Pokud není možné doložit předchozí očkování, absolvují děti, adolescenti i dospělí přicházející z Ukrajiny vakcinaci v ČR podle našeho očkovacího kalendáře. Důvodem je horší epidemiologická situace na Ukrajině, která se týká hned několika infekčních chorob. Jako doklad by měla lékařům stačit i fotokopie očkovacího průkazu nebo jeho fotografie v mobilním telefonu. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP vydala nové odborné doporučení k očkování osob, které přichází z Ukrajiny a budou zde dlouhodobě pobývat.
„Doporučujeme, aby děti, adolescenti a dospělí měli nárok na bezplatné očkování podle očkovacího kalendáře a doporučení platných v České republice, včetně nepovinných očkování hrazených z veřejného zdravotního pojištění pro jednotlivé věkové kategorie,“ konstatuje nově vydané odborné doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP, které řeší situaci osob příchozích z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu.
Tito lidé získávají nárok na hrazenou zdravotní péči, protože se stávají účastníky veřejného zdravotního pojištění. V praxi to znamená, že uprchlíci z Ukrajiny by měli dostat stejná očkování jako čeští občané, a to včetně případů, kdy ve své rodné zemi nebyli očkováni anebo nejsou schopni předchozí vakcinaci doložit. Týká se to jak povinného, tak nepovinného očkování. „Cílem vakcinace uprchlíků je především ochrana jejich vlastního zdraví, ale také zabránění rozšíření infekčních onemocnění v České republice,“ shrnuje dokument.
„Snahou (České vakcinologické společnosti) je poskytnout maximum ochrany před infekcí těmto uprchlíkům a zajistit jim dostupnost k očkování stejnou, jakou mají české děti nebo dospělí. Míra proočkovanosti je na Ukrajině bohužel nižší než u nás,“ vysvětlil profesor Roman Chlíbek, předseda odborné společnosti, který působí na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.
Pokud není možné očkování doložit, bude dítě považováno za neočkované
Vzhledem ke skutečnosti, že tito lidé prchají ze své rodné země za mnohdy velmi dramatických okolností, ne vždy mají s sebou všechny potřebné doklady, což se týká i očkovacích průkazů. Podle informací Zdravotnického deníku se již nyní dětští praktici setkávají s případy dětí, u nichž rodiče nejsou schopni doložit předchozí vakcinaci, protože očkovací průkaz nemají anebo přichází s průkazy ve velmi různém stavu.
„Doporučujeme kontrolu očkovacího průkazu dítěte při první zdravotní prohlídce po vstupu do České republiky. Pokud rodiče nebo jiný doprovod dítěte nedoloží dokumentaci o jeho očkování, bude k němu přistupováno jako k neočkovanému a očkování bude zahájeno během této první zdravotní prohlídky,“ doporučuje odborná společnost s tím, že v některých případech je možné na přechodnou dobu vycházet z anamnestických údajů rodičů / doprovodu a očkování odložit o maximálně čtyři týdny.
Podle platného očkovacího kalendáře na Ukrajině mají být děti očkované: 1. proti tuberkulóze jednou dávkou BCG vakcínou v novorozeneckém věku, 2. proti záškrtu, tetanu, černému kašli, poliomyelitidě a nákazám způsobených Haemophilus influenzae typ b vakcínami obsaženými v kombinovaných vakcínách a proti virové hepatitidě typu B, 3. proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím MMR vakcínou ve dvanácti měsících a šesti letech. Všechna tato očkování jsou ze zákona na Ukrajině povinná.
„U dětí, které mají dokumentované očkování, jsou všechny dávky považovány za platné a bude u nich pokračováno podle tzv. záchytných schémat s doplněním do schématu platného v ČR; tedy druhá dávka MMR a dávka Tdap (pozn. redakce – vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a tetanu, černému kašli a záškrtu) budou podány v pěti letech (od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte), další posilující dávka Tdap-IPV vakcíny v deseti letech (od dovršení 10. do dovršení 11. roku dítěte,“ popisuje doporučení. U dětí, u nichž chybí potřebná dokumentace o předchozí vakcinaci, bude očkování zahájeno podle záchytných schémat.
