Zdravotním pojišťovnám v německém systému zákonného zdravotního pojištění hrozí na příští rok obří schodek v jejich financování. Mohl by dosáhnout až 19 miliard eur. Pojišťovny bijí na poplach, protože mají obavy z toho, jak bude německý zdravotnický systém v příštím roce financovaný.
Podle Doris Pfeifferové, generální ředitelky Asociace německých zdravotních pojišťoven GKV – Spitzenverband, by spolková vláda měla na vzniklou situaci reagovat mimořádnými kompenzacemi. „Aby se zabránilo dalšímu zvýšení sazeb příspěvků na zdravotní pojištění od roku 2022, musí spolková vláda zvýšené finanční požadavky fondu zdravotního pojištění kompenzovat z jiných zdrojů,“ uvedla Pfeifferová pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Pokud by totiž měla být hrozící díra v rozpočtu zacelena výhradně z pojistného, muselo by dojít k jeho navýšení přibližně o jeden procentní bod. Pojistné se přitom zvyšovalo už na rok letošní, a to o 1,3 procentního bodu, jinak hrozilo, že pojišťovnám bude chybět něco přes 16 miliard eur.
Vyšší náklady jdou za pandemií i legislativními změnami
Částečně za to může koronavirová pandemie, která zvýšila náklady na zdravotnický systém a současně snížila výběr pojistného kvůli hospodářskému poklesu, částečně za to může nabytí účinnosti několika zákonů, jež zvyšují tlak na výdajovou stranu fondu zdravotního pojištění. Patří sem například zákon o posílení ošetřovatelského personálu nebo zákon o posílení zákonné péče.
Zdravotní pojišťovny ale trvají na tom, že zvýšené náklady by měl kompenzovat stát prostřednictvím dotací. „Politici o nich musí rozhodnout ještě před podzimními volbami do Spolkového sněmu, protože po volbách na to bude pravděpodobně příliš pozdě,“ uvedl v rozhovoru pro deník Handelsblatt šéf největší německé zdravotní pojišťovny Techniker Krankenkasse Jens Baas.
Zdá se, že politici vládní koalice složené z CDU/CSU a SPD jsou této myšlence nakloněni. „Předpokládám, že dalším kompenzacím nebudeme bránit,“ uvedla expertka CDU/CSU na zdravotnictví Karin Maagová. V podobném duchu se vyjádřila také její kolegyně z SPD Bärbel Basová. „Pojištěnci by neměli platit náklady kornavirové pandemie,“ uvedla rovněž pro deník Handelsblatt.
Revize nemocniční struktury
Jenže podle Jense Baase nejsou neustálé kompenzace dlouhodobým řešením. Koronavirová pandemie podle něho odhalila ty největší slabiny německého zdravotnického systému. „Zejména v digitalizaci se ukázalo, že společnost není v žádném případě odolná vůči krizím,“ řekl Jens Baas pro Handelsblatt.
Zdravotnický systém tak prý potřebuje zásadní reformu, a to hned v několika oblastech. Jednou z nich je například optimalizace nemocniční sítě a pohotovostních služeb. Baas také navrhuje přizpůsobení a doplnění systému DRG.
Při odměňování za péči by podle Baase měla být věnována větší pozornost regionální struktuře nákladů a příslušné úrovni péče v nemocnicích. U služeb, které již nelze přiměřeně financovat paušálními sazbami kvůli malému počtu případů, by měly být do odměny zahrnuty složky nákladů na udržení dané péče.
Pokračovat v digitalizaci
Baas vyjádřil spokojenost s tím, že došlo k pokroku v digitalizaci zdravotnictví. A to v podobě spuštění elektronického záznamu pacienta (ePA), možnosti používat digitální zdravotní aplikace hrazené ze systému zdravotního pojištění (DiGA) nebo kroků vedoucích k plošnému spuštění elektronického receptu.
V příštím volebním období by se podle Baase měla vést diskuse o využívání anonymizovaných údajů o zdraví lidí v lékařském výzkumu. S tím souvisí také důraz na vývoj inovativních léků za „spravedlivé ceny“. Těch by se mohlo dosáhnout, pokud se podaří zamezit duplicitním testům a do systému integrovat digitální prvky, myslí si šéf Techniker Krankenkasse.
Petr Musil
