Resort zdravotnictví podniká v posledních letech řadu kroků, jimiž se snaží zvýšit atraktivitu zdravotnického povolání, a tím i počet zdravotníků v českých nemocnicích a ordinacích. Zvyšuje platy, počty studentů, rozšiřuje kompetence, snižuje administrativu. Plánuje sjednotit podmínky středoškolského vzdělávání zdravotnických oborů a zjednodušit přijímací řízení. Ale bude to stačit? Nastupující zdravotníci mají totiž úplně jiný přístup k práci a je nutné aktivně řešit i rostoucí feminizaci oboru, shodli se účastníci odborného panelu Stálé konference českého zdravotnictví na téma Lidské zdroje ve zdravotnictví.
„Finanční ohodnocení jako motivační prvek je dnes překované. Mileniálové mají dnes úplně jiný přístup k práci. Chtějí osobní volno a čas na cestování, rodinu a koníčky. Za jednoho odcházejícího lékaře musíte nabrat dva, za jednu sestru také dvě,“ prohlásila včera na odborném panelu Zdravotnického deníku náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.
Jde o trend, který potvrzuje i prezidentka České asociace sester a náměstkyně ředitele IKEM Martina Šochmanová: „ Je to až překvapující. Nevím, co s tím budeme dělat. Naštěstí zájem o studium na zdravotnických školách narůstá a já doufám, že to bude pokračovat. Pandemie covidu-19 nám pomohla v tom, že jsme si uvědomili význam práce sester. Musíme se ale naučit pracovat jinak,“ doplnila.
Stát dává konečně najevo, že si váží sester
Ministerstvo zdravotnictví učinilo podle Vašákové v posledních letech řadu kroků, jimiž se snažilo a snaží stabilizovat personální situaci v českém zdravotnictví a zatraktivnit zdravotnická povolání v očích mladých lidí. V roce 2019 tak například šlo šest miliard na pětiprocentní nárůst úhrad, jež měli ředitelé nemocnic využít na platy zdravotníků (a další navýšení přicházela v důsledku covidové pandemie). Díky dalším sedmi miliardám mělo na lékařské fakulty nastoupit o 15 procent více studentů a navýšily se i platy jejich učitelů.
Resort dále rozšiřuje kompetence zdravotníků, aby jejich práci zatraktivnil. Jednak u zdravotních sester, ale též u mladých lékařů, kteří postupně u více a více oborů mohou již po složení zkoušky ve kmeni provádět některé zákroky. Sestry by neměly také podle Vašákové „pořád sedět na papírech“, a resort proto novelou vyhlášky o zdravotnické dokumentaci z roku 2018 zjednodušil její vedení. „Je ale nutné, aby ji zdravotnická zařízení začala reflektovat,“ upozorňuje náměstkyně.
Stát se také snaží propagovat zdravotnické povolání u širší veřejnosti. Ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů realizuje resort dlouhodobou kampaň „Studuj zdrávku“. Ten má přilákat mladé lidi ke studiu středních a vyšších odborných zdravotnických škol a k práci ve zdravotnictví.
A několik pozitivních efektů se podle Vašákové již dostavilo. Například v roce 2020 zaznamenal segment akutní lůžkové péče v počtu úvazků u zdravotních sester konečně příbytek (o 165). Jejich platy a mzdy významně narostly, v roce 2020 dosáhly v průměru 51.644 korun (v akutní lůžkové péči 51.976 Kč, v ostatní lůžkové péči: 48.610 Kč). Průměrná měsíční odměna zdravotních sester v témže roce tak významně převýšila průměrnou odměnu v ČR. Ta je podle dat Českého statistického úřadu 35.662 Kč. „To ukazuje, že stát dává konečně najevo, že si vážíme práce sester a odměňujeme je více než průměrnou mzdou. Oproti roku 2010 odměna sester roste v roce 2020 kumulativním indexem růstu +199 procent, zatímco průměrná mzda v ČR rostla proti roku 2010 o +149 procent,“ uvedla náměstkyně.
