Výrazný nárůst počtu covid-19 pozitivních v populaci přináší i méně viditelné dopady. Negativně ovlivňuje také péči o psychiatrické pacienty, ať už v Česku nebo v zahraničí. Znamená nutnost měnit organizaci služeb a nahrazovat personál chybějící kvůli izolacím, karanténám či péči o děti, i upravit provoz oddělení. Základní péče zatím zasažená není a funguje bez omezení, ale některé služby, například provoz stacionáře nebo komunitní služby, už mají problémy kvůli nedostatku personálu.
Omikron znamená (další) tlak na personál ve zdravotnických zařízeních pečující o psychiatrické pacienty. Ti vzhledem svému onemocnění vyžadují odlišnou a také personálně náročnou péči, která by ideálně měla propojovat zdravotnictví a sociální péči. Ve chvílích, kdy vlivem izolací a karantén personál chybí, je obtížné udržet obvyklý provoz. Obtíže, které zažívají zdravotníci pečující o psychiatrické pacienty během vlny omikron, jsou do značné míry podobné, ať už pracují v Česku, Irsku nebo třeba Austrálii. Představa, že tato vlna tak pro zdravotníky „nic moc neznamená“, je tak velmi vzdálená realitě, i když jejich úkolem není přímo pečovat o nemocné, u nichž dochází ke komplikacím samotné infekce.
„Vzhledem k počtu našich oddělení a situacím, kdy se často mohou objevit pozitivní pacienti, což znamená je přiměřeně izolovat v rámci oddělení nebo sáhnout ke karanténě celého oddělení, bych současný stav popsal jako relativně dynamický proces vyžadující vysokou míru organizovanosti průtoku pacientů. Nedochází ale k ohrožení funkčnosti celého systému péče,“ popisuje Martin Hollý, ředitel pražské Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konkrétně se pak v rámci oddělení snaží držet obložnost lůžek na 85 %, protože musí být připraveni na to, že někteří z pacientů vyžadující hospitalizaci budou pozitivní na covid-19, což znamená snažit se je izolovat od ostatních na samostatném pokoji.
„Péče, kterou nyní poskytujeme, není tak bohatá, jako obvykle a chybí v ní prvky, které byly rozšířeny v rámci reformy psychiatrie. Mnohdy jsme ji museli redukovat na základní ošetřovatelství, kdy klíčové sestry nemají tolik času věnovat se pacientům, protože slouží v oslabených směnách,“ přibližuje Hollý s tím, že se zaměstnanci snaží vycházet vstříc a akceptují, že v současnosti jsou služby pro ně náročnější. Děje se tak proto, aby nemusela být omezena základní péče, což se daří. „Před Vánoci jsme vlivem pandemické situace museli uzavřít jedno oddělení. Nyní máme omezenou spolupráci s komunitními službami, které jsou důležité pro to, aby se hospitalizovaní pacienti koordinovaně připravovali na propuštění, ale fungujeme,“ dodává ředitel.
Nárůst počtu pozitivních osob v populaci se však zatím neprojevuje v tom, že by dramaticky rostl počet covid-19 pozitivních hospitalizovaných pacientů. „V předchozích vlnách jsme měli vyšší desítky pozitivních pacientů, o které jsme pečovali na izolovaných odděleních. Nyní jsme připraveni postarat se zhruba o 150 až 200 pozitivních pacientů, ale zatím jich máme nižší desítky,“ popisuje Hollý současnou situaci a nabízí možné vysvětlení. „Populace, o kterou se staráme, má obvykle méně dětí nebo s nimi nežije. Také se jedná o spíše sociálně izolovanější jedince, kteří mají méně sociálních kontaktů. Omikron se ale v současnosti týká hlavně dětí a mladých lidí. Nemůžeme si ale být jisti tím, zda nás ještě nečeká větší příliv pacientů, kteří budou současně pozitivní,“ shrnuje. Důležitým aspektem pro udržení provozu je podle něj je také to, že většina personálu i pacientů je očkována a současně případné karantény i izolace mohou být kratší než v předchozích měsících.
