Orientační hodnota bodu za jednotku lékařské a psychoterapeutické péče v Německu se v roce 2022 zvýší o 1,275 procenta. Ve čtvrtek o tom rozhodla Rozšířená hodnotící komise poté, co se zástupci Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven a Národní asociace statutárních fondů zdravotního pojištění nedokázali na zvýšení dohodnout.
Letošní vyjednávání o navýšení úhrad za lékařskou a psychoterapeutickou péči bylo podle jeho aktérů obzvláště tvrdé. Zástupci Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung) a Národní asociace statutárních fondů zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband) nemohli najít shodu na tom, o kolik procent se zvýší orientační hodnota bodu, kterou se péče oceňuje.
Nakonec musela rozhodnout takzvaná Rozšířená hodnotící komise, která hodnotu bodu určí právě v případech, kdy není možné najít kompromis přijatelný pro obě strany. Hodnota bodu tak od ledna 2022 vzroste o 1,275 bodu na 11,2662 ze současných 11,1244 centu. To představuje zvýšení celkového objemu úhrad zdravotní péče přibližně o 600 milionů eur (asi 15,2).
Šéf KBV Andreas Gassen v tiskovém prohlášení uvedl, že letošní vyjednávání se zástupci fondů zdravotního pojištění byla „velmi tvrdá“ a že trvala několik týdnů. Gassen zmínil, že pojišťovny na počátku srpna požadovaly nulovou variantu, tedy žádné navýšení orientační hodnoty bodu. To prý KBV musela odmítnout.
Reálná hodnota bodu klesne, kvůli inflaci
Nakonec se podařilo zajistit nárůst srovnatelný s tempem růstu hodnoty bodu v minulých letech. Reálná hodnota bodu se však sníží, protože Německo zažívá nezvykle vysokou inflaci, která v srpnu vystoupala na 3,9 procenta v meziročním vyjádření. Inflace se za celý letošní rok v Německu pravděpodobně dostane ke třem procentům, reálná hodnota bodu tak klesne asi o 1,725 procenta.
A pravděpodobně také mimořádně vysoký růst cenové hladiny v Německu mohl hrát roli v tom, že se letošní jednání o navýšení orientační hodnoty bodu zkomplikovala. „Stále častěji zjišťujeme, že úprava orientační hodnoty bodu pomocí pravidel uvedených v zákoně nemůže řádně uspět. Vývoj nákladů v lékařských praxích nemohl být adekvátně kompenzován. Nutnost změn je zde proto velmi naléhavá,“ vysvětlil Andreas Gassen.
Podle zákonných požadavků na změnu orientační hodnoty bodu se musí vycházet z vývoje investičních a provozních nákladů, které jsou relevantní pro lékařskou praxi. Pro navýšení hodnoty bodu se tak vychází z vývoje nákladů v letech 2019 a 2020, kdy ovšem inflace byla výrazně nižší než dnes. A další mimořádné náklady praxím vznikly v důsledku koronavirové pandemie, které v uplynulém roce Německo čelilo.
Složitá cesta k ocenění péče
Každoroční vyjednávání o úhradách zdravotnických služeb je v Německu poměrně složité. Nejde totiž jen o vyjednávání mezi zástupci lékařů a zdravotních pojišťoven na celostátní (spolkové) úrovni, ale také o tom, jak se obě strany dohodou v jednotlivých spolkových zemích. Princip je však v zásadě velmi podobný tomu našemu.
Hlavní bitva se vede o takzvaný jednotný hodnotící standard (EBM – Einheitlichen Bewertungsmaßstab). Ten představuje něco jako katalog služeb a sazebník, podle kterého mohou lékaři za tyto služby vůči pojišťovnám uplatňovat nárok na jejich úhradu. Je proto celkem obvyklé, že se katalog mění a na obou stranách existuje snaha jej rozšiřovat (lékaři) či naopak zužovat (pojišťovny).
Nicméně ani katalog služeb nedefinuje finální odměnu lékaře přesně. Jde spíše o vodítko, na základě kterého se lze k odměně dobrat. Ta je totiž vedle EBM ovlivněna také souvisejícím skóre, tedy měřítkem, kterým se posuzuje, jak moc je daná léčba nebo výkon ve srovnání s jinými službami „hodnotná“. A platí, že čím je péče složitější, tím vyššího skóre je dosaženo.
Petr Musil
