva zdravotnictví už dnes na Slovensku chybí 451 praktiků pro dospělé i děti, přičemž průměrný věk praktiků pro dospělé je 59 a pro děti 61 let,“ shrnula stav v primární péči bývalá státní tajemnice Ministerstva zdravotnictví SR Jana Ježíková.
Vedení zdravotnického resortu si sice tento problém uvědomuje, ale s jeho řešením zatím nepohnul. „V první řadě je třeba se podívat na to, proč je tento sektor tak personálně podvyživený a proč mladí lékaři nemají zájem pracovat jako praktičtí lékaři (na Slovensku se označují jako „všeobecný lekári“ – poznámka redakce). Jednoznačně to souvisí s celkovým stavem našeho zdravotnictví i s postavením lékařů v naší společnosti. Nejde jen o finance, ale zejména o pracovní podmínky lékařů, možnost jejich dalšího odborného růstu a podobně. Pokud mladí lékaři neuvidí perspektivu, tak se do takových oborů nepohrnou. Náklady na záchranu sektoru jsou vysoké a je nutné s nimi počítat. Je potřeba zvýšit výdaje na lidské zdroje – lékaře, sestřičky či asistenty,“ vysvětluje Nancy Závodská, manažerka pro komunikaci a média Slovenské lékařské komory (SLK).
Rezidentský program měl pomoci, ale …
Pomoci přilákat mladé lékaře měl tzv. rezidentský program, na který se ministerstvo velmi spoléhalo. „Cílem rezidentského studia je podpořit specializační studium lékařů a sester. Za rok 2020 přibylo do vzdělávání 145 zdravotnických pracovníků. Studium pomáhá řešit především problém nedostatku lékařů ve zdravotnických zařízeních,“ tvrdí ministerstvo.
„Rezidentský program je jedním z řešení, ale určitě to nestačí. Tento problém je třeba řešit koncepčně – zásadní reformou zdravotnictví. Rezidentský program musí mít jasná a neměnná pravidla,“ říká Nancy Závodská. Aby na Slovensku byl o rezidentský program dostatečný počet zájemců, je potřebné budovat katedry všeobecného lékařství a navyšovat na jednotlivých lékařských fakultách počet hodin všeobecného lékařství (což je záležitost financování vysokých škol a ministerstva školství) tak, aby studenti už na vysoké škole měli představu, co je to všeobecný lékař a co představuje management samostatné lékařské praxe. „Je nutné přehodnotit také systém postgraduálního vzdělávání. Po třech letech přípravy v nemocnici a zařazení na specializaci, kde je taktéž patrná snaha o udržení mladých lékařů, můžeme těžko očekávat jejich návrat na venkov, nemluvě o jejich přirozeném zájmu o zakládání rodin v lepších podmínkách,“ konstatuje Nancy Závodská.
Kritikou rezidentského programu nešetřil ani Nejvyšší kontrolný úrad SR (NKÚ SR). „Již naše analýza provedená před rokem potvrdila, že výsledky nepřinesly požadovaný úspěch,“ uvedl pro agenturu TASR místopředseda NKÚ SR Ľubomír Andrassy. NKÚ proto realizoval výkonnostní kontrolu, která ukázala, že program se minul účinkem. Úřad považuje rezidentské studium za vhodný a nevyhnutelný nástroj na doplnění a stabilizaci stavů všeobecných lékařů a pediatrů, musí však být realizovaný ve stabilních podmínkách a se srozumitelnými pravidly. „Studium dostatečně nepřispělo ke zvýšení počtu lékařů v první linii, ani k plynulejšímu přechodu absolventů studia do terénu,“ upřesnil Ľubomír Andrassy. Častné změny a nepřehlednost mohly být podle NKÚ příčinou klesajícího zájmu o tento typ studia, který se mezi roky 2014 až 2020 propadl o 38 procent. „Na druhé straně, bez rezidentského studia by byl propad zájmu o studium všeobecného lékařství pravděpodobně mnohem výraznější,“ konstatoval Ľubomír Andrassy.
Je třeba více zainteresovat obce
Pro oživení zájmu o práci všeobecných lékařů na venkově by určitě pomohla větší součinnost obcí a Združenia miest a obcí Slovenska (ZMOS). „Spolupráce s nimi je určitě nevyhnutelná, například při řešení optimální sítě a podobně. Ale znovu opakuji – pokud nebudeme mít lékaře, kteří budou chtít v regionech, i v těch méně atraktivních, pracovat, tak nám nepomůže žádná excelová tabulka, do které si optimální síť lékařů zakreslíme,“ upozorňuje Nancy Závodská.
ZMOS považuje za klíčové, aby prioritně byla řešena dostupnost ambulantní všeobecné péče s tím, že má být jasně určeno, jak budou měřené a vyhodnocované problematické lokality. Poukazuje na potřebu zakomponování objektivní reality související se zvyšujícím se věkem, resp. stárnutím lékařů, a celkového zdravotnického personálu. „Rovněž je třeba zajistit v rámci republiky přímé propojení absolventů lékařských fakult s praxí a přijmout taková opatření, abychom dokázali využít potenciál medicínských a zdravotnických odborníků ze zemí okolních, kteří budou působit na Slovensku. Zároveň je nezbytné přijmout taková opatření, která zamezí odchodu našeho personálu do sousedních států,“ připomíná Michal Kaliňák, ústřední ředitel Kanceláře ZMOS.
Jozef Brezovský