Očkování se bude týkat také dospělých osob. „Předpokládá se, že převážná většina dospělých u sebe nebude mít dokumentaci o provedených očkování. Všichni dospělí budou očkováni 1 dávkou MMR vakcíny, 1 dávku Tdap vakcíny (Adacel nebo Boostrix) nebo alternativně při její nedostupnosti Tdap-IPV (Boostrix-IPV, Adacel-polio),“ doporučuje ČVS ČLS JEP s tím, že všem dospělým bude doporučeno očkování proti chřipce a proti covidu-19 podle platných doporučení. Nárok na hrazené očkování proti covidu-19 tak budou mít všechny osoby starší pěti let podle předchozích doporučení odborné společnosti.
Proočkovanost na Ukrajině je nižší než v Česku, nepříznivá je situace u TBC i spalniček
Zásadním argumentem pro (pře)očkování osob přicházejících do ČR z Ukrajiny je odlišná epidemiologická situace v obou zemích. Nutnost potřebného očkování pak považuje za důležitý nástroj pro zvládání zdravotních aspektů uprchlické krize také Světová zdravotnická organizace (WHO).
„Existuje riziko, že se infekční choroby dostanou mimo kontrolu, jak na Ukrajině, tak spolu s uprchlíky také v dalších zemích, do nichž přichází. Nicméně máme již dostatečné zkušenosti s předchozích krizí a víme, jak situaci řešit,“ uvedl na tiskové konferenci k situaci na Ukrajině Hans Henri P. Kluge, ředitel Regionální kanceláře WHO pro Evropu. Podle něj je třeba vnímat infekční choroby a jejich zvládání jako jeden ze zdravotních aspektů současné uprchlické krize. V praxi to znamená jak potřebný screening příchozích osob, tak případné poskytnutí potřebné zdravotní péče. Stejně tak snahu WHO o to, aby na Ukrajině i nadále pokračovaly očkovací programy, které jsou bohužel narušené válkou.
Situace na Ukrajině ještě před začátkem současné ruské invaze byla v porovnání s Českou republikou horší. „Současná epidemiologická situace na Ukrajině je z důvodu vleklého válečného konfliktu nepřehledná, dostupná data o výskytu infekčních nemocí nelze spolehlivě ověřit a jsou zatížená velkou podhlášeností,“ shrnuje dokument ČVS ČLS JEP.
Nepříznivá situace je zejména v případě tuberkulózy a spalniček. Podle údajů WHO je Ukrajina zemí se čtvrtou nejvyšší incidencí tuberkulózy v evropském regionu. „V roce 2020 bylo na Ukrajině diagnostikováno více jak 17 tisíc nových případů. Vyšší incidenci lze očekávat zejména ve východní části země v Oděské oblasti, ale také v Chersonské a Kyjevské oblasti. Odhadovaná incidence tuberkulózy v roce 2019 na Ukrajině byla 77/100 tisíc obyvatel versus 5/100 tisíc obyvatel v ČR, včetně vysokého výskytu případů na léčbu multirezistentních forem tuberkulózy (4 490 případů versus 8) a koinfekce tuberkulózy a infekce virem HIV (5 800 případů versus 8),“ uvádí dokument s odkazem na údaje WHO a ukrajinských úřadů.
Mezi lety 2017 až 2019 zasáhla zemi rozsáhlá epidemie spalniček, kdy bylo hlášeno více než sto tisíc případů a několik desítek úmrtí v důsledku této infekce. „Případy spalniček byly také v minulosti opakovaně importovány do ČR právě z Ukrajiny. V letech 2004 – 2020 tvořily 50 procent všech importovaných případů. V letech 2018 – 2019 byla zaznamenána epidemie spalniček u občanů Ukrajiny také v ČR,“ shrnuje odborné doporučení. Rozšíření této infekce přímo souvisí s nízkou proočkovaností proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, která byla na Ukrajině v roce 2021 pouze 82 procent.
V porovnání s ČR je ukrajinská proočkovanost obecně nízká. V roce 2020 byla hlášena proočkovanost 81 procent proti záškrtu, tetanu, černému kašli, 82 procent proti spalničkám zarděnkám a příušnicím a 80 procent (rok 2021) proti poliomyelitidě. „Nicméně proočkovanost v některých oblastech Ukrajiny může být významně nižší, zejména v Ivanofrankivské, Zakarpatské, Lvovské, Záporožské, Chersonské, Oděské, Kyjevské, Charkovské a Rovenské oblasti,“ varuje ČVS ČLS JEP.
