Koronavirová pandemie dál sužuje sousední Německo, a to nejen po zdravotnické, ale i po finanční stránce. Německá nemocniční společnost (DKG) varuje, že kvůli provozním omezením způsobeným šířením koronavirové nákazy je ohrožena hospodářská stabilita tamních klinik. Jestliže nemocnicím chyběly peníze za odloženou standardní péči už na jaře, současná vlna epidemie jejich finanční problémy ještě prohloubila.
Pokud spolková vláda významně nezvýší finanční injekci, nemocnice nebudou schopny už v prvním čtvrtletí příštího roku vyplácet svým zaměstnancům mzdy. V tak těžké pozici se nyní německé nemocnice nacházejí podle prezidenta Německé nemocniční společnosti Geralda Gaße. „Chybí jim peníze za standardní péči,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt.
Spolková vláda v polovině prosince představila záchranný deštník pro nemocnice, díky němuž by kliniky měly dostávat kompenzace v oblastech zvláště postižených pandemií, a to tehdy, pokud kvůli koronaviru musely odložit elektivní péči a udržovaly volná lůžka pro případ, že nastane masivní příliv pacientů s onemocněním covid-19.
Jenže podle Gaße by podmínky pro získání kompenzací splnilo jen asi 25 procent klinik. Navrhl proto, aby nemocnice dostávaly peníze každý měsíc na základě plnění v roce 2019 a tento systém byl uplatňován do konce roku 2021.
Jen necelá pětina klinik hodnotí svou situaci jako dobrou
Jak ukázaly údaje z nemocničního barometru Německého nemocničního institutu (DKI – Deutsches Krankenhaus Institut), první velká rána pro příjmy klinik přišla na jaře mezi březnem a květnem. V té době (nejen) Německo čelilo první vlně pandemie a v jejím důsledku došlo k odložení průměrně 41 procent operací, které vyžadovaly hospitalizaci. U ambulantních zákroků činil tento podíl dokonce 58 procent. Odhaduje se, že kvůli tomu každá nemocnice přišla v průměru asi o 2,5 milionu eur (skoro 66 milionů korun).
Podle DKI se ale většina německých nemocnic dosud nedokázala vrátit na počty zákroků z doby před propuknutím koronavirové pandemie. Důvodem je přetrvávající neochota pacientů operace plánovat, ale také právě zmíněné udržování kapacity volných lůžek pro pacienty s covidem nebo zvýšené hygienické požadavky na nemocniční personál a nemocniční vybavení. Tím je rovněž velmi omezena samotná kapacita nemocnic pro výkon běžné péče.
„Vzhledem k velmi vysokému počtu infekcí koronavirem nemocnice čelí nejisté budoucnosti. Je třeba se obávat, že vývoj od první vlny se během té druhé ještě zintenzivní,“ uvedl Gerald Gaß. Podle nemocničního barometru totiž byla ekonomická situace německých nemocnic napjatá ještě před koronavirovou krizí. Více než dvě pětiny klinik skončily v roce 2019 v minusu a v letošním roce očekává ziskové hospodaření jen necelá třetina. Pouze osmnáct procent nemocnic hodnotí svou současnou ekonomickou situaci jako dobrou.
Koronavirus obnažil problémy německých klinik
Gerald Gaß je přesvědčen, že koronavirová pandemie jen ukázala v plné nahotě problémy, kterým německé nemocnice dlouhodobě čelí. „Jejich situace je problematická už řadu let. Máme chronické podfinancování investic. Peníze na ně musely být získány z veřejných rozpočtů, a tedy z daňových příjmů. Místo potřebných šesti miliard eur nemocnice dostávají zhruba polovinu,“ uvedl Gaß.
Prezident DKG vyzval vládu, aby přijala další podpůrná opatření, aby nemocnice byly schopny následky koronavirové pandemie zvládnout. Gerald Gaß předpovídá, že ještě řadu měsíců potrvá, než se klinikám podaří výpadky tržeb způsobené odkladem péče v důsledku epidemie plně nahradit. Přesněji řečeno si myslí, že se to ze sta procent nepodaří nikdy.
„Znovuzavedení paušálních sazeb za měsíce listopad, prosinec a leden bylo kvůli velmi omezujícím kritériím pro jejich přidělování efektivní jen pro velmi omezený počet nemocnic. Je proto důležité, aby byl stávající záchranný deštník pro nemocnice upraven a peníze byly vyplaceny všem klinikám,“ uzavřel Gerald Gaß.
Petr Musil
