O elektronizaci zdravotnictví se mluví dlouhé roky, do covidu se ovšem s výjimkou eReceptu ubírala kupředu šnečím tempem. Pandemie ale nyní jasně ukázala, že se bez eHealth neobejdeme, a terén začal elektronické nástroje masivně a někdy i živelně využívat. O to důležitěji tak nyní vyvstává potřeba dát elektronizaci jednotná pravidla a jasně definovaný základ, díky němuž bude možno data sdílet. Jako velkou prioritu to vnímají i zástupci jednotlivých politických stran specializující se na zdravotnictví, kteří podporují schvalovaný zákon o eHealth a rádi by viděli také legislativní ukotvení distanční péče. Problematika byla jedním z témat politického panelu Stálé konference českého zdravotnictví, kterou Zdravotnický deník uspořádal 6. dubna.
„Pokud řekneme, že zdravotnictví bude propojeno a informace se budou sdílet, půjde použít státní programy a zároveň propojení s registry, byl by to velký posun. Zároveň by pojišťovny mohly kontrolovat, zda pacient nechodí čtyřikrát týdně k různorodým poskytovatelům. V našem systému se ale těžko dělá pořádek, protože si na to všichni zvykli. V kalném rybníku se to snáz ztratí,“ uvádí místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Jiří Běhounek (ČSSD).
Podle něho je tak k tomu, aby se elektronizaci podařilo rozšířit, na místě zvážit vhodně nastavené finanční pobídky. „Bude třeba systémová bonifikace přes pojišťovny. Moje zkušenost je, že jakmile se do toho pustí peníze, všichni to budou činit jen proto, aby získali finanční prostředky, ale je z toho minimální efekt,“ dodává Běhounek.
Pokud se ale podaří elektronizaci začít prosazovat, bude to pro systém znamenat nemalé úspory. „Jsme přesvědčeni, že elektronizace přinese mnohem větší efektivitu a úspory v systému zdravotnictví,“ podtrhává místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Petr Třešňák (Piráti).
„Opakovaná vyšetření jsou dnes běžně na stole, protože tu nemáme to, co jsem se roky snažil prosadit, a to je elektronické propojení republiky. Když se to diskutovalo asi čtyři, pět let zpátky, byly odhady 20 miliard úspor ročně – ovšem v situaci, kdy by byla nastavená pravidla dodržována a případně sankcionována,“ potvrzuje Jiří Běhounek.
Zároveň je ale při přípravě eHealth nezbytné myslet na pacienty. „Elektronizace krom efektivity a toho, že zjednoduší práci lékařů a zdravotnického personálu, musí být především orientována na pacienta. Beru to jako úkol pro ministerstvo zdravotnictví, ať už tam bude sedět kdokoliv, aby benefity pro pacienty zpropagovalo,“ podtrhává Petr Třešňák.
Vykuchaný zákon o eHealth
Elektronizace by přitom měla dostat základy v podobě zákona o eHealth, který nyní prochází sněmovnou. „Pevně věřím, že zákon o eHealth projde. Tvořil se s těžkými porodními bolestmi a není v něm vesměs žádná z kontroverzních záležitostí, které by bránily jeho přijetí, není,“ domnívá se Jiří Běhounek. „Zákon měl mnohem větší ambice, ale z politických důvodů je vykuchaný. Je to věc základní, díkybohu za ní, ale mohli jsme mít ambice větší,“ dodává Běhounek.
„Otázkou je, jestli tím ve zdravotnictví něco změníme. Budeme mít zákonnou normu, která definuje standardy a centrální registry, nicméně jsou tam poměrně dlouhé legislativní lhůty, dokonce až deset let. Během té doby se může stát mnoho a nevíme, jak na to budou navazovat další právní předpisy a vyhlášky. Je tedy otázkou, jestli s takto dlouhými lhůtami zavádět systém motivačních úhrad. Pokud by se zkrátily, dalo by se o tom diskutovat,“ konstatuje Petr Třešňák.
Zdrženlivější s bonifikacemi je také předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus. „S finanční podporou bych byl opatrný, protože to bude mnoho a mnoho nových modulů. Nemyslím, že je to vhodné,“ podotýká Kraus.
I on přitom doufá, že zákon eHealth projde, a doufá, že nikdo nevytáhne „falešnou kartu s ochranou osobních údajů“. Petr Třešňák má zase obavy, aby se debata o eHealth nescvrkla na jedno téma. „Měl bych apel na kolegy, kteří jsou lékaři a svůj vliv mohou uplatnit i vůči dalším kolegům například v rámci komory. Vzpomínám si, jak probíhala diskuze v Senátu před několika lety, která se zasekla smrskla na to, jak budou jednotliví lékaři do systému vstupovat a validovat. Celá diskuze o elektronizaci se zabila tím, že si lékaři přejí vlastní čipovou kartu a nechtějí jiný alternativní systém, který by mohl být nasazen okamžitě. Neměli bychom tedy klást další nároky na zdravotní systém,“ poukazuje Třešňák.
Účastníci konference se také shodli na tom, že je na místě legislativně zakotvit distanční péči. „Tomu se nevyhneme, protože dnes je péče mnohdy postavena na telefonu a dálkových konzultacích. Alespoň základní zákonnou normu bychom tedy mít měli,“ říká Jiří Běhounek.
Člen sněmovního zdravotnického výboru profesor Vlastimil Válek ale na druhou stranu varuje, aby telemedicína nenahrazovala standardní péči. Například v případě radiologie v Německu se totiž v minulosti ukázalo, že telemedicína formou konzultací po telefonu je dražší a podstatně méně kvalitní než péče standardní. „Distanční péče tedy ano, ale musí být jasně definováno, kdy může být využívána,“ dodává Válek.
Politický panel Stálé Konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku se konal za laskavé podpory společnosti Sprinx Systems, a.s. a CCA Group a.s.
Michaela Koubová
