V létě příštího roku se Češi na šest měsíců ujmou tzv. předsednictví v Radě EU, instituce zastupující v rámci unijních orgánů hlas členských států. Resort zdravotnictví zatím k jeho obsahové náplni zaujímá spíše minimalistický přístup. Počítá především s agendou, která mu zůstane na stole po francouzských předchůdcích. Málo toho však rozhodně nebude. Evropská komise se chystá novelizovat některé zásadní unijní normy, včetně lékové legislativy.
Již za patnáct měsíců usedne Česká republika do pomyslného křesla předsedy 27 členských zemí EU. Mezi červencem a prosincem 2022 tak bude stát v čele všech resortních ministerských jednání na úrovni EU a jménem svých kolegů bude vyjednávat o vzájemných pozicích a možných kompromisech se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu.
Ač se to nezdá, času mnoho nezbývá. Vláda již schválila rozpočet a obecný rámec pro obsahové priority českého předsednictví a resorty začínají nabírat posily. Informací o tom, jakou konkrétní agendu chce ČR v EU nastolit a aktivně moderovat, se zatím však nelze příliš dobrat. To platí i pro resort zdravotnictví. „Panuje obecná shoda, že ministerstvo zdravotnictví by mělo rozpracovávat stávající témata a zaujmout spíše minimalistický přístup,“ sdělilo Zdravotnickému deníku tiskové oddělení úřadu.
Jak ministerstvo zdůrazňuje, ČR bude předsedat na konci volebního cyklu Evropského parlamentu a mandátu Evropské komise. „To znamená, že legislativní předpisy budou již ve fázi rozpracovanosti, a to i přesto, že se většina legislativy z důvodu pandemie covid-19 zpozdila. Většina témat pro české předsednictví tak bude vyplývat z legislativních návrhů, které Komise plánuje představit,“ vysvětluje resort.
Osladí (si) to opět Češi?
Je to již podruhé, co se Češi ujmou tzv. předsednictví v Radě EU, instituce zastupující v rámci unijních orgánů hlas členských států. Premiéru se sebevědomým heslem „Evropě to osladíme“ jsme si odehráli v první polovině roku 2009, jen několik let po vstupu do EU. V Evropě tehdy doznívala ekonomická krize a lidé se obávali nástupu pandemie chřipky H1N1, která však ještě ani zdaleka nedosáhla takových rozměrů, jaké zažíváme dnes. Nakonec si to osladili především Češi sami, když v březnu padla vláda Mirka Topolánka (ODS) po vyslovení nedůvěry parlamentní opozicí vedené ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem.
To mimochodem vedlo k tomu, že ministrům zdravotnictví zemí EU během oněch šesti měsíců postupně předsedali dokonce tři jejich čeští kolegové – Tomáš Julínek, Daniela Filipiová a Dana Jurásková. V této souvislosti stojí za zmínku, že atmosféře předsednictví v roce 2022 zřejmě příliš neprospějí podzimní komunální volby a finišující prezidentská kampaň před volbami v lednu 2023.
Česká vláda již oznámila, že pro ni budou klíčová témata jako mezinárodní bezpečnost, vnitřní trh, udržitelnost nebo budování digitálního trhu. Vše se nicméně bude odvíjet od ekonomické obnovy a spolupráce po koronavirové krizi. Jednotlivé resorty zatím postupně upřesňují vlastní agendy a priority. Příslušný vládní materiál, který je pravidelně aktualizován, však jen potvrzuje vyjádření resortu zdravotnictví. Představuje totiž spíše monitoring legislativních a nelegislativních plánů Evropské komise a očekávaných mezinárodních událostí.
Vzácná onemocnění a revize lékové legislativy
Jak dále dodává tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví, navíc teprve v současné době započaly diskuze nad prioritami předcházejícího francouzského předsednictví. To se odehraje v první polovině roku 2022. Vhodná témata, na něž by Češi mohli navázat, se tak podle úřadu mají teprve ukázat.
Jedno se však již trochu rýsuje. Došla na něj řeč během nedávného kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma vzácných onemocnění. Jak tehdy upozornil Milan Macek, přednosta Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol, předseda Společnosti lékařské genetiky a genomiky a vedoucí Národního koordinačního centra pro vzácná onemocnění při FN Motol, francouzský ministr zdravotnictví již oznámil, že by rád zapracoval na aktualizaci existujících unijních doporučení k vzácným onemocněním. Češi by tak mohli tuto agendu převzít. Nutno dodat, že pro profesora Macka by to znamenalo návrat do známých vod. Sám se totiž jako expert účastnil diskuzí o první verzi tohoto dokumentu, který byl schválen právě během prémiového českého předsednictví.
Nicméně zmíněný vládní materiál s plánovanou agendou resortu zatím o aktualizaci doporučení k vzácným onemocněním nehovoří. Zato je plný legislativních i nelegislativních návrhů, které Evropská komise plánuje předložit, nebo již předložila, a Čechům tak skončí na předsednickém jednacím stole. Týkají se především dvou vlajkových lodí současné eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové. Těmi jsou Farmaceutická strategie pro Evropu a celoevropský plán boje proti rakovině.
