Hlukové limity (nejen) v dopravě aktuálně řeší zákon o ochraně veřejného zdraví. S ohledem na složitost této problematiky by ji měl nově upravovat samostatný zákon v gesci ministerstva zdravotnictví. Přestože na dokumentu ministerstvo pracuje už od ledna tohoto roku, zatím nedokáže odpovědět, k jakým konkrétním změnám by mělo dojít.
Z celkové hlukové zátěže z dopravy devadesát procent představuje doprava silniční. Vládou schválený dokument Dopravní politika 2021–2027 označuje hluk jako jednu z nejrozšířenějších škodlivin životního prostředí. Ta při dlouhodobém působení způsobuje závažná civilizační onemocnění. Přestože je u nás možné vymáhat překročení limitů hluku i ve venkovním prostředí, v rámci stávající právní úpravy už není možné pružně reagovat. Měl by tak vzniknout zcela nový zákon.
Nižší hluk i díky pandemii
„Na základě vydaného nálezu Ústavního soudu k novele nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a Metodického návodu pro měření hluku v mimopracovním prostředí z hlediska mezinárodního ani evropského práva nejsou stanoveny žádné závazné hlukové limity a jejich určení je ponecháno v působnosti jednotlivých států,“ uvádí se v dokumentu.
Podle Ústavního soudu český právní řád obsahuje několik prostředků ochrany, které umožňují se bránit před hlukem i mimo rámec hlukových limitů. Možnost vymáhat v České republice překročení hlukových limitů i ve venkovním prostředí je tak spíše výjimkou.
Ministerstvo dopravy vypracovává a průběžně aktualizuje akční plány v oblasti hodnocení a snižování hluku na základě údajů ze strategických hlukových map, a to samostatně pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční sítě a hlavní letiště.
Doporučení Národní referenční laboratoře k měření hluku z dopravy z března tohoto roku reflektuje aktuální pandemickou situaci, která se odrazila na celkovém snížení zejména osobní mobility.
„Nákladní doprava se významně nezměnila. Osobní doprava s ohledem na uzavření okresů a nařízení home-office poklesla. Uvnitř okresů a měst lze považovat, že nedošlo k významným změnám intenzit. Po odvolání opatření lze předpokládat postupný návrat intenzit k normálu,“ uvádí Národní referenční laboratoř a konstatuje, že letošní jarní situaci, pokud jde o hluk, není možné srovnávat s obdobím loňského lockdownu.
Novela v přípravě
Aktuální zákonem stanovené hlukové limity však podle dopravní politiky neumožňují řešit stávající dlouhodobé problémy. Ministerstvo zdravotnictví by proto mělo přijít s návrhy na úpravu jak zákona o ochraně veřejného zdraví, tak nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
„Změnami těchto legislativních předpisů lze docílit rychlé a velmi účinné racionalizace, tj. zefektivnění přípravy a realizace dopravních sítí a zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem. Na základě těchto legislativních změn, respektive po jejich zhodnocení, lze dále optimalizační proces rozvíjet, mimo jiné například věcným záměrem zákona o hluku,“ popisuje cíle změny legislativy dopravní politika s dovětkem, že přesný způsob řešení musí navrhnout rezort zdravotnictví.
Ze slov mluvčí ministerstva zdravotnictví Jany Schillerové vyplývá, že úřad novelu zákona skutečně připravuje, a to už pátým měsícem.
Na otázky, co konkrétně se změní a kdy by mohl být dokument předložen do připomínkového řízení však ani po opakovaných dotazech neodpověděla. „Ministerstvo zdravotnictví od ledna 2021 připravuje věcnou novelu o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jakožto rychlou reakci na uvedený dokument (Dopravní politika 2021–2027, pozn. red). Smyslem by měla být racionalizace přístupu se zachováním ochrany veřejného zdraví před hlukem.“
Tiché povrchy i snížení rychlosti
Jednou z možností, jak snížit hluk ze silniční dopravy, je změna povrchu komunikací na ty se sníženou hlučností, takzvaný „tichý asfalt“. Pomoci můžou tak protihlukové stěny či valy. K protihlukovým opatřením se řadí i snížení nejvyšší možné rychlosti vozidel či hmotnosti vozidel, ale také celková reorganizace dopravy v kritických místech.
Určitý podíl hlukové zátěže však vzniká i z železniční dopravy. V tomto případě je možné hluk snížit díky omezení brzd s litinovými brzdovými špalíky, ale i celkovou obnovou vozového parku.
Veřejný ochránce práv v loňském roce řešil například stížnosti obyvatel z Prahy 3, kterým vadil hluk z provozu železniční trati, takzvaného Nového spojení. Ombudsman v tomto případě zjistil, že Drážní úřad více než deset let umožňuje provoz na trati opakovaným prodlužováním zkušebního provozu.
Lucie Přinesdomová
Článek byl převzat z portálu Ekonomický deník, který stejně jako Zdravotnický deník patří do vydavatelství Media Network.
