Odpůrci očkování jsou velmi kreativní v nacházení důvodů, proč se nenechat očkovat. Někteří se nyní začali spoléhat na to, že v případě nákazy dostanou monoklonální protilátky, které mohou zabránit těžkému průběhu. Takový přístup je ale velmi pomýlený, zejména proto, že jde o léky nákladné a jejich aplikace vyžaduje kapacitu v nemocnicích – která se ale nyní začíná vyčerpávat. Navíc tu je i epidemiologický rozměr, kdy pacient může šířit chorobu dál. Praktičtí lékaři proto apelují na všechny, kdo ještě očkování nepodstoupili, aby tak učinili a pomohli předejít dalšímu zhoršování situace.
Jak nyní praktici zvládají pacienty s respiračními chorobami? „V tuto chvíli je kladen důraz na včasný kontakt pacienta s příznaky respirační infekce s ordinací všeobecného praktického lékaře. Tento kontakt ale nemusí být vždy prezenční. V případě narůstajícího počtu nemocných, jak to vidíme teď, nejsme schopni všechny pacienty fyzicky vyšetřit ihned v ordinaci, ale potřebujeme, aby nás kontaktovali zprvu distančně – telefonicky nebo formou zajištěné elektronické aplikace,“ popsala na včerejší tiskové konferenci praktická lékařka a členka Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Ludmila Bezdíčková.
V tomto ohledu nás covid posunul dopředu, protože se velmi rozšířilo užívání moderních technologií. „Pandemie covid-19 extrémně urychlila rozvoj některých technologií a donutila nás se modernizovat. Začali jsme se přiklánět k tomu, že ordinace ve stylu jeden praktický lékař a jedna sestra nebude do budoucna udržitelný model, abychom zajistili veškerou možnou péči. Je třeba spolupracovat a zakládat sdružené praxe, kde si dokážeme kompetence rozdělit. Máme také k dispozici nové aplikace, některé pacienty konzultujeme distančně, a máme umožněné automatické objednávání do vyhrazených dob,“ vypočítává Bezdíčková.
Nerizikové pacienty tak v oddělený čas pozve praktik k otestování a nadále s nimi může konzultovat postup distančně. U lidí s rizikem těžkého průběhu covidu se pak zvažuje léčba monoklonálními protilátkami, která až ze 70 procent riziko snižuje. Tuto terapii je ale nutno nasadit včas, proto by lidé z rizikových skupin (i ti očkovaní) měli kontaktovat lékaře ihned, co se u nich projeví respirační onemocnění. Následně jim pak praktik může infuzi monoklonálními protilátkami domluvit v nemocnici.
Dávka kolem 40 tisíc
Na druhou stranu by ale nikdo neměl odmítat očkování s tím, že v případě potřeby dostane monoklonální protilátky. „Očkování je mnohem účinější než léčba monoklonálními protilátkami. Očkování totiž zabraňuje vzniku onemocnění u většiny lidí, kde se účinnost proti symptomatické infekci pohybuje mezi 60 a 70 procenty, proti těžkému onemocnění covid-19 spojenému s hospitalizací a úmrtím je nad 80 procent. Jakmile ale onemocnění člověk má, tak byť je mu aplikována léčba monoklonálními protilátkami, může to s sebou nést následky. Vakcinace je navíc mnohem méně nákladná než léčba monoklonálními protilátkami, zejména když vezmeme v úvahu počty nemocných. V případě nárůstu nebudeme mít na to, abychom všem pacientům monoklonální protilátky aplikovali,“ zdůrazňuje Bezdíčková.
Dávka monoklonálních protilátek stojí podle místopředsedy Společnosti všeobecného lékařství Igora Karena kolem 40 tisíc korun a náš systém má omezené zdroje. „Mělo by se tlačit na očkování. Neočkovaní pouze zneužívají situace a většinu pacientů, kteří se jdou nechat vakcinovat. Systém se navíc může zahltit, a jak jsem se bavil s profesorem Husou nebo primářem Dlouhým, nebudou mít za chvíli kapacity, kdo bude monoklonální protilátky lidem v nemocnicích podávat. Odpíračům očkování by se proto mělo dát, tak jako v Rakousku, jasně najevo, že když nebudou očkovaní, přijde nějaká restrikce, aby dál virus neroznášeli,“ podtrhává Karen. Už dnes se přitom například v Motole čeká na aplikaci monoklonálních protilátek týden.
Cyril Mucha k tomu připomíná, že je tu také nezanedbatelný epidemiologický význam, kdy očkovaní lidé své okolí buď nemohou nakazit vůbec, nebo je infekční dávka tak nízká, že riziko nákazy někoho dalšího je výrazně nižší.