Úbytek personálu může nastat ze dne na den
Negativní dopady omikronu jsou v současnosti znát na provozu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Máme problémy. Omikron se projevuje v tom, že musíme omezovat provoz a už jsme zavřeli gerontologické oddělení. Samozřejmě dále přijímáme akutní pacienty a postaráme se o ně, ale fungujeme v neustálém přesouvání, přeskupování a změn,“ přibližuje docent Martin Anders, přednosta kliniky. Mimo jiné zde museli uzavřít denní dětský a dorostový stacionář, protože chyběl personál, který je buď v izolacích, karanténách nebo pečuje o vlastní nemocné děti.
„Máme připravený plán pro případ, že by vypadnul další personál. Naším cílem je zajistit potřebnou péči s co nejmenšími omezeními. Musíme udržet akutní ambulance, přijímat pacienty v akutním stavu a také přebírat pacienty, které nám přiváží záchranka a policie. Toto udržíme, i kdybych měl sloužit já osobně,“ dodává docent Anders s tím, že klinika má dobré vztahy s kolegy v Bohnicích a vychází si vstříc.
„V tuto chvíli fungujeme v téměř normálním provozu a máme obsazenou asi 65 procent lůžkové kapacity, ale uvědomujeme si, že ze dne na den může nastat výraznější úbytek lékařů a dalšího personálu. Proto musíme být připraveni i na možné omezení péče,“ upozorňuje přednosta kliniky s tím, že všichni zaměstnanci mají povinnost nosit respirátor a jsou průběžně upozorňováni na to, že covid-19 není bagatelní onemocnění, protože i při lehkém průběhů může narušit provoz kliniky. „Mezi lékaři máme stoprocentní proočkovanost a většina z nich již má třetí dávku. Také chodí pracovat do očkovacích center. U dalšího personálu je většina očkovaná, ale bohužel máme i jedince, kde ani důsledná edukace nezměnila jejich postoj,“ konstatuje docent Anders.
Dvojité směny kvůli výpadkům personálu
Výraznější omezení psychiatrické péče způsobené šířením varianty omikron zažívali v australském Melbourne. Jak popsal deník The Sydney Morning Herald na konci letošního ledna, musel personál brát dvojité směny bez přestávek, aby zvládal poskytovat péči o psychiatrické pacienty. Své služby musela omezit i krizová telefonní linka, protože se potýkala s výpadky pracovníků. Na jedné z melbournských psychiatrických klinik dokonce situace došla tak daleko, že pacienta se sebevražednými sklony dopravovali k hospitalizaci pracovníci „peer podpory“, kteří nemají potřebnou kvalifikaci k podobným úkonům. Stalo se tak proto, že ostatní dostupné sanitky a jejich posádky pečovaly o jiné vážné případy.
„Nikdy, nikdy by k tomu nemělo dojít, ale stalo se to, protože situace byla zoufalá,“ popsal deníku jeden z pracovníků zdravotnického zařízení. „Naší obavou je, že se nemůžeme dostat ke všem včas a někdo při čekání na naši pomoc zemře,“ dodal. Některá psychiatrická zařízení omezila poskytovanou péči jen na akutní, protože kvůli nedostatku personálu musela zavírat některá lůžka. Největší výpadek pak zažily terénní služby. Pacienti, kteří potřebovali pomoc, protože se u nich objevily duševní problémy v důsledku pandemie, tak naráželi na to, že potřebná péče je pro ně byla špatně dostupná.
V náročné situaci se kvůli šíření varianty omikron ocitli také pracovníci zdravotnických zařízeních pečující o psychicky nemocné v Irsku. Peter Hughes, generální tajemník Psychiatric Nurses’ Association uvedl na začátku letošního ledna pro deník The Irish Times, že se „situace stane neudržitelnou, pokud současný personální výpadek bude pokračovat nebo se jakkoliv zhorší“. „Tlaky, které nyní zažíváme, se objevují v okamžiku historického nedostatku personálu ve službách péče o duševní zdraví, a kvůli čemuž se je poskytování služeb na hranici svých možností“. Psychiatrická péče tak fungovala podle něj jen za cenu přesčasů a tomu, že se personál dostával na hranice svých možností.
Ludmila Hamplová