Zejména v případě lékové strategie chystá komisařka v unijní legislativě podstatné změny. Již nyní k nim běží rozsáhlé konzultace s odbornou i laickou veřejností, včetně farmaceutického průmyslu. Na dotaz Zdravotnického deníku k dokumentu přitom ministerstvo uvedlo, že se v této souvislosti bude blíže zabývat až konkrétními legislativními změnami. „Více proto v tuto chvíli není možné sdělit,“ uvedla v polovině března dnes již bývalá tisková mluvčí rezortu Barbora Peterová.
Jak však v téže době na svém jednání k Farmaceutické strategii upozornil poslanecký výbor pro zdravotnictví, již nyní by se ČR měla zabývat tím, jakým směrem se unijní debata ubírá. A snažit se ovlivnit to, co se nakonec v legislativním návrhu objeví. Předsednická země navíc funguje především jako moderátor debaty a hledač kompromisních řešení. Nemá tudíž tolik prostoru pro prosazování vlastních protinávrhů. Výbor proto ve svém usnesení vyzval ministerstvo, aby ještě do konce dubna „předložilo návrh priorit ČR z Farmaceutické strategie pro Evropu.“
Bude plno práce
Plno práce však čeká na zdravotnický resort i bez ohledu na výše uvedené. Evropa se v té době bude ještě zcela jistě potýkat s důsledky koronavirové krize. Snad ještě do konce tohoto roku Evropská komise také předloží návrh novelizace legislativy k lékům pro vzácná onemocnění a pro pediatrickou péči a k pravidlům pro odběr a další nakládání s materiálem lidského původu jako jsou tkáně, buňky, krev a krevní plazma. Napjatě je též očekáván návrh normy zakládající společný evropský prostor pro pohyb zdravotnických dat. Ten se má stát jedním z hlavních nástrojů digitalizace evropské spolupráce v oblasti zdravotnictví.
Za rok také zřejmě bude finišovat vyjednávání s europoslanci o předpisech zakládajících lepší krizovou připravenost EU a posilujících mandát dvou unijních zdravotních agentur Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské lékové agentury (EMA). Navíc by se do konce roku měl objevit ještě další návrh normy ustavující zcela novou unijní agenturu HERA pro krizovou připravenost a biomedicínský výzkum a rozvoj.
Nelze také úplně vyloučit, že se až do příštího roku potáhne komplikované vyjednávání s Evropským parlamentem o kompromisním znění návrhu na společné hodnocení zdravotnických technologií. To začíná právě v těchto týdnech. Jde o důležitý předpis, s nímž Evropská komise počítá v řadě svých plánů. Češi se k němu zatím staví spíše rezervovaně a společná klinická hodnocení chtějí ponechat na dobrovolné bázi.
1,2 miliardy je podle některých málo
Celkový rozpočet na předsednictví ve výši 1,24 miliardy korun vláda odsouhlasila již v závěru roku 2019. Z toho má jít 580 milionů na zajištění zhruba dvou set akcí v ČR, 86 milionů na komunikační strategii a zbytek na personální náklady.
Ve srovnání s předchozím předsednictvím jde o zhruba třetinovou částku. To část opozice považuje za silně podhodnocené. Rozpočty jiných unijních států, s výjimkou Slovenska v roce 2016 a Malty o rok později, bývají o dost vyšší. Právě příliš nízký rozpočet měl být jedním z důvodů, proč vloni v létě z funkce velvyslance ČR při EU, budoucího hlavního koordinátora českého předsednictví, odešel letitý bruselský úředník Jakub Dürr (v říjnu ho nahradila zkušená diplomatka Edita Hrdá). Stát zároveň plánuje najmout kolem 200 nových lidí, z toho 58 bude vysláno do Bruselu. V roce 2009 to přitom bylo kolem 350 úředníků.
Ministerstvo zdravotnictví konkrétní rozpočet vyčleněný pro resort na dotaz Zdravotnického deníku neupřesnilo. Nicméně Úřadem vlády bylo úřadu přiděleno celkem pět nových pracovních míst, z toho dvě již vloni. Využít bude moci i podpory stážistů.
„Ministerstvo a Státní ústav pro kontrolu léčiv budou pořádat celkem patnáct akcí,“ uvedlo dále ve svém vyjádření tiskové oddělení úřadu. „Bude se jednat zejména o expertní konference a zasedání pracovních skupin. Ministerstvo také plánuje uspořádat neformální setkání ministrů zdravotnictví. Téma této neformální Rady se teprve připravuje,“ konstatuje. Resort doufá, že jednání budou probíhat prezenčně, nicméně online formát nelze vyloučit. „Z tohoto důvodu je kladen větší důraz na zajištění dostatečných technických kapacit,“ dodává úřad na závěr.
Helena Sedláčková