Ukrajina zaznamenala vloni dva případy poliomyelitidy
Na Ukrajině těsně před začátkem ruské invaze byla spuštěna očkovací kampaň WHO proti poliomyelitidě (dětské přenosné obrně), která se týkala všech dětí ve věku od šesti měsíců do šesti let, které v minulosti nebyly proti této závažné infekci očkovány. Důvodem byla dva nahlášené případy nákazy vakcinálním derivovaným virem poliomyelitidy typu 2 (CVDPV2) v roce 2021. V říjnu loňského roku byla tato infekce potvrzena u sedmnáctiměsíční dívky v provincii Rivne, u níž došlo k rozvoji akutní paralýzy. Následnou analýzou jejích kontaktů se pozitivita potvrdila u dalších devatenácti osob, které byly s dívkou nebo jejími epidemiologicky významnými kontakty v kontaktu. U žádného z nich nedošlo k rozvoji paralýzy. Druhý případ akutní paralýzy v důsledky poliomyelitidy byl zachycen u dvouletého chlapce ze zakarpatského regionu.
Podle původních plánů WHO mělo být během prvních tří únorových týdnů letošního roku očkováno téměř 140 tisíc dětí v zemi. „Roky nízké proočkovanosti na Ukrajině vytvořily velké množství neočkovaných nebo nekompletně očkovaných dětí, které jsou vnímavé vůči poliomyelitidě. Navzdory tomu, že běžná proočkovanost zásadně vzrostla během předchozích let, v roce 2021 pouze 84 procent dětí ve věku jednoho roku obdrželo doporučené tři dávky vakcíny,“ upozorňovala WHO před začátkem kampaně, která měla za cíl dosáhnout 95procentní proočkovanosti v dětské populaci. Na Ukrajině se pak k očkování proti poliomyelitidě používá jak inaktivovaná vakcína (IPV – první dvě dávky), tak živá atenuovaná vakcína (OPV- následné čtyři dávky). Vzhledem k nízké proočkovanosti a narušení očkovacího programu podle WHO existuje riziko přenosu poliomyelitidy do okolních zemí.
Odmítání očkování je velký problém Ukrajiny
Ukrajina se podobně jako Česká republika potýká s odmítáním očkování ze strany některých rodičů. Důsledky tohoto neblahého stavu jsou zde však viditelnější v podobě vyššího výskytu infekčních chorob. „Bohužel na Ukrajině je mnoho neočkovaných dětí. I když jsou očkovací látky k dispozici, rodiče odmítají očkovat své děti. Hodně z nich věří tomu, že očkování oslabuje imunitu, i když to není pravda,“ popisuje Anna Mykhailyshyn, původem ukrajinská pediatrička, která působí v Nemocnici Hranice. „Velkým problémem je mediální kampaň proti očkování. Hodně informací proti očkování je na sociálních sítích. V ukrajinské televizi také občas běží videa o tom, že se po očkování údajně objevily vážné komplikace. Bohužel jsem nikdy neviděla ani jedno video, že očkování je prospěšné,“ vysvětluje jeden z důvodů nízké proočkovanosti lékařka.
Povinné očkování, mezi které na Ukrajině patří také očkování proti tuberkulóze, jež ČR vzhledem k příznivé epidemiologické situaci plošně zrušila v roce 2009, hradí stát. Nepovinná očkování, například proti pneumokokům, hepatitidě typu A, meningokokům, rotavirům, chřipce, planým neštovicím a HPV, si pak musí pacienti či jejich rodiče uhradit.
„Očkování dětí se na Ukrajině provádí od prvního dne jejich narození. Novorozenci dostávají první vakcíny ještě v porodnici, a to proti tuberkulóze a hepatitidě typu B. V prvních dvou letech by pak měly děti být očkovány proti většině onemocnění,“ konstatuje Mykhailyshyn. Bohužel i přes dostupnost očkovacích látek řada rodičů očkování svých dětí odmítlo. „Někteří lidé věří, že děti mají silnou imunitu, a tak se nepotřebují očkovat. Odmítání očkování v ukrajinské společnosti byl pro mě jeden z důvodů, proč jsem odjela do Česka. Lidé na Ukrajině nevěří lékařům a každý den v práci to byl doslova boj,“ dodává lékařka.
WHO nyní předpokládá, že probíhající válečný konflikt naruší již tak křehké očkovací programy v zemi, protože nebude možné zajistit potřebné dodávky očkovacích látek. Podle situační zprávy WHO ke stavu veřejného zdraví v zemi z 3. března tak mimo jiné roste riziko šíření spalniček, poliomyelitidy i covidu-19.
Ludmila Hamplová
