Spolkové ministerstvo zdravotnictví chce na příští rok zvýšit dotaci do fondů zákonného zdravotního pojištění na 14 miliard eur. To je dvakrát tolik, než bylo původně slíbeno. Vyplývá to z návrhu ministerstva zdravotnictví, na který odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt.
Stát tak v příštím roce do fondů zákonného zdravotního pojištění odvede celkem 28,5 miliardy eur. Roční dotace ze spolkového rozpočtu do těchto fondů je obvykle na úrovni kolem 14,5 miliardy eur. Vedle toho je také možné počítat s dodatečnou přirážkou v podobě zvláštní sazby zdravotního pojištění, která je nyní stanovena na 1,3 procenta z hrubé mzdy.
„Bez dalšího mimořádného příspěvku ze spolkového rozpočtu na rok 2022 by pravděpodobně muselo dojít ke zvýšení dodatečné přirážky zákonného zdravotního pojištění,“ uvedlo Spolkové ministerstvo zdravotnictví v návrhu legislativní normy, kterou má deník Deutsches Ärzteblatt k dispozici.
Hrozba ekonomického zpomalení
Jenže ani tím nemusí trable související s financováním německého zdravotnictví skončit. Podobě jako jej v uplynulém roce drtila koronavirová krize, může se v příštím roce připojit i menší krize ekonomická.
Vzhledem k pokračujícímu nedostatku některých důležitých průmyslových komponent nebo jejich rapidnímu zdražování může totiž dojít k ochlazení německého hospodářství, a tak bude generováno méně příjmů do zdravotnického systému, než s jakými se pro příští rok počítá. Spolkové ministerstvo zdravotnictví navíc už v roce 2021 nalilo do fondu zdravotního pojištění asi osm miliard eur z rezerv zdravotních pojišťoven, zdůrazňuje Deutsches Ärzteblatt.
Návrh Spolkového ministerstva zdravotnictví se opírá o prognózu skupiny expertů, kterou tvoří zástupci ministerstva, Spolkového úřadu sociálního zabezpečení a Národní asociace fondů zákonného zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband).
Chybět mohlo až 28 miliard eur
V příštím roce by příjmy fondů zákonného pojištění měly dosahovat 256,8 miliardy eur, avšak výdaje 284,2 miliardy eur. Pokud by se tedy zdravotnický systém měl spolehnout pouze na příjmy z pojistného, chybělo by mu necelých 28 miliard eur, a to jen v roce 2022.
Dodatečný příspěvek ze spolkového rozpočtu ve výši sedmi miliard eur je tedy klíčový. Zdravotnický systém totiž obvykle z rozpočtu získává dotaci 14,5 miliardy eur a mimoto byla už dříve schválena ještě mimořádná finanční injekce ve výši sedmi miliard, která se tedy aktuálním ministerským návrhem (dostane-li zelenou) navýší na dvojnásobek.
O tom, že spolková vláda bude muset mimořádnou dotaci navýšit, německé zdravotní pojišťovny informovaly Spolkové ministerstvo zdravotnictví už v průběhu letních měsíců. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) ale nechtěl před volbami uzavírat žádné nové závazky. Vymínil si však možnost, že by jeho úřad mohl do konce roku dotaci navýšit po dohodě se spolkovým ministerstvem financí a po odsouhlasení Spolkovým sněmem.
Spolkový sněm se poprvé po zářijových volbách sejde příští týden a v nadcházejících týdnech pak bude muset o navýšení grantu do fondů německého zákonného zdravotního pojištění rozhodnout co nejdříve. Odhaduje se, že by se tak mohlo stát v průběhu listopadu. A očekává se, že grant bude bez větších potížích potvrzen.
Spahn zatížil systém výdaji
Jens Spahn přesto čelí kritice, protože rostoucí výdaje na zdravotnický systém v Německu prý nelze svést pouze na covid. „Spolkový ministr zdravotnictví ve své výdajové politice a legislativě významně přispěl k tomu, že se systém zákonného zdravotního pojištění dostal do této obtížné situace,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt předseda představenstva GKV – Spitzenverband Volker Hansen.
Podle něho je nezbytné, aby došlo ke zvýšení daňové zátěže a dodatečně vybrané prostředky by mohly do zdravotnického systému putovat. Tím by se zamezilo každoročnímu vyjednávání o mimořádné finanční injekci ze spolkového rozpočtu.
Spahn ale kritiku odmítl s tím, že v posledních třech letech směřoval do zdravotnictví velký objem investic. „Do lepší péče, do rychlejší digitalizace, a především do zvládání pandemie. Pacientům se to vyplatí,“ vysvětlil Spahn s tím, že po odeznění ekonomické krize se finanční situace zlepší.
Petr Musil
