Je to stále větší problém, který může zhoršit dostupnost péče u lékařů v první linii. Německo už čelí nejen nedostatku lékařů v ordinacích nebo psychoterapeutických praxích, ale také kvalifikovaného pomocného personálu. Vyplývá to ze studie, kterou vypracoval Zentralinstitut für die Kassenärztliche Versorgung in Deutschland.
Z výzkumu například vyšlo najevo, že dostupnost kvalifikovaného nelékařského personálu pro lékařské a psychoterapeutické praxe je na trhu práce klasifikována jako extrémně špatná. Kvůli nedostatku těchto pracovníků muselo již někdy omezit rozsah služeb kolem patnácti procent ordinací praktických lékařů včetně těch, kteří na trhu nabízejí psychoterapeutické služby.
Ukázalo se také, že se tomuto problému snaží čelit přímo lékaři. Více než polovina praktiků si totiž svůj nelékařský kvalifikovaný personál školí vlastními silami. Jenže ani to není zcela dostačující řešení. Přibližně čtvrtina z nich totiž trpí migrací již zaškoleného personálu, takže dochází k výraznému ztlumení efektu vlastního vzdělávání.
Koronavirus špatnou situaci prohloubil
Více než polovina takto proškolených zaměstnanců nakonec ordinace zcela opustí a nalézá uplatnění v lůžkové péči, tedy v nemocnicích nebo zařízeních s pečovatelskou službou. Už tak špatnou situaci ještě zhoršila koronavirová pandemie.
Aby si praktici a psychoterapeuti svůj kvalifikovaný pomocný personál udrželi, byli nuceni mu nabídnout a vyplatit mimořádné odměny a příplatky. K tomuto způsobu motivace sáhly téměř tři čtvrtiny z nich.
Průměrná odměna za uplynulý rok tak dosáhla 4 400 eur (asi 112 tisíc korun). Některé praxe místo mimořádného finančního ohodnocení nabídly práci na zkrácený úvazek. Další dvě třetiny těchto zařízení vyplatily svým zaměstnancům mimořádný příplatek v podobě nezdanitelné platby „Corona“, který činil v průměru 856 eur (necelých 22 tisíc korun).
Mimořádné příplatky nejsou dlouhodobým řešením
Jenže mimořádnými příplatky si praktici ani psychoterapeuti nejsou schopni kvalifikovaný nelékařský personál udržet. Více než dvě třetiny ordinací očekávají, že se letos i příští rok problémy s hledáním kvalitních, vzdělaných a spolehlivých zaměstnanců budou jen stupňovat. Pracovní trh je totiž doslova přebraný a nejsou zkrátka lidi.
Silným konkurentem jsou navíc kliniky. „Nemocnice s praktiky o dobře vyškolené nelékařské profesionály stále častěji soutěží. Není to ale překvapující, protože takzvaná orientační hodnota, a tím i cena za službu pro nemocnice, se po řadu let zvyšuje rychleji než pro lékaře v ordinacích,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Dominik von Stillfried, ředitel Institutu, jehož pracovníci jsou autory zmiňované studie.
Mezi lety 2016 a 2020 se cena služeb nelékařského personálu v nemocnicích zvýšila o více než patnáct procent, zatímco u praktiků to bylo jen necelých sedm procent. Růst tohoto ukazatele, od něhož se odvíjí i odměňování nelékařského odborného personálu, tak byl u praktiků méně než poloviční než na německých klinikách.
Politici by měli změnit parametry
Podle von Stillfrieda tento trend pokračuje i v letošním roce. „U klinik je nárůst o 2,6, u lékařských praxí se zákonným zdravotním pojištěním to je jen 1,25 procenta,“ dodal šéf Zentralinstitut für die Kassenärztliche Versorgung in Deutschland.
Dominik von Stillfried je proto přesvědčen, že by se politici měli zajímat a starat nejen o nedostatek personálu v nemocnicích, ale také právě u praktiků. „Měli by pomoci zastavit exodus personálu z ordinací. Pokud nedojde k úpravě v ohodnocení ve prospěch praxí, riziko zhoršené dostupnosti prvotní lékařské péče pro pacienty bude i nadále růst,“ uzavřel von Stillfried.
Petr Musil
