Nová spolková vláda po zářijových volbách do Spolkového sněmu ještě ani nezačala vznikat, požadavky směřující do zdravotnického systému se však vesele vrší. Německá nemocniční asociace nova požaduje, aby kabinet co nejdříve prosadil reformu ambulantní pohotovostní péče.
„Potřebujeme spolupráci zaměřenou na regionální potřeby a možnosti. Než se však začne reforma připravovat, je nutné provést poctivou analýzu současného stavu,“ uvedl do médií Gerald Gaβ, předseda Německé nemocniční asociace (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft).
Gaβ se v této souvislosti odkázal na analýzu Německého nemocničního institutu (DKI – Deutsches Krankenhausinstitut), jejíž autoři se v ní zabývali výkonem v oblasti ambulantní pohotovostní péče. „Jednoznačně vidíme, že samotní lékaři nejsou s to garantovat komplexní pohotovostní péči v rámci ambulantní pohotovostní služby,“ dodal Gaβ.
Největší německé sdružení lékařů Marburger Bund dává analýze Německého nemocničního institutu za pravdu. „Zpráva DKI potvrzuje, že pohotovostní péči lze řešit pouze společně napříč oblastmi. Pohotovostní péče musí být pro budoucí spolkovou vládu jednou z priorit v rámci zdravotnického sektoru,“ řekla Susanne Johnaová, předsedkyně Marburger Bund.
Změňme také financování pohotovostní péče
Podle DKG nemocnice už mnoho let poskytují pohotovostní péči v nadpoloviční většině případů. V roce 2018 nastalo v Německu 19,7 milionu mimořádných událostí, z nichž 10,4 milionu (53 procent) zajistily pohotovosti v nemocnicích, zbylých 9,3 milionu pak pohotovosti lékařské služby. Tyto podíly jsou od roku 2013 přibližně stejné.
Německý nemocniční institut rovněž ve své zprávě poukázal na fakt, že lůžkové a ambulantní oblasti v mnoha regionech na zajištění pohotovostní péče již úspěšně spolupracují. Problémy obvykle nastávají tam, kde většímu zapojení nemocnic do této spolupráce brání právní rámec. Podle Geralda Gaβe je třeba v těchto „úzkých místech“ stávající kooperaci posílit.
Ambulantní pohotovostní péče na urgentních příjmech není podle šéfa DKG pro nemocnice zátěží jen po personální stránce, ale i té organizační. Nejvíce ale nemocnice trápí ekonomická stránka věci. Gerald Gaβ je přesvědčen, že stávající způsob úhrady nákladů za pohotovostní péči v nemocnicích není správný. „Výpočet, který je založen na jednotném standardu hodnocení, nemůže zajistit adekvátní financování nákladů. I zde musí dojít k reformě,“ řekl šéf DKG.
Reformu chtějí i internisté
Jak již bylo řečeno, požadavek na reformu pohotovostní péče v nemocnicích není rozhodně první, které na reformu v oblasti klinické péče směřuje. Necelý týden po volbách do Spolkového sněmu se svými požadavky přišli němečtí internisté. Jim se zejména nezamlouvá systém DRG, pomocí něhož se vyčíslují úhrady za poskytnutou péči.
Jenže podle Asociace německých internistů (BDI – Berufsverband Deutscher Internisten) by se úhrady zdravotní péče v nemocnicích měly ihned ze systému DRG vyjmout. Začátkem října se tak vyjádřil viceprezident BDI Kevin Schulte. Podle něho totiž hrozí masivní úspory na nemocničním personálu, pokud se náklady na zdravotní péči z DRG nevyjmou.
Schulte také navrhl, aby byl systém DRG podroben zásadní evaluaci, aby se zjistilo, co v něm skutečně funguje a co nikoli. Plánování nemocniční péče by se mělo zaměřit na potřeby. Přestože se Schultem souhlasí i Susanne Johnaová, reforma financování německých nemocnic bude dle něho „velice obtížná“.
Petr Musil
