Senátní výbor pro zdravotnictví včera doporučil, aby plénum Senátu příští týden schválilo návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokud plénum potvrdí stanovisko výboru, poputuje norma k podpisu prezidenta. Výbor také znovu diskutoval o vládním záměru vybudovat Český onkologický institut. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Martiny Vašákové resort zvažuje v této souvislosti reorganizaci onkologické péče v Praze a středních Čechách.
Senátní výbor pro zdravotnictví včera doporučil plénu Senátu, aby schválil návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dlouho očekávaná norma má tak velkou naději, že bude zákonodárci schválena ještě do podzimních voleb. Senátoři totiž zasedají již příští týden. Pokud potvrdí stanovisko výboru, poputuje zákon k podpisu prezidenta.
Zakotvení základních pravidel pro elektronizaci zdravotnictví je jednou z dlouhodobých priorit současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Bez něho by nemohlo dojít k zásadními posunu v digitalizaci zdravotnictví, jak s ní počítá český Národní plán obnovy. Norma je tak zatím úspěšnější než druhý klíčový Vojtěchův návrh, rozsáhlá novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tu senátoři vrátili poslancům s pozměňovacími návrhy a její další osud je zatím nejistý.
Ministerstvo zvažuje reorganizaci onkologické péče v Praze a středních Čechách
Senátoři se včera také opět věnovali organizaci onkologické péče v České republice, a to především v souvislosti s plánem vybudovat na území pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Český onkologický institut. Již zmíněný Národní plán obnovy počítá s investicí ve výši sedmi miliard korun. Jde o záměr, který dlouhodobě kritizuje Česká onkologická společnost (ČOS) pro jeho údajnou nekoncepčnost a také z obav z odlivu personálu ze stávajících onkologických center.
Náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková senátory ujistila, že na současnou strukturu onkologické péče „nikdo sahat rozhodně nechce“. Ministerstvo nicméně uvažuje o reorganizaci struktury zejména v Praze a Středočeském kraji. Pacienti s rakovinou ze Středočeského kraje na rozdíl od nemocných z jiných regionů totiž nemají jasné krajské komplexní onkologické centrum, pod které by automaticky spadali. Možnou reorganizací se podle Vašákové bude zabývat Národní rada pro implementaci národního onkologického programu, která vznikla po jejím nástupu na úřad. Aktualizovaný onkologický program by měl být předložen letos, připravuje jej právě ČOS.
Podle předsedy výboru senátora Romana Krause (ODS), který byl ředitelem Fakultní nemocnice Brno, ani vybudování Českého onkologického institutu problém zázračně nevyřeší. „Nejdůležitější je kvalifikovaný personál, který vzniká mnoho a mnoho let. Ten je k dispozici jenom ve stávajících nemocnicích. Nutně bude muset použít personál ze stávajících nemocnic, což jistě nebude organizačně jednoduché,“ uvedl Kraus.
Podle Jiřího Mayera, který je přednostou Interní hematologické a onkologické kliniky brněnské fakultní nemocnice a předsedou České hematologické společnosti, nemusí dojít nutně k omezení péče, bude ale poskytovaná stejnými lidmi jinde. „Je potřeba skutečně dobře definovat potřeby a tam ty peníze dát,“ doplnil.
Péče není rozložena v regionech rovnoměrně
Podle Mayera se organizací onkologické péče bude zabývat i Ústavní soud. Ten dostal podnět ohledně dostupnosti léčby v kterékoliv nemocnici. „Domnívám se, že inteligentní centralizace je skutečně smysluplná a prospěšná i pro pacienty, ale to neznamená, že bychom neměli diskutovat o dostupnosti,“ řekl. Podle něj ani péče o pacienty s hematoonkologickými problémy není rozložena regionálně úplně rovnoměrně. V některých krajích dostatek odborníků na tyto druhy rakoviny krve není.
Dalším úskalím léčby rakoviny je podle Krause i Mayera paradoxně její úspěšnost. Ta vede k nárůstu počtu pacientů, kteří jsou v jeden čas léčeni nebo pravidelně sledováni po vyléčení. Generuje to stále vyšší náklady pro systém veřejného zdravotního pojištění. Další vysokou položkou jsou moderní léčiva.
„Nepřizpůsobuje se tomu úhrada. Některá pracoviště jsou na hraně kapacity a mohlo by dojít i k ohrožení péče,“ dodal Mayer. Za posledních osm let se počet pacientů s rakovinou léčených ve specializovaných centrech zdvojnásobil. Náklady loni byly asi tři miliardy korun. Celý systém veřejného zdravotního pojištění by měl mít letos k dispozici kolem 400 miliard korun.
Svrčinová: Úřad hlavního hygienika EU není třeba
Výbor pro zdravotnictví se dále zabýval dokumentem Evropské komise Poučení z pandemie covidu-19. Ten navrhuje deset bodů, na které by se Evropská unie do budoucna měla zaměřit, aby byla odolnější vůči budoucím zdravotním hrozbám. Mimo jiné navrhuje ještě do konce letošního roku jmenovat hlavního evropského epidemiologa. Ten by podle Komise pomohl propojit přední odborníky v členských státech s cílem formulovat politická doporučení založená na vědeckých důkazech. Měl by působit i jako místo pro komunikaci s veřejností v době krize.
„Dle našeho názoru není nutné zřizovat nový úřad vedený hlavním hygienikem EU. Máme za to, že stávající struktury, zejména ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí – pozn.red.), je pro řešení epidemie dostatečné,“ řekla senátorům hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Další doporučení se podle senátora Jana Žaloudíka (za ČSSD), který byl zpravodajem materiálu, týkají organizačních i ekonomických opatření, zmiňují také připravenost v oblasti zdravotnického materiálu, rychlejší schvalování nových léků či vakcín a dopady na zvládání dalších onemocnění v době zdravotní krize.
-sed-, -čtk-