„Odpírači očkování také často argumentují tím, že vakcína byla urychleně vyvinuta a hoaxy tvrdí to či ono. Jenže podle stejných pravidel byly vyvinuty a zkontrolovány i monoklonální protilátky,“ poukazuje předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma. Igor Karen ke genezi očkovacích látek doplňuje, že vakcína proti covidu vznikla už v návaznosti na SARS-CoV-1 v roce 2008 a od té doby se vyvíjela. Když přišel covid, farmaceutické firmu vakcínu proti prvnímu SARS upgradovali. „Argumenty typu, že je to narychlo vyvinutá vakcína, jsou tedy liché,“ dodává Karen.
U praktika si pacienti mohou vakcínu předem vybrat
Praktici už nyní konečně mohou naplno očkovat, protože mají k dispozici tři druhy vakcín (Pfizer, Modernu a jednodávkový Janssen), které jsou jim dodávány i po menších baleních obsahujících 30 či 50 dávek. Díky tomu si mohou pacienti dopředu i vybrat vakcínu, jaké dávají přednost (pokud jde o první dávku). Například v úterý tak bylo v ordinacích praktiků naočkováno kolem 7800 dávek, z nichž zhruba tři tisíce dávek bylo nově očkovaným.
Dnes je v nejrizikovějších skupinách proočkováno více než 80 procent a praktici se průběžně snaží zbylé pacienty k vakcinaci přesvědčit. Ať už vinou počátečních obtíží při rozjezdu očkování u praktiků, záplavě dezinformací či nepřesvědčivé kampani ale i v létě, kdy již byly volné kapacity, mnozí očkování odmítli.
„Během předchozích měsíců jsme většinu rizikových seniorů oslovili, možná i dvakrát. V naší ordinaci jsme obvolávali lidi nad 65 let, kteří dosud nejsou nejsou očkovaní, a během léta se nám jich podařilo přesvědčit možná 20 procent. Většina z nich byla rozhodnuta se neočkovat. Teď ale znovu projevují zájem o očkování, dokonce volají oni sami. Zásadní při přesvědčování je mít vakcínu v ordinaci k dispozici a očkovat. U nejvíce rizikových navíc má smysl je znovu oslovovat a ptát se jich, když už v ordinaci jsou. Tímto způsobem jsme v posledních dnech velmi úspěšní,“ říká Bezdíčková. Ta zároveň apeluje na všechny, kdo ještě očkovaní nejsou, aby se očkovat nechali – riziko nákazy je nyní extrémně vysoké a snad každý z nás se s infekcí v nadcházejícím období setká.
Podle ní se ale věnuje málo prostoru vysvětlování dat, která dnes máme k dispozici. Z nově nemocných tvoří 25 až 30 procent očkovaní, nicméně populace nad 65 let je naočkovaná z 85 procent. „Pokud se spočítají rizika, vychází riziko hospitalizace šestkrát nižší pro plně očkované,“ podtrhává Bezdíčková.
„Často slýcháme, že účinnost očkování není taková a že někdo onemocněl. Uvědomme si ale, že dostatečná proočkovanost může covid dostat do normální roviny, kterou prožíváme při běžných virózách – člověk se doma vystoná, ale nebudou tu zahlcené špitály a těžké průběhy. To je to, co chceme. Myslet si, že SARS-CoV-2 virus vymýtíme, je nemožné,“ podtrhává Cyril Mucha.
Cestou je vysvětlování, ne agrese
Podle praktiků zůstává stále základním klíčem k šíření očkování vysvětlovat pacientům jejich obavy. „Když si představíte člověka, který se jen doma dívá na televizi, čte maily a příspěvky na Facebooku, může být vystrašený. Dozví se, že po očkování zemře on i pokolení vpřed i vzad. Je chyba státu, že tu doteď není pozitivní kampaň, který by s tím pracovala,“ myslí si Mucha.
Podle Bezdíčkové by na druhou stranu taková kampaň neměla být přehnaně pozitivní, jako tomu bylo s Tečkou. Podobné je s nežádoucími účinky, kde je třeba poskytovat pravdivé informace (podrobnosti mohou pacienti najít i na webu SVL zde).
„Mnozí se očkování bojí a potřebují to vysvětlit. Určitě tak není správný postup proti nim agresivně vyrazit a zlobit se na ně, ale snažit se vysvětlit přínosy a komunikovat,“ apeluje Ludmila Bezdíčková.
Michaela Koubová
