Boj proti smrtící krvácivé horečce vyčerpal zdravotnický potenciál západoafrického rohu až na dřeň. Výsledkem by mohla být další vlna smrtící epidemie, nejčastěji se v této souvislosti mluví o spalničkách.
Abychom byli úplně přesní – boj s ebolou ani zdaleka neskončil. Akutní nebezpečí světové pandemie, která by mohla mít nedozírné následky, pominula a ebola zmizela z očí světové veřejnosti. To ale neznamená, že by byl boj proti ebole dobojován do úspěšného konce. „Často teď hovoříme o tom, jak jsme zaznamenali prudký pokles v počtu nových případů,“ uvedl třeba zástupce ředitele Světové zdravotnické organizace Bruce Aylward. „Rychleji a strměji než výskyt nových případů klesají jen finanční příspěvky zasílané na boj s nemocí,“ řekl.
Epidemie eboly, která vypukla zhruba před rokem, si dosud vyžádala přes 9900 obětí. V Libérii, Sieře Leone a Guineji se nemocí způsobující krvácivou horečku nakazilo už více než 24.200 lidí.
Za poslední týden oznámila Sierra Leone 58 nových případů, což je nejméně od loňského června. Stejný počet nových pacientů zaznamenala také Guinea. V obou případech se ohniska nákazy soustředí kolem hlavních měst.
Boj proti ebole tedy dál trvá a vyčerpává schopnosti i možnosti afrických lékařů. Jak poukazuje Rachael Rettnerová v Live Science, rizikem by mohlo být především zanedbání plošného očkování proti spalničkám. Studie southamptonské univerzity poukazuje na fakt, že “epidemie eboly ve svém důsledku rozvrátila celý systém lékařské péče v západní Africe.”
Studie upozorňuje, že v potenciálním ohrožení by se mohlo ocitnout až několik milionů zejména dětí.
Studie obsahuje dvojici scénářů. Ten optimističtější počítá s pěti tisíci úmrtí na 227 tisíc potenciálně nakažených. Pesimističtější a bohužel nejspíš také realističtější scénář mluví při stejném počtu potenciálně nakažených s trojnásobným počtem mrtvých – jinak řečeno se nad západem Afriky aktuálně vznáší hrozba epidemie, proti které by ebola byla v zásadě neškodná epizodka.
Spalničky patří mezi typicky dětské onemocnění. Postihuje převážně děti ve věky kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je také vysoce nakažlivé. Problémy působí především možné nebezpečné komplikace. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha a dokonce i o encefalitidu.
Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu tedy toto onemocnění velmi dlouho. Přesto se původce tohoto onemocnění podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění.
Dnes spalničky přestaly být vážně vnímaným nebezpečím – a to je, jak známo, nejjistější cesta do pekel.
Ondřej Fér
