Zpráva e-Health-Monitor 2021 z dílny poradenské společnosti McKinsey nevyznívá pro Německo vůbec lichotivě. Její autoři konstatují, že země má sice poměrně dobře nastaven regulatorní rámec pro digitální aplikace ve zdravotnictví, jenže gramotnost samotných Němců v této oblasti výrazně pokulhává za ostatními evropskými národy.
Německá média to označují jako „digitální propadák zdravotních kompetencí“. Tak totiž například deník Ärzte Zeitung hodnotí výsledky studie e-Health-Monitor 2021, kterou vypracovala americká poradenská společnost McKinsey & Company.
Autoři zprávy například konstatují, že existuje stále značný prostor pro zlepšení zdravotní gramotnosti Němci v péči zdraví na dálku, tedy prostřednictvím digitálních aplikací. Laura Richterová a Tobias Silberzahn, kteří studii zpracovali, se zaměřili právě na zdravotní péči zprostředkovávanou na dálku.
Nabídka dobrá, využití katastrofální
Z jejich pohledu je Německo zemí, kterou lze považovat v této oblasti za úspěšnou, ale pouze v tom, jak se Německu daří vytvářet prostřední pro digitální zdravotnické aplikace, respektive digitalizaci zdravotnictví obecně.
McKinsey & Company kladně hodnotí především schvalovací proces Spolkového úřadu pro léčiva a zdravotnické prostředky (BfArM – Bundesamt für Arzneimittel und Medizinprodukte), který dokonce považuje za následováníhodný vzor i pro jiné země. Zejména Francie nebo Belgie se v této oblasti vydaly právě německou cestou.
Jenže mezi možnostmi digitálních aplikací a jejich reálným využíváním pojištěnci existuje propastný rozdíl. Autoři studie například zjistili, že do července tohoto roku došlo v celém Německu pouze k 183 tisícům stažení některé z devíti autorizovaných digitálních zdravotnických aplikací.
Premiantem je telemedicína
Přitom nadpoloviční většina občanů vyjádřila otevřenost vůči nabídce služeb takzvaného digitálního zdraví. A potvrzují to také údaje z praxe. V loňském roce vzrostl počet videokonzultací mezi pacientem a lékařem 900krát na 2,7 milionu hodin. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že se na takovém nárůstu zřejmě výrazně podílelo propuknutí koronavirové pandemie.
E-Health-Monitor také ukázal poměrně nízké povědomí Němců o tom, že existuje elektronický záznam pacienta nebo že budou moci od nového roku využívat elektronický recept. Přestože elektronický záznam pacienta si každý může zařídit již od počátku letošního roku, asi dvě pětiny pojištěnců o něm nikdy neslyšely. V létě skoro dvě třetiny netušily, že se chystá zavedení e-receptu.
Autoři studie pak uvádějí jako pozitivní příklad telemedicínu. V Německu je podle nich více než 90 procent praktických lékařů v primární péči připojeno k telematické infrastruktuře. Na druhé straně komunikace mezi ambulancemi a nemocnicemi prý probíhá z 95 procent postaru, tedy zpravidla papírovou formou, a to zejména u propouštěcích zpráv. To je dokonce o dva procentní body více než o rok dříve.
Němci se ve svém zdravotnictví neorientují
Německo si však moc dobře nestojí ani co do zdravotní gramotnosti. Jen před několika dny totiž vyšla jiná studie, která se zaměřovala na to, jak se Němci orientují ve zdravotnickém systému. Tedy jak dokáží vyhledat potřebné informace. Studii vypracovala Bielefeldská univerzita a Hertie School Berlin pro Světovou zdravotnickou organizaci.
Ukázalo se, že asi 70 procent Němců jen s obtížemi dokáže zjistit, jaké možnosti jim jejich zdravotnický systém nabízí. Přibližně polovina respondentů měla problém odhadnout, jaký typ zdravotní péče potřebuje v případě konkrétního zdravotního problému.
Jedna z autorek studie, Doris Schäfferová z Bielefeldské univerzity, to připisuje složité struktuře německého zdravotnického systému. „Zdravotnický systém v Německu je příliš složitý a zahrnuje příliš mnoho různých variant, jak konkrétní problém řešit,“ uvedla pro deník Ärzte Zeitung. Pro pojištěnce je proto obtížné mít o něm důkladný přehled, a to zejména pro lidi s dlouhodobými zdravotními problémy.
Petr Musil