Sestra má být partnerem lékaře
Hovoříme-li o pracovní náplni zdravotních sester, je podle Vašákové nutné, aby skutečně pracovaly jako sestry a nesuplovaly nižší personál. „Chceme proto navýšit počet pomocného a nižšího personálu na exponovaných pracovištích,“ prohlásila.
To jde ruku v ruce se snahou o posílení role všeobecných sester v systému. V současné době připravuje resort novelu vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků. Ta má posílit samostatnost a odpovědnosti všeobecných sester především tam, kde mají největší autonomii a samostatnou roli. To se podle Vašákové týká zejména poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, v dlouhodobé a následné zdravotní a ambulantní péči. „Sestra se má stát partnerem lékaře s kompetencemi, který jí její odbornost umožní,“ uvedla. Vedle širšího rozsahu úkonů, indikace a preskripce by měly být schopny provádět a vyhodnocovat samostatně i některá vyšetření a například odesílat pacient do péče jiných zdravotnických pracovníků.
Ministerstvo chce také zapracovat na středoškolském vzdělávání. V rámci novely školského zákona požaduje rezort změnu, resp. zjednodušení podmínek přijímání do zdravotnických oborů. Chce sjednotit obsah vzdělávání napříč republikou, a proto například připravuje vzorový školní vzdělávací program pro obor praktická sestra. Na něj pak bude dále navazovat příprava vzorového vzdělávacího programu pro obor diplomovaná všeobecná sestra a ten má zohlednit i možnost zkrácené formy studia. Již nyní mohou absolventi středních zdravotnických škol v oboru zdravotnický asistent, porodní asistentka, zdravotničtí záchranáři a dětské sestry získat odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry ve zkráceném, nejméně ovšem jednoletém studiu na vyšších odborných školách. Tzn. že mohou být přijati do vyššího než prvního ročníku vzdělávání v oboru diplomovaná všeobecná sestra.
Chybí lékaři – učitelé a podpora matek s dětmi
Situace však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. O odlišném přístupu k práci u mladých lidí již byla řeč. Své limity má však i zmiňované navyšování počtu studentů zdravotnických oborů. Musí je mít totiž kdo učit. „Narážíme na nedostatek učitelů. U nás (tj. na pneumologické klinice 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze – pozn.red.) učí každý, kdo může. A velmi to interferuje s klinickým provozem a péčí o pacienty,“ popisuje Vašáková. Jinými slovy, počet studentů nelze zvyšovat donekonečna, protože pak budou chybět lidi, kteří by vedli výuku.
S tím souhlasí i prorektor Univerzity Karlovy Jan Škrha. Podle něj jsou navíc kapacitně limitováni i pacienti. „Ne všichni pacienti jsou vhodní pro výuku. A ne všichni jsou ochotní strpět třikrát denně návštěvu studentů z odlišných ročníků. Nejde tolik o to, že bychom se nemohli nafouknout, ale o to, jaké budou výstupy,“ dodává prorektor.
Vašáková dále upozorňuje na značnou feminizaci oboru, které je patrná zvláště u nelékařských povolání. „V tomto případu hovoříme o potřebě efektivnějšího využití již existujících pracovních sil. V sesterské oblasti je 75 procent absolventek. Jde tedy o to, aby nemocnice poskytly takové zázemí v péči o děti, aby tyto ženy nemusely být doma šest let (na rodičovské dovolené) a v práci neměly trauma z toho, že jsou v práci a nemají zaopatřené děti,“ uzavírá náměstkyně.
Problematice lidských zdrojů ve zdravotnictví se budeme dále věnovat v nadcházejících vydáních ZD.
Odborný panel se uskutečnil za laskavé podpory OKsystem a.s.
Helena Sedláčková
Foto: Radek Čepelák